Bezpečných 15 TWh v Temelíně. Mise Martina Romana splněna, 6 let po jeho odchodu

Jaderná elektrárna Temelín překonala svůj roční výrobní rekord a letos už vyrobila elektřinu o objemu více než 15,3 terawatthodiny (TWh) – rekord padl letos 27. listopadu v poledne.

A není všem dnům konec. Do závěru letošního roku tedy, i při odstaveném prvém bloku od 8. 12. (na tři měsíce), tento rekord ještě jistě vzroste.

Loni přitom Temelín vyrobil prachbídných 12 TWh elektřiny a předloni slabých 14 TWh.

Tato zpráva o rekordu obletěla český mediální prostor, ale pojďme se podívat, co k tomuto úspěchu vedlo a co mu předcházelo. A také kdo byl u toho a kdo za to může.

Tenkrát před deseti lety

Dalo by se v podstatě mluvit o jubileu a možná i slavit, že se konečně podařilo překonat minulost (navzdory peripetiím kvůli řadě vynucených odstávek).

Je to více než desetiletá snaha ČEZ, která začala v květnu 2007. O co šlo, je patrné na grafu:

S programem „Bezpečně 15 TERA“ v Temelíně, tedy s programem produkce elektřiny aspoň 15 TWh za jeden rok, přišli před deseti lety tehdejší předseda představenstva ČEZ Martin Roman (v čele představenstva skončil v září 2011, další dva roky pak ještě působil v dozorčí radě, pozn. red.), místopředsedové představenstva Daniel Beneš a Jiří Borovec, ředitel úseku elektrárny Vladimír Hlavinka, ředitel sekce bezpečnosti Miroslav Holan a ředitel sekce management kvality Karel Böhm.

Vytvořili pět týmů, které vedli zkušení energetici, se snahou zvýšit produkci ze stávajících „mizerných“ 12 TWh během tří až pěti let o 3 TWh na těch 15 TWh.

Šlo v podstatě o tři věci: 1. zvýšit výkon elektrárny; 2. snížit poruchovost; 3. zkrátit dobu odstávek.

První a částečně druhý bod představovaly technický úkol, který byl splněn téměř přesně podle plánu. A tak v roce 2012 poprvé Temelín vyrobil přes 15 TWh a bonusy představenstvu padaly do kapes.

Dukovany: náš vz(d)or

Ve spolehlivosti byly Temelínu předhazovány Dukovany, které tehdy v roce 2007 patřily (sic!) k nejspolehlivějším elektrárnám na světě, jak opět vypovídá dobová grafika ČEZ.

Rivalita těchto dvou jaderných elektráren trvá dodnes. Mimochodem, víte, jaký je nejlepší pohled temelínského energetika na Dukovany? Ve zpětném zrcátku…

Třetí bod programu byl ale zapeklitý, protože snížit dobu odstávky znamená i zkrátit některé kritické kontroly, které časově ale nelze ošálit.

Souběžně s Temelínem vznikl i projekt pro druhou naši jadernou elektrárnu – právě Dukovany –, a to projekt „Bezpečně 16 TERA“. Ten spočíval v postupném zvyšování výkonnosti tak, aby od roku 2013 JE Dukovany vyráběla ročně místo tehdejších 14 TWh cílových 16 TWh. Tohoto cíle bylo a je výrazně těžší dosáhnout než u Temelína.

Stejné známky, stejné chyby?

Možná nikoho nepřekvapí, že u tohoto programu opět byl nynější ředitel ČEZ Daniel Beneš a skupina uvedená na počátku tohoto článku.

Buďme však objektivní. Výkon Dukovan se zvětšil, spolehlivost už moc zvětšit nešlo (a to Dukovany byly opravdu skvělé) a výkon byl stále pod vytoužených 16 TWh. Logicky tak musel vznikat tlak na zkrácení odstávek, což se také stalo.

O co jde? Například o rentgeny provedených svarů na stovkách potrubí. Interní specialisté s certifikáty NDT 3 (tj. s mezinárodními atesty na revizi svarů, NonDestructionTesting) byli vyjmuti ze struktury ČEZ a nahradili je lidé ze soukromé chomutovské firmy Tediko (či tam přešli), která byla najata na činnost přes spřízněnou Škodu JS.

Zdálo se, že všichni škarohlídi s kritikou neuspějí. Kontroly Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ani mezinárodních organizací nic mimořádného neukázaly, všichni se plácali po ramenou, jak nám ty „jaderky jedou“.

