Mohlo by vás také zajímat
Inflaci jsme zkrotili, cla ale mohou zamíchat kartami
Jakub Rochlitz 12. března 2025Od loňského roku se růst cen v Česku stabilizoval. ČNB se do boje s inflací pustila razantně a nakonec ji…
ČNB snížila sazby; úspěšný start na burze Doosan Škoda Power a Trump „řádí“ dál aneb souhrn ekonomických událostí 6. týdne 2025
Libor Akrman 7. února 2025Na Trumpova cla Čína odpoví, Kanada a Mexiko mají měsíc klid; nový Kingdom Com slaví úspěch; hypoteční sazby klesají jen…
Bitcoin v rezervách ČNB: Zápis do dějin finančnictví, odvážný krok, šílenství, hodnotí odborníci Michlův záměr
Libor Akrman 31. ledna 2025Guvernér České národní banky Aleš Michl chce nejznámější kryptoměnu - bitcoin začlenit do devizových rezerv centrální banky. Chce o tom…
Anketa Peak.cz: Riziko rozpočtového provizoria pro příští rok je velké
Sněmovna ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení byl schválen návrh se schodkem 320 miliard. Rozpočet ale nepočítá s dopady schváleného daňového balíčku, který podle dosavadních předpokladů připraví veřejné rozpočty asi o 130 miliard korun. Daňový balíček projednává Senát a prezident Miloš Zeman se již nechal slyšet, že ho bude vetovat. Otázka je, zda se podaří návrh rozpočtu schválit, neboť ANO nemá jistou podporu dalších poslanců. Zeptali jsme se proto odborníků, zda Česku nehrozí rozpočtové provizorium, kdy by se v případě neschválení návrhu řídily státní finance rozpočtem roku 2020.
Sněmovna při schvalování základních parametrů státního rozpočtu na rok 2021. Zdroj: PSP ČR
ANKETA PEAK VOICE
Hrozí Česku rozpočtové provizorium?
Patrik Rožumberský, analytik UniCredit Bank
| Verdikt? |
| ANO |
Riziko rozpočtového provizoria je s odlišnými pohledy politických stran a prezidenta Zemana na podobu daňového balíčku a vzhledem k časové tísni velké.
Je pravděpodobné, že Senát přijde s verzí, která v určité míře ponechá zvýšení slevy na poplatníka. To je pro některé strany podmínkou přijetí balíčku, avšak nepřijatelné pro prezidenta. Pokud se premiérovi nepodaří prezidenta v této otázce přesvědčit, bude prezident zákon vetovat.
Ke schválení daňového balíčku ve sněmovně pak bude zapotřebí hlasů 101 poslanců, které se ovšem najít nemusí.
Základní parametry návrhu státního rozpočtu, jak jej předložilo poslancům ministerstvo financí. Zdroj: psp.cz
Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding
| Verdikt? |
| NE |
To není otázka ani tak pro ekonoma, jako spíš pro politika, znalce parlamentu a politického vyjednávání v něm.
I když by na rozpočtové provizorium mohlo dojít, pevně doufám, že se mu vyhneme. Ale současně se mi nezdá, že by limit rozpočtu v provizoriu, vytvořený stávající uvolněnou realitou – což je tak trochu princip moratoria –, byl něčím extrémně svazujícím.
Provizorium by však také znamenalo nedohodu na snížení zdanění příjmů, což by byla škoda…
Marcela Hrdá, členka managementu Moore Czech Republic
| Verdikt? |
| ANO |
Pravděpodobnost, že Česká republika začne rok 2021 v rozpočtovém provizoriu, je vysoká. Dokonce i za situace, že by se podařilo stávající rozpočet formálně schválit, bude skutečné fungování veřejných financí velmi provizorní.
Současný návrh státního rozpočtu totiž ani zdaleka není úplný, nepromítají se v něm v plném rozsahu dopady daňových změn a prognóza vlády na rok 2021 ohledně růstu ekonomiky je optimističtější než očekávání centrální banky.
Otázkou také zůstává, nakolik rozpočet počítá s dopady doznívající druhé vlny epidemie COVID-19 a případné třetí vlny. Rozjezd ekonomiky bude pozvolný, začátek roku 2021 bude ve firmách opatrný, a pokud je zbrzdí třetí vlna, přijde významné ochlazení, které tentokrát může přinést i zásadní dopady do zaměstnanosti, a stálejší výpadek tržeb, což bude sekundárně působit na nákladovou i příjmovou stránku státních financí.
Pokud bude vláda rozpočet přepracovávat, aby předložila sněmovně jeho reálnější podobu, je rozpočtové provizorium prakticky nevyhnutelné.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
| Verdikt? |
| ANO |
Stávající návrh státního rozpočtu pro příští rok stále nemá ve sněmovně zajištěný dostatečný počet hlasů. KSČM svůj souhlas podmiňuje desetimiliardovým škrtem v chystaných armádních zakázkách. O provizoriu ovšem hovoří také opozice. A to zejména v kontextu nutnosti stávající návrh rozpočtu přepracovat. Časově omezené provizorium, třeba jen měsíc, je podle opozice, či alespoň její části, pořád menší zlo než katastrofálně špatný rozpočet, který vláda pro příští rok připravila.
Návrh rozpočtu totiž nezahrnuje dvě zcela zásadní věci: druhou vlnu pandemie koronaviru a nedávno schválený daňový balíček. Obojí jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly, což znamená razantní navýšení schodku. Už jen třeba proto, jak se liší prognózy růstu ministerstva a ČNB. Zatímco centrální banka počítá ve své aktuální prognóze s letošním propadem ekonomiky o 7,2 %, návrh rozpočtu staví na předpokladu poklesu o 6,6 %. Růst pro rok 2021 odhaduje ČNB ve výši jen 1,7 %, kdežto návrh rozpočtu staví na předpokladu růstu o 3,9 %. Vláda by měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320, ale 450 miliard korun. Pokud tedy počítá s tím, že daňový balíček projde v podobě schválené sněmovnou.
Na rozpočtové provizorium by došlo tehdy, pokud by vláda nynější rozpočet neprosadila. V takovém případě by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku (každý měsíc by se uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů). Většina výdajů (včetně mezd a důchodů) by tak byla provozního rázu, stát by jen minimálně investoval. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kdy jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než jindy, neboť soukromé investice firem a podniků jsou kvůli koronavirové nejistotě ochromené. Navíc v době, kdy je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.