Byznys s krevními testy roste i poté, co odezněla potřeba covidových testů

Je to už bezmála 10 let, co americká společnost Theranos slibovala revoluci v medicíně. Její zakladatelka Elizabeth Holmesová tehdy investorům tvrdila, že její krevní testy umí i z několika kapek krve vyčíst onemocnění pacienta. Později se to ukázalo jako obří podvod, jehož dozvuky se před soudy dohrávají dodnes. A letos v květnu zamířila Holmesová k více než 11letému trestu do vězení.

Kauza Theranos se označuje jako jeden z největších neúspěchů na poli zdravotnických technologií. Dotyk prstu, malé štípnutí a okamžitá diagnóza o zdravotním stavu je tak stále oblastí sci-fi, nicméně krevní testy jsou nedílnou součástí medicíny několik stovek let.

400 let s testy

První představu, zatím nedokonalou, o složení krve poskytly nejstarší mikroskopy už v 17. století. Jan Swammerdam, holandský lékař a přírodovědec, a italský anatom a zakladatel histologie Marcello Malpighi nalezli v krvi „ drobné kuličky či kapénky“, což byly červené krvinky (erytrocyty).

Začátkem 20. století již lékaři uměli diagnostikovat krevní obraz. A bez krevních testů bychom si současnou medicínu rozhodně nedokázali představit.

Zároveň se z tohoto oboru rozjel obrovský byznys. Globálně se v něm protočí kolem 60 miliard dolarů (asi 1,2 bil. Kč). Před pěti lety to byl zhruba o 7 miliard méně, vyplývá z dat společnosti BCC Research, která zároveň odhaduje, že v roce 2030 bude hodnota světového trhu na úrovni 94,7 miliardy dolarů. Podle jiné analýzy dokonce hodnota v roce 2030 překoná 100miliardovou hranici.

Při pohledu na evropský trh, který analyzovala společnost Market Data Research, se jeho hodnota loni pohybovala na úrovni 16,5 miliardy dolarů. I zde je patrný růst trhu, když v roce 2027 očekávají analytici hodnotu 18,55 miliardy dolarů.

Stamiliony testů ročně

Pokud se podíváme na Česko, tak roční hodnota místního trhu v posledních letech rostla. Podle dat z výročních zpráv společností a odhadu odborníků se v roce 2020 pohyboval na úrovni necelých 6 miliard korun. O rok později to již bylo přes 8 miliard korun.

I když přesná data o počtu uskutečněných vyšetření nejsou k dispozici, podle odhadu odborníků se jejich počet ročně pohybuje kolem 100 milionů vyšetření. Nutno podotknout, že nedávná pandemie Covidu-19 tento počet několikanásobně navýšila.

Hodnota jednoho testu záleží na rozsahu zkoumání krve pacienta, přičemž se cena pohybuje od desetikorun po stokoruny. Specializované testy vyjdou až na několik tisíc korun. Dodejme, že jednou za 2 roky má každý pojištěnec v České republice nárok v rámci preventivních prohlídek na vyšetření krevního obrazu zdarma, resp. ho za něj hradí zdravotní pojišťovny.

Krevní testy mohou ukázat, jak se v krvi odráží například momentální stav srdce, jater a ledvin, stejně jako prozradí hodnoty cholesterolu nebo glukózy. Lze z ní také odhalit například rakovinné markery, a tak včas diagnostikovat rakovinu tlustého střeva a konečníku či rakovinu prostaty. Díky laboratornímu vyšetření dokáží lékaři získat až 80 procent informací o zdraví pacienta.

Dva dominantní hráči

Ti největší hráči na českém trhu provedou několik desítek milionů vyšetření ročně. Například společnost Aeskulab deklaruje na svém webu, že ročně „generuje více než 24 milionů vyšetření pro ambulantní lékaře, nemocniční zdravotnická zařízení a samoplátce.“ Další z předních hráčů společnost SYNLAB uvádí, že v laboratořích provede přes 16 milionů analýz ročně.

Tyto dvě společnosti také vykazují největší tržby za krevní testy. Zatímco za rok 2020 se jejich tržby pohybovaly na úrovni 1,5 miliardy korun, o rok později Aeskulab utržil 2,23 miliardy.

Obě firmy jsou součástí nadnárodních společností, které patří mezi přední hráče na celoevropském trhu. S akciemi německé matky SYNLABU se obchoduje na burze, přičemž od svého maxima na úrovni 24 eur na podzim 2021 jejich cena postupně klesala. Tehdy těžila firma z výsledků covidového odbytu, od té doby postupně klesla až na březnových necelých 7 eur.

Určitou vzpruhou pro akcie bylo jarní oznámení zájmu britské společnosti Cinven o odkup SYNLAB při ceně 10 eur za akcii, což jejich bezprostředně cenu vytáhlo na úroveň nad 9 eur za akcii. Ta na konci září stoupla nad 10 eur poté, co došlo mezi oběma společnostmi k finální dohodě. Celá hodnota transakce dosáhne 1,27 miliardy eur, když Cinven, který již v SYNLAB drží necelých 43 procent, zaplatí akcionářům zmíněných 10 eur za akcii. Otázkou je, jak se změna vlastníka podepíše i na její české dceři.

GRAF: Vývoj ceny akcií SYNLAB
Za poslední 3 roky, v eurech.

Zdroj: Infront

Kromě těchto velkých hráčů s vyššími desítkami odběrových míst a spolupracujícími s dalšími laboratořemi na trhu působí i menší hráči. Mezi ty významnější, kteří mají pracoviště po republice, patří CityLab, EUC Laboratoře, Vidia-Diagnostika nebo NextClinics (resp. její součást Next Lab). Jejich roční tržby se však pohybují na úrovni stamilionů korun. Další laboratoře a firmy pak působí lokálně.

Trend míří k spolehlivé rychlosti

Celý trh, nejen v Česku, pochopitelně ovlivnila pandemie Covidu-19. V tomto případě sice nešlo o krevní testování, ale o vyhodnocování antigenních a PCR testů.

Přesto lze říci, že se na laboratorním testování podepsala především potřeba rychlosti pro získání výsledků testování. A tento trend se „propíše“ i do dalších oblastí testování.

K tomu se pak přidala i digitalizace, kdy na řadu nejen na covidové testy, ale i ty další, je již naprosto běžné se objednat on-line. Ať už zprostředkovaně prostřednictvím lékařů nebo i jako pacienti samoplátci.

Firmy poskytující laboratorní služby si i díky tomu uvědomily, že komunikace s pacienty na dálku bude hrát do budoucna důležitou roli. Stává se proto již naprosto běžné, že takové firmy mají i svá call centra, aby dokázaly reagovat na požadavky či i jen dotazy pacientů.

Balíčkové služby

Laboratorní firmy navíc velmi úzce spolupracují s lékaři, a tím pádem mohou pacientům dodávat služby jako „balíček“. Spolu s lékařským vyšetřením dojde i k testování a opět se zrychluje péče o pacienty.

A vzhledem k tomu, že jde o vysoce konkurenční prostředí, hledají firmy i příležitosti, jak svoje portfolio služeb rozšířit o další doplňky. Mnoho firem se proto například zaměřuje již na prevenci zdraví svých klientů, často – jak už bylo naznačeno výše – pomocí nejmodernějších technologií.

Krevní testy, resp. testování zdraví se navíc postupně propracovává mezi zaměstnanecké benefity, které firmy poskytují svým lidem. Ostatně je to logické, pokud budou pracovníci zdraví, pak mohou vykazovat plnou produktivitu a být tak svému zaměstnavateli nejvíce užiteční.