Mohlo by vás také zajímat
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
ČNB zase přikoupila zlato; Google Play se musí otevřít a EDF si stěžuje na jaderný supertendr i v Bruselu aneb souhrn ekonomických událostí 41. týdne 2024
Libor Akrman 11. října 2024Čína uvalí clo na brandy z EU; účet pojišťoven za povodně: 2 mld. Kč; příval českých makrodat; CSG kupuje startup…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
- KOMENTÁŘ
Čeká se na květnovou prognózu ČNB. Proč trhy zajímá, jak se postaví k tzv. neutrální sazbě?
Zdá se, že většina členů bankovní rady ČNB je přesvědčena, že finální destinace pro úrokové sazby v Česku má být nad třemi procenty. Současná úroveň je přitom zatím 5,75 procenta, přičemž analytici předpokládají, že bankovní rada ji bude postupně snižovat o půl procentního bodu. V tuto chvíli tak trhy čekají na květnovou prognózu. Proč?
Členka bankovní rady Karina Kubelková dohlíží na činnost sekce peněžní České národní banky. Na snímku z tiskové konference o padělcích bankovek. (Ilustrační foto) Zdroj: ČNB
Trhy napjatě čekají na květnovou prognózu České národní banky (ČNB), kde by měl být zveřejněn také „nový názor“ centrální banky na tzv. neutrální úrokovou sazbu.
Jde o normální úroveň úroků, která ekonomiku a inflaci lidově řečeno nezrychluje ani nebrzdí. Tu nyní ČNB předpokládá na jednom procentu reálně a na třech procentech nominálně (1 % reálně + 2 % inflační očekávání).
Uplynulý týden Jan Procházka z bankovní rady ČNB lehce tlumil očekávání trhů ohledně květnového zasedání. Pro agenturu Bloomberg řekl, že „nemusí jít o konkrétní hodnotu. Neutrální úroková sazba by měla být chápána spíše jako akademický koncept než jako cíl nebo konečná úroveň současného procesu uvolňování měnové politiky“.
To ukazuje spíše na to, že v květnu nedojde k výraznější změně nastavení jádrového modelu ČNB. Spíše se dočkáme několika alternativních scénářů vývoje neutrální úrokové sazby a jejich dopadů na měnovou politiku.
Série alternativních scénářů
Pro vyšší neutrální úrokovou sazbu může v zahraničí i v Česku hovořit několik faktorů včetně deglobalizace nebo demografických změn. Na druhou stranu ČNB na rozdíl od zahraničních centrálních bank před pandemií odolávala revizím neutrální sazby směrem dolů – i proto je nyní potřeba revize vzhůru menší.
Pokud bude výstupem květnové prověrky série alternativních scénářů, bude hodně záležet na subjektivním vnímání jednotlivých členů bankovní rady.
I v USA a v eurozóně ukazují různé modelové přístupy častokrát diametrálně odlišné odhady neutrální úrokové míry. Proto je pak subjektivní argumentace jednotlivých centrálních bankéřů klíčová.
Nad třemi procenty
V tuto chvíli se zdá, že většina členů bankovní rady ČNB je přesvědčena, že finální destinace pro úrokové sazby v Česku má být nad třemi procenty.
Argumentem pro ně však nemusí být jen posun dlouhodobé reálné neutrální sazby výše. Mohou to být například i dočasně zvýšená inflační očekávání (spojená se setrvačnou inflací v segmentu služeb).
Ať tak, nebo tak, scénářové vyústění prověrky neutrální sazby od sebe ještě více vzdálí základní scénář prognózy ČNB (staff forecast) a skutečné rozhodování o sazbách v bankovní radě. Tomu se však v dnešní době „tektonických“ změn v globální ekonomice lze jen těžko divit.