Chytřejší vyklidili (nebo byli vyklizeni) pozice s bonusy v kapsách (např. Roman, Hlavinka, Brandejs), hamižnější si počkali na vyvrcholení.

Změna rytmu

To přišlo roku 2015, který dal programům „Bezpečných X TERA“ úplně novou tvář.

O co šlo? V červnu 2015 praskl banální svar na parogenerátoru bloku 4 v Dukovanech (na obrázku označen červeně).

ČEZ reaktor odstavil, svar opravil a jal se v dokumentaci zjišťovat, proč k závadě došlo – tento svar se totiž kontroloval při odstávce v roce 2014 a nález zněl „BEZ VAD“, i když nyní bylo jasné, že praskl právě vinou vadného svaru.

Těžké dilema: kdo za to může?

Na protokol pod tento nález se podepsal nejen technik, ale i všichni odpovědní nadřízení a manažeři ČEZ. Zjevně tak učinili, aniž by testy viděli, anebo je viděli a záměrně podváděli ve snaze o urychlení procesu.

Inspektoři SÚJB (v Dukovanech sedí či pracuje na plný úvazek celý tým ze SÚJB) v tom byli zapleteni taktéž: buď nekontrolovali, anebo kontrolovali a přehlíželi chyby.

Při pohledu na jiné kontroly dalších svarů a jejich dokumentaci začal ten pravý šrumec. Bylo zjištěno, že jde o systémový problém všude – někde byly snímky nečitelné, jinde nakopírované, někde byly přiloženy snímky z míst, kde fyzicky ani nešly pořídit, třeba z rohů.

Svarů jsou tisíce, a tak přibylo i podvodů. Řádově pětina svarů či dokumentace nebyla v pořádku, což zfalšované dokumenty neukázaly.

Pravá panika přišla pak: v září 2015 bylo rozhodnuto o překontrolování všech radiogramů od roku 2007 (a to třeba i těch naprosto nedůležitých u odpadních trubek do výlevek). Všichni, kdo měli nohy (nebo NDT atesty?) začali přezkoumávat dokumentaci svarů a ty se převařovaly a převařovaly…

Pro ilustraci, kolik svarů se muselo překontrolovat a převařit, je zde malá „trubkovitá momentka“ z Dukovan.

Žádné drama

Nejprve se měly odstavit všechny bloky Dukovan, pak se odstavily jen tři a čtvrtý reaktor jako jediný zůstal běžet přes Vánoce 2015 (a vyrobil rekordních 4 TWh), i když měl stejně zfalšované svary jako ostatní tři. A byl to právě tento blok, kde první vadný svar praskl.

V roce 2016 se pak začalo spolupracovat se zahraničím, což situaci trochu uklidnilo. Temelín se přezkoumával už organizovaněji a ztráty z let 2015 a 2016 (výroba 12 a 14 TWh) tam nebyly tak dramatické jako u Dukovan.

A výsledek? V roce 2016 poprvé za 20 let klesl podíl jaderné elektřiny v ČR pod 30 procent.

Roky 2015, 2016 a 2017 vedly k poklesu důvěry v český jaderný sektor. K dnešnímu dni jsou ztráty ve výrobě elektřiny nad 16 TWh (v tom se názvy programů docela trefily) a kupa víceprací.

Jen za elektřinu tak při ceně 30 EUR/MWh přišel ČEZ o více než 11 miliard korun. Ale šlo „jen“ o peníze: nikdo nezemřel, ani nebyl zraněn. Když jsem se ptal jednoho ředitele (tepelné) elektrárny, kdo za to může, dostalo se mi lišácké odpovědi: „Přeci ty svary.“

Bohatí zůstávají

Pozitivní zprávy na konec: Martin Roman si užívá své miliardy. Daniel Beneš dále bere bonusy. Nad 15 TWh u Temelína letos je výtečný výsledek. Pokud někdy nastane 16 TWh u Dukovan, bude to také prima.

Čert vem, že stejné množství elektřiny jsme mohli ušetřit, nebýt „manažerských“ programů v jaderné energetice s bonusy za krátkodobé cíle.

Uvidíme, jestli nová vláda bude mít v tomto zdravý rozum, zdravější, než míval ČEZ a s ním spojené strany ČSSD a ODS. A kdo ví, možná to do konce letošního roku Temelín dotáhne i na 16 TWh.