Ceny komodit globálně rostou. Supercyklus pohání rostoucí cena mědi

Cena mědi opět v posledních týdnech výrazně roste. I když v posledních dvou letech její cena spíše stagnovala, nyní atakuje historická maxima. Prodává se za více než pět dolarů za libru (0,453 kilogramu), respektive nad 11 tisíc dolarů za tunu (v přepočtu skoro 250 tisíc Kč/t).

Vysoká poptávka posledních dní je způsobena situací v Číně, kdy se globální trh obává, že důležitého kovu bude na globálním trhu nedostatek. Od začátku tohoto roku se cena mědi na Londýnské burze kovů (LME) zvýšila přibližně o 29 procent. Sílu Číny ukazuje i šanghajská termínová burza (SHFE), kde jsou ceny ještě vyšší a pohybují se v přepočtu na úrovni přes 275 tisíc korun za tunu.

Peking přistoupil k razantní podpoře ekonomiky tím, že připravuje novou várku dluhopisů v objemu 140 miliard dolarů, aby podpořil růst ekonomiky. Problémy zaznamenává hlavně realitní sektor, kam má jít hlavní část financí. To by pak znamenalo nedostatek mědi na trhu. K růstu zájmu o základní kovy přispívají i lepší údaje o vývoji čínského průmyslu.

GRAF: Vývoj ceny mědi
Za posledních pět let, v USD za libru.

Zdroj: tradingeconomics.com

Kov, který výborně vede teplo a elektrický proud, se používá ve velkém množství v elektromobilech, ale také ve větrných turbínách, úložištích energie a v datových centrech.

Oblíbené investice do kovů

„Burzovně obchodovatelné fondy ETF přitahují investice do kovů. Nákupy táhnou ceny nahoru, prodejní odpor zůstává nízký,“ vysvětlil pro agenturu Reuters Sandeep Daga, ředitel společnosti Metal Intelligence Centre pro analýzu kovů.

Ceny mědi, ale i dalších kovů se začínají podle něj vzdalovat od reálných úrovní. I když je růst globální ekonomiky slabý, ceny mědi přitom rostou.

Část komoditních odborníků začíná hovořit o začátku takzvaného supercyklu, který požene ceny komodit vzhůru. Jedná se o prodloužené období rostoucích cen komodit v různých odvětvích.

Poslední supercyklus komodit začal kolem roku 2000 a trval přibližně do roku 2014. Byl podporován rychlou industrializací a urbanizací v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína.

Rozvoj elektromobilů = poptávka po mědi

Měď je díky své vodivosti nepostradatelná pro výrobu elektromobilů a také v energetických systémech, zejména obnovitelných zdrojů.

Ředitel společnosti Earth Resource Investments v Curychu Joachim Berlebach zdůraznil, že měď je pro rozvoj elektromobility nepostradatelná.

„Pokud se skutečně chceme odklonit od fosilních paliv, budeme v příštích třech desetiletích potřebovat přibližně stejné množství mědi jako v celé předchozí historii lidstva,“ vysvětlil pro Deutsche Welle.

Komoditní stratég Michael Widmer z Bank of America souhlasí s tím, že globální úsilí o dekarbonizaci ekonomiky stojí v současnosti za růstem cen mědi. „Měď se používá téměř v každém odvětví, a proto je považována za ekonomický ukazatel,“ řekl nedávno pro německý deník Handelsblatt. Pro rozšíření takzvaných zelených technologií je načervenalý kujný kov nezbytný.

Nové doly nepřibývají

Poptávka po mědi se obecně považuje za ukazatel ekonomického zdraví. Cenu navíc táhne nahoru i to, že nepřibývají nová naleziště tohoto rozšířeného kovu. „Je to kvůli nedostatku investic do nových dolů, není dost měděných dolů,“ vysvětlil Berlebach.

Widmer dokonce tvrdí, že každý rok by firmy musely investovat až 127 miliard dolarů do nových dolů. Jedině tak je podle něj možné udržet krok s rostoucí poptávkou, jež bude do roku 2050 skokově růst.

Mezinárodní studijní skupina pro měď (ICSG), která sleduje a analyzuje globální trh s mědí, snížila pro letošní rok prognózu růstu těžby kovu kvůli slabší produkci dolů, než s jakou se původně počítalo. Produkce mědi se letos podle nové prognózy zvýší o 0,5 procenta, loni v říjnu přitom ICSG čekala růst o 3,7 procenta. Důvodem je pomalejší rozjezd těžby, zpoždění ve spouštění nových projektů a revidované odhady těžby předních producentů.

A převis poptávky po mědi nad nabídkou také odhaduje Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Loni přitom investice do těžby oranžového kovu činily jen 104 miliard dolarů.

Omezování těžby

V lokalitách těžby kovů navíc často dochází k protestům místních obyvatel. Nedávno byla kanadská těžařská společnost First Quantum nucena uzavřít největší důl na těžbu mědi v Panamě. Kvůli těžbě v dolu Cobre Panamá vypukly rozsáhlé protesty místního obyvatelstva. Ty postupně přerostly do celonárodního rozsahu, takže po rozhodnutí nejvyššího soudu místní vláda v zájmu ochrany životního prostředí těžbu ukončila.

Kanadští těžaři byli nuceni uzavřít s vládou novou smlouvu, která je výhodnější pro Panamu. Vybudování nového měděného dolu přitom může od prvního průzkumu až po jeho otevření trvat patnáct let. I proto je pravděpodobné, že cena mědi už výrazněji neklesne.

I další přední producent mědi, firma Anglo American, uvedl, že letos a příští rok omezí těžbu mědi kvůli snižování nákladů. Firma navíc čelí nabídce těžařského rivala BHP Group, který si Anglo American cení na 31,1 miliardy liber (zhruba 915 miliard Kč). Spojením by vznikl globálně největší producent mědi s podílem na světové produkci kolem deseti procent.

Je to další důkaz toho, že v těžebním sektoru se teď objevuje řada fúzí a akvizic. Firmy totiž přehodnocují svá aktiva a snaží se získat větší napojení na kovy, které jsou považovány za důležité pro globální transformaci energetiky.

Transformace v ohrožení?

Nicméně přechod na obnovitelné zdroje a elektromobilitu mohou ohrožovat právě vysoké ceny mědi. Měď má po stříbře nejvyšší elektrickou vodivost a je klíčová pro rozvoj komplexní energetické sítě zaměřené na decentralizaci zdrojů energie. Energetici spotřebovávají více než dvojnásobné množství mědi ve srovnání s tradičními spalovacími motory, což opět zvyšuje poptávku po mědi.

„Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2035 bude vyžadovat zdvojnásobení celosvětové poptávky na 50 milionů tun ročně. Problémem však je, že cena mědi je závislá na rozvoji průmyslu, což způsobuje, že těžaři často neinvestují do zvyšování kapacity svých dolů. Aby bylo možné zvýšit světovou produkci, bude muset cena mědi zůstat na zvýšené úrovni o něco déle, což zase ohrozí a ztíží dosažení cílů uhlíkové neutrality,“ podotýká Marek Nemky, analytik XTB.