Bankrotem očištěný Westinghouse je znovu tahounem americké jaderné výstavby

Když admirál Hyman Rickover, považovaný za otce amerického jaderného námořnictva, potřeboval v padesátých letech minulého století pohon pro americké jaderné ponorky, vymysleli Američané první tlakovodní jaderné reaktory (první byl vyvíjen již v době druhé světové války pro projekt Manhattan, pozn. red.).

Více než půlstoletí od té doby se tyto reaktory tak zdokonalily, že je dnes nalezneme ve většině jaderných elektráren na světě.

Americké firmy Combustion Engineering, Bechtel, Babcock & Wilcox a Westinghouse je dodávaly jak pro civilní, tak pro vojenské aplikace.

Znovuzrozený Westinghouse

V civilní sféře velkých tlakovodních reaktorů dnes zůstal jen Westinghouse, který si musel v posledních letech projít očistnou kúrou.

V březnu 2017 požádala americká společnost Westinghouse Electric Company soud o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11, aby mohla podstoupit strategickou restrukturalizaci.

VÍCE K TÉMATU:

Problémy Westinghouse jsou (naštěstí) jen americká záležitost

ČEZ versus zbytek světa aneb jak si firma stojí v jaderné energetice

Podání naštěstí ovlivnilo pouze projekty v USA, které zahrnovaly práce na výstavbě čtyř reaktorů AP1000 na dvou místech: v jaderných elektrárnách Vogtle a VC Summer.

Další posun přišel relativně nedávno, počátkem srpna 2018, kdy společnost Brookfield dokončila koupi společnosti Westinghouse Electric Company od japonské společnosti Toshiba Corporation. Tím byl ukončen odchod společnosti Westinghouse z konkurzní ochrany, čímž se stala restrukturalizovanou společností.

Česká stopa

Westinghouse známe i od nás: podílel se na dostavení prvních dvou bloků Temelína.

Američané tam dodávali (a zase částečně budou) jaderné palivo a účastnili se prvního tendru na bloky Temelín 3, 4. Podle důvěrných informací tam u ČEZ na body vyhrál právě americký reaktor nad konkurenčními EPR a MIR1200. Jak tendr nakonec dopadl, víme ale všichni.

Palivo umí Westinghouse dodávat i do jiných než svých reaktorů. Například na Ukrajině je to do ruských reaktorů VVER a v jižní Africe zase do francouzských PWR.

Chytrá vláda by tak jistě aspoň jeden reaktor v Česku vybavila americkým palivem – pro snížení závislosti na jediném dodavateli. Koneckonců to tak dělá mnoho jiných zemí na světě.

Nabídka pro českou výstavbu

Vraťme se ale k reaktorům. Westinghouse pro Temelín nabízel a nyní pro Dukovany může nabízet svůj tlakovodní reaktor AP1000, což je dvojsmyčkový tlakovodní reaktor vycházející z technologie CE a typu AP600.

Výhodou tohoto „tisícovkového“ reaktoru oproti jiným projektům je modulární systém konstrukce, který by měl vést k rychlejší a levnější výstavbě. Jeho další uváděnou výhodou jsou pouze dvě smyčky a dva parogenerátory, které mají větší účinnost než typy reaktorů, jimž jsme se věnovali v předešlých dílech seriálu.

Další rozdíl představují pasivní systémy jaderné bezpečnosti a menší počet aktivních komponent, které vedou k menší poruchovosti.

GRAFIKA: Schematické zobrazení reaktoru AP1000

Na schématu APR1000 vidíme: 1. tlakovou nádobu reaktoru, 2. dva parogenerátory, 3 kompenzátor objemu, 4 zásobu vody pro havarijní chlazení, 5 kontejnement, 6 turbíny. Jeho elektrický výkon je 1,117 MWe.

Zdroj: archiv autora

Letos v červenci byl prvý blok AP1000 u jaderné elektrárny Sanmen v Číně (na obrázku) připojen k rozvodné síti a stal se prvním americkým reaktorem AP1000 na světě vyrábějícím elektrickou energii. Dalších pět reaktorů AP1000 je rozestavěno v Číně (3) a USA (2).

V USA stavba dvou bloků elektrárny Vogtle s reaktory AP1000 bude pokračovat po hlasování místních politiků státu Georgia. A Westinghouse – již s novými partnery – též chystá nabídku na výstavbu dvou podobných bloků v Saúdské Arábii.

Varná varianta

Mimo tlakovodních reaktorů Američané umějí i reaktory varné. Ty dodává gigant General Electric společně s japonským Hitachi.

Jejich moderní typ ABWR je nejvíce otestovaný reaktor III. generace na světě a nový typ ESBWR má nejnižší koeficienty poruchovosti. Oproti tlakovodní variantě jsou navíc levnější a jednodušší jak na výstavbu, tak na provoz.

Proč se o těchto typech u nás neuvažuje? Inu, protože „kormidelníci“ našeho jaderného průmyslu je nikdy neviděli a žijí v zajetí svého akvária. Prý by se Češi s nimi pracovat nenaučili.

Přitom je kde se učit, i v Evropě, kde jejich zavedení zvažují třeba Britové. Z menších zemí třeba takové Švédsko a Finsko již provozují jak varné, tak tlakovodní reaktory.

Jsme hloupější než Finové? Odpověď ponechávám na laskavém čtenáři…