Mohlo by vás také zajímat
Peking stahuje dolů prosperitu Hongkongu, západní firmy odcházejí
František Novák 18. března 2024Užší politická provázanost dříve kvetoucího města s pevninskou Čínou dopadá na prosperitu Hongkongu. Z dřívější britské kolonie odchází stále více…
Přehledně: Co si o vývoji akciového trhu v roce 2024 myslí hlavní hráči na Wall Street
Štěpán Křeček 28. prosince 2023Sestavili jsme přehled prognóz nejznámějších hráčů na Wall Street, jako jsou třeba JP Morgan, Bank of America, Morgan Stanley či…
Krizová lekce roku 1907 je aktuální ve světě financí i dnes
Jan Kucharčík 3. října 2023Historie nám dává možnost se poučit. Jedna taková lekce spojená s nestabilitou a problémy bankovních institucí nás zavádí na začátek…
- KOMENTÁŘ
Bezmocný Londýn. Ekonomická síla britské metropole brexitem utrpí
V Londýně pracovalo na milion lidí ze zemí Evropské unie a po brexitu jeho prestiž pravděpodobně klesne. Starosta Sadiq Khan s tím nemůže prakticky nic dělat. Vize pro budoucnost města nad Temží chybí.
V době královny Viktorie v 19. století byl Londýn hlavním městem světa a britské impérium ovládalo většinu planety.
Od té doby se mnohé změnilo, ale Londýn byl stále považován za hlavní město finančnictví a profitoval z členství v Evropské unii. Nyní jeho starosta Sadiq Khan, který je přesvědčeným Evropanem, může jen pasivně sledovat, jakým směrem se ubírají jednání o odchodu Británie z EU.
Z budoucnosti „bez Evropy“ má Khan obavy, přestože na radnici stále vlaje vedle britské vlajky i modrá unijní zástava s hvězdami. Tu každopádně hodlá ponechat na svém místě, dokud Británie z unie nevystoupí oficiálně.
Další referendum?
Sadiq Khan jako člen Labour Party je přesvědčen, že hlasování o brexitu se může ještě zvrátit.
Labouristická strana by měla v dalších volbách nabídnout možnost dalšího referenda. „Jsem optimista, musíme to správně vysvětlit,“ řekl německému týdeníku Zeit.
Sám je typický Londýňan v tom smyslu, že hlasoval pro setrvání v bruselském svazku. Od května 2016 je také prvním muslimským starostou největšího britského města.
„Je velmi nelogické si myslet, že bez EU nám bude lépe než s ní,“ je přesvědčen Khan o ekonomické nesmyslnosti vystoupení země z unie. I nadále věří tomu, že se podaří vyhnout se alespoň tvrdému brexitu.
Londýn z brexitu nic nemá
Samotný Londýn bude z výhod brexitu, jako je například méně konkurence na domácím trhu práce, méně přistěhovalců a více peněz pro zdravotní systém, mít málo. Spíše budou převládat negativní dopady.
Výstup z celní unie a společného trhu jej postihne daleko hůře, zejména kvůli finančnímu a bankovnímu sektoru.
Dosavadní pravidlo, že bankovní licence udělená v Londýně platí pro nabídku služeb po celé EU, využívaly velké banky a pojišťovny. Mnoho velkých korporací mělo v Londýně globální centrálu nebo alespoň hlavní pobočku pro Evropu.
Milion Evropanů
V Londýně pracuje přes milion lidí, kteří jsou občany jiných zemí Evropské unie. Kromě finančního a fintech sektoru pracují především v gastronomii a hotelnictví. Většina obchodů a obchodních styků probíhá převážně v rámci EU.
Město disponuje šesti mezinárodními letišti a je největším světovým leteckým uzlem. Ročně obslouží 160 milionů cestujících.
Londýn je otevřený světu, více než 36 % jeho obyvatel se narodilo mimo Británii, což znamená přes tři miliony lidí. A právě brexit by tuhle otevřenost mohl omezit.
