Americký prezident Donald Trump zavítal tento týden do centrály Severoatlantické aliance v Bruselu, aby zde vypeskoval evropské členy vojenské formace. Proč? Za to, že na rozdíl od USA vynakládají na obranu jen minimum prostředků a jsou uvnitř obranné formace de facto jen „černými pasažéry“.
Těžko říct, jestli Trumpova snaha způsobí to, že se u některých bohatých evropských členů aliance hne svědomí a začnou konečně vydávat více peněz na zbrojení, ale pokud by se tak náhodou stalo, mohlo by jít o jednu z největších fiskálních expanzí v eurozóně za poslední období.
Amerika má spadeno na Německo
Hlavě Bílého domu je trnem v oku – pokud jde o nízké výdaje na obranu – především Německo, jehož vojenské výdaje činí jen něco málo přes jedno procento HDP. Přitom náš velký severní soused má rozpočet v excelentní kondici.
GRAF: Výdaje členských států NATO na obranu
Jde o odhadovaný podíl na HDP za rok 2017, absolutní částka je v mil. USD.
Zdroj: Statista, NATO
Německý federální rozpočet totiž tento rok skončí ve vysokém přebytku (možná to bude právě přes jedno procento HDP), a tak by pro Berlín neměl být výraznější problém okamžitě navýšit vojenské výdaje na(d) dvě procenta HDP.
Tedy přesně, jak to požaduje Donald Trump, a nikoliv až v roce 2025, jak slibuje bruselská centrála NATO.
Nejen Němci
Dodejme, že v prakticky stejné situaci jako Německo – tedy že vojenské výdaje jsou hluboko pod dvouprocentním cílem aliance (jak je vidět v grafu, pozn.) při aktuálním rozpočtovém přebytku – je hned několik dalších zemí, například Holandsko, Dánsko a vlastně i Česká republika.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Globální obchodní domino má za sebou další kolo. Zapálil Trump rozbušku?
Podřežete si větev sami pod sebou, vzkazuje Evropa Trumpovi kvůli clům na auta
Všechny tyto země spolu s Německem v čele mají fiskální kapacitu prakticky okamžitě zvýšit výdaje na obranu, a tím pádem dále stimulovat poptávku (doma i v EU).
Více peněz na obranu? Otázka priorit
Jestli na vojenskou výdajovou (čti poptávkovou) expanzi v EU nakonec dojde, není vůbec jisté. Vše je samozřejmě otázkou priorit.
Pokud bude Evropská unie chtít i nadále zůstat jen „soft power“, která v momentě, kdy někdo za její východní hranicí provede vojenskou intervenci, hodlá bojovat spíše morálkou, a nikoliv harašit zbraněmi, tak se na dvě procenta HDP vojenských výdajů zmíněné země EU nedostanou ani v roce 2025.
Nicméně pokud by se náhodou soustruhy (západo)evropských zbrojovek rozjely v brzké době naplno, mohlo by to mít opravdu zajímavé makroekonomické, respektive tržní implikace.
Dodatečná poptávková stimulace hnaná německou (vojenskou) expanzí by totiž mohla zahnat deflační strachy v eurozóně do pozadí a předražené německé vládní dluhopisy by třeba konečně mohly „zlevnit“.