Bída, hlad, lidé bez práce? Ne. Digitalizace žádnou nezaměstnanost nezpůsobí

Digitalizace a robotizace průmyslu způsobí zánik až 53 procent pracovních míst! Tento dramaticky znějící futurologický výrok pronesl šéf sboru poradců předsedy vlády Vladimír Špidla na konferenci Směrem k práci 4.0.

Výrok vyjadřuje přesvědčení některých levicových politiků, že existuje fixní množství práce, kterou je možno v ekonomice vykonat. Toto přesvědčení pak nevyhnutelně vede k závěru, že regulací distribuce práce může být vytvořeno více nebo méně pracovních míst.

Jedná se však o klam. Lze to snadno demonstrovat na příkladu zemědělství. Ještě před čtyřmi sty lety pracovalo v zemědělství 95 procent práceschopné populace, dnes zaměstnává pouze dvě procenta. Neznamenalo to ale, že by tento pokles způsobil 93procentní nezaměstnanost.

Limity sumy práce nejsou

Odrazem klamu limitu sumy práce je i představa, že zmenšení maximálního počtu hodin pracovního dne povede ke snížení nezaměstnanosti, protože zbylou práci bude vykonávat někdo, kdo by byl jinak nezaměstnaný.

Vedena tímto klamným přesvědčením, uzákonila Francie za vlády socialisty Lionela Jospina maximálně 35hodinový pracovní týden.

Ze stejné studnice představ pochází i idea, že ke snížení nezaměstnanosti povede dřívější odchod do penze (a nahrazení uvolněných míst mladšími).

Ve skutečnosti pro sumu práce, která může být v ekonomice vykonávaná, neexistuje žádný limit.

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!

Náklady, náklady, náklady

Pokud je množství práce distribuováno mezi zaměstnance pomocí vládních zásahů, zvyšuje se tím cena práce a snižuje se efektivita pracovního trhu. A tím stoupá nezaměstnanost.

Všechny náklady práce totiž nezávisí pouze na počtu odpracovaných hodin.

Existují totiž také fixní náklady na zaměstnance, jako například náklady zvyšování kvalifikace, které mohou být velmi podstatné.

Pokud cena jednotky práce stoupne, zaměstnavatelé těchto jednotek odebírají více. Pokud by se tedy snížila maximální pracovní doba na polovinu, neznamenalo by to, že by mohlo být zaměstnáno dvakrát více lidí.

Potřeby jsou nekonečné

Ze stejného myšlenkového zdroje čerpali i luddité (angličtí řemeslníci a dělníci pojmenovaní podle mytologické postavy anglického tkalce Neda Ludda), kteří ničili stroje a chtěli překazit jejich zavádění v továrnách, protože je podle jejich přesvědčení okrádaly o práci.

V ekonomice přitom žádný limit potřebné práce neexistuje, protože lidské potřeby a přání jsou v podstatě nekonečné.

Digitalizace a robotizace ve skutečnosti povede ke zvýšení produktivity práce, a tím ke zvýšení produkce, která naopak zvyšuje potřebu pracovních míst.

Transparentní je příklad Německa, jehož ekonomika má mimořádně vysokou míru robotizace a nezaměstnanost přitom klesá.

GRAF: Průmysl 4.0 povede k růstu počtu zaměstnanců ve výrobě

Zdroj: Německý statistický úřad

Článek, jehož autorem je Aleš Rozehnal, původně vyšel na webu HlídacíPes.org.