AKAT: Po „prašivých“ dluhopisech čelí investoři nástrahám kvazifondů

Zájem o korporátní dluhopisy stále roste, a to jak na straně emitentů, tak investorů. Není to překvapivé v době minimálních úrokových sazeb, obzvláště když se stále častěji skloňuje
téma rostoucí inflace.

Ve snaze porazit růst cenové hladiny se tak mnozí nechají nachytat na „garantovaný výnos“ nejrůznějších dluhopisů, včetně těch pofiderních. K horečce tzv. prašivých dluhopisů se přidávají poslední dobou i subjekty dle § 15 zákona o investičních
společnostech a investičních fondech, tzv. kvazifondy.

„Mezi nepoučeným retailem je nadále několik miliard korporátních dluhopisů ‚prašivého‘ charakteru. Tedy dluhopisů firem, jejichž historie je krátká či jejichž obchodní model je rizikový, popř. netransparentní,“ upozorňuje Martin Řezáč, předseda Asociace kapitálových trhů (AKAT ČR).

A dodává, že navzdory přemíře regulace v segmentu kolektivního investování je paralelně k dispozici podobný investiční produkt, korporátní dluhopis, jehož distribuce je umožněna i neregulovaným subjektům a nepodléhá de facto žádné regulaci.

„Takové prostředí vytváří reputační riziko pro všechny. Současné nízkoúrokové prostředí vytváří asymetrické podmínky. Ty jsou výhodné hlavně pro emitenty, méně už pro investory. Politikou levných peněz a vyráběním další likvidity se nafukují bubliny na trhu aktiv. Investoři se pak v zoufalé honbě za absolutním pozitivním výnosem posouvají do tříd aktiv, kterým příliš nerozumí,“ doplňuje Řezáč.

Rizikové kvazifondy

Ekonomická situace tak nutí investory hledat výnosy, bohužel ne vždy jsou jim nabízeny transparentní investice. Příkladem jsou i kvazifondy, které mohou být s ohledem na jejich de facto nulovou regulaci velmi rizikové.

Tyto „fondy“ se snaží působit seriózně, a tak používají stejné názvosloví jako regulované subjekty a oslovují primárně drobné investory. Jen místo názvu investiční fond používají například označení asset management fond, private hedge fund, minifond, management company, alternativní investiční správce apod.

VÍCE K TÉMATU:

Investiční skandál za 1,5 miliardy. Proč se daří fondům typu Ondřeje Janaty?

Zemřel největší podvodník Bernie Madoff: muž, který obral americkou smetánku o 65 miliard dolarů

Také on-line investice vyžadují znalosti, a hlavně zákaz emocí

„V rozdílech mezi regulovanou a neregulovanou distribucí korporátních klientů nebo mezi regulovanými a neregulovanými fondy se normální člověk nemůže vyznat. Je na regulátorech, aby to co nejrychleji napravili,“ podotýká Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.

Velkým problémem podle jejích slov je i „zneužívání“ jména České národní banky (ČNB) při prospektu schváleném právě ČNB, což vytváří zdání kvality dluhopisu.

„V těchto případech je reklama postavená na tvrzení ‚Prospekt schválený ČNB – získejte roční výnos až 7 %‘ přinejmenším zavádějící. Dávají se zde do souvislosti dvě zcela nesouvisející věci: schválení prospektu ČNB je zcela formální záležitost a nemá nic společného s kvalitou dluhopisu, schopností emitenta dostát svým závazkům a právě slibovaným výnosem,“ popisuje nedostatky regulace.

Obdobně kvazifondy propagují skutečnost, že jsou v seznamu České národní banky, jako kdyby se jednalo o získání licence. Přitom se jedná o pouhý zápis do registru bez jakéhokoliv posuzování ČNB.

Investorem, který na nabídku takovýchto investic slyší, je typicky zástupce vzdělané střední třídy s vyššími úsporami, ať už se jedná o lékaře, advokáty, nebo podnikatele.

„Bohužel nedostatečné investiční zkušenosti a vidina nadprůměrného výnosu často vedou k nerozeznání rizika, které potenciální investor podstupuje. I tady lze před vlastní investicí doporučit radu renomovaného investičního poradce,“ doporučuje Řezáč.

Jednotná pravidla a jejich důsledné vymáhání

O problému prašivých dluhopisů se mluví již několik let. Ovšem než se legislativně sjednotí pravidla tak, aby i tuto část mohla ČNB dohlížet stejně jako regulovanou distribuci, situace se pravděpodobně moc nezmění. Obdobně nedostatečná je i regulace distribuce kvazifondů a informování jejich investorů.

„AKAT ČR již před rokem navrhla několik úprav, které jak doufám budou v příštím období legislativou reflektovány tak, aby investorům zajistily relevantní informace. Především aby bylo zjevné, že nejednají s entitou, která podléhá regulaci a dohledu ČNB,“ říká Jana Brodani.

Investorům musí být poskytnuty alespoň základní informace o fungování těchto entit. „To ale záleží také na tom, zda k takovému kroku přistoupí jak Ministerstvo financí, tak i ČNB z pohledu vynucování nastavených pravidel,“ uzavírá.