Malý vliv starosty
Americká města s největším rozpočtem (v mld. USD) |
Pro zvětšení mapy na ni klikněte. Zdroj: Center for Digital Government |
Radnice hlavního města Spojeného království ale směřování země může ovlivnit jen minimálně, upozornil německý týdeník Zeit. Stejně tak jeho starosta má poměrně malou politickou i ekonomickou moc.
Rozpočet londýnské radnice je ve srovnání například s New Yorkem nebo Tokiem mnohem nižší.
Khan disponuje rozpočtem asi ve výši 22 miliard dolarů, starosta New Yorku má k dispozici čtyřikrát tolik, 88,2 miliardy dolarů, Tokio 78,8 miliardy.
Důvodem je, že Londýn nemá ve svém rozpočtu tak vysoký podíl lokálních daní, které mají jeho městští konkurenti.
GRAF: Ekonomicky nejsilnější města světa podle HDP
Jde o odhad za rok 2014, v mld. USD.
Zdroj: Brookings Institution
Po vystoupení z EU může navíc Londýn utrpět odchodem mnoha nadnárodních firem, které z Londýna operovaly po celé Evropě. Banky se rozhodují, zda přesunou sídlo do Dublinu, Paříže, Frankfurtu, případně Lucemburku nebo Bruselu.
„Je škoda, že Velká Británie opouští EU, ale musíme to brát pragmaticky a posílit svou pozici,“ vysvětlil Patrick Devedjian z pařížského okrsku La Défense, který má konkurovat londýnské City.
Paříž má také pod vedením nového prezidenta Macrona ambice být ekonomicky vyrovnaným partnerem Německa, jež je v Unii nejsilnější ekonomikou.
O kolik míst přijde City?
Samotné banky chtějí podstatnou část svých pracovních míst přesunout z Londýna na kontinent – Goldman Sachs, Morgan Stanley, Citigroup, Nomura, ale i Deutsche Bank.
Londýn by tak měl přijít o 30 tisíc míst, odhadl Bruegel-Institut. Pomyslné budování obchodní bariéry Británie, jak požadují někteří zastánci tvrdého brexitu, je pro Londýn nepřijatelné, ale bude se muset přizpůsobit.
Odchod lidí z prestižních firem může zasáhnout i architektonická studia. Britský časopis Architects‘ Journal upozornil na to, že 60 procent londýnských architektonických kanceláří má problémy s odchody odborníků a musí kvůli tomu oddalovat dokončení projektů.
„Brexit nás už nyní poškozuje tím, že mnoho Evropanů se zde cítí, jako by byli odmítáni a nebyli vítáni. Několik talentovaných lidí se už rozhodlo opustit Británii, protože jsou posledním vývojem zklamáni. Je to tragédie,“ řekl časopisu Rab Bennetts ze studia Bennetts Associates.
Singapur není správnou cestou
Jaké řešení starostovi Londýna zbývá? Jednou z možností zastánců brexitu je udělat z města obrovské offshore centrum, které by firmy lákalo na velmi nízké daně.
Předobrazem může být městu na Temži asijský Singapur, který se v řadě žebříčků umísťuje jako město ideální pro podnikání, investice a inovace.
Podstatný rozdíl je ale v tom, že Singapur nemusí financovat okolní stát a jeho infrastrukturu.
Londýn zavedl snížení firemní daně z 30 procent na 17, což vedlo k přílivu kapitálu zejména na realitní trh. Bydlení v Londýně to zdražilo a dále rozevřelo nůžky mezi chudými a bohatými, což rozhodně není cílem labouristického politika.
Deregulace má hranice
Přílišná deregulace by se nelíbila ani v Bruselu a v konečném důsledku by to mohlo znamenat, že by londýnské City přišlo o další pracovní místa.
Navíc Británie musí dodržovat závazky zemí G20, jež mají bojovat proti daňovým únikům.
Že cesta směrem k Singapuru není pro Londýn vážně myslitelnou variantou, si uvědomují i v Political Economy Research Centre (PERC), protože nezapadá do koncepce vyspělého finančního světa.
A i když si postbrexitovou realitu většina Londýňanů ani firem před hlasováním v červnu 2016 nepřála, starosta Kahn musí manažerům v dosavadním finančním centru světa nabídnout jiné, přijatelné řešení, což nebude snadné.