Ceny ropy jsou nejvýše od roku 2014. Může za to víc Trump, nebo OPEC?

Po velmi výrazném propadu ceny ropy, který začal v druhé polovině roku 2014 a pokračoval až do prvního čtvrtletí 2016, začíná cena černého zlata opět pomalu růst.

Obrácení trendu a růst ceny jsou patrné především od druhé poloviny loňského roku. Aktuálně se cena ropy dostává nad 70 dolarů za barel, a tím pádem na svá tříletá maxima.

GRAF: Vývoj ceny ropy Brent a WTI
Za posledních pět let, v USD

Zdroj: Tradingeconomics.com

V grafu je zobrazen vývoj ceny ropy Brent (ropa z těžby v Severním moři, která převážně určuje cenu pro evropský kontinent) a WTI (West Texas Light Crude Oil, též známá jako americká lehká ropa). Jak je vidno, cena obou typů se vyvíjí prakticky stejně.

Záměr OPEC zabral

Pokles ceny způsobil především převis nabídky ropy na trhu. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední producenti včetně Ruska proto začali v roce 2017 snižovat těžbu, aby omezili nadměrné dodávky ropy na trhy a tím vytvořili tlak na růst ceny.

Dohoda omezila celkovou těžbu ropy kartelu o 1,8 milionu barelů denně. Podařilo se a cena začala růst. Některé státy, jako například Venezuela, se však kvůli poklesům ceny dostaly do vážných ekonomických problémů. Ropy má přitom tato země asi největší zásoby (viz následující graf).

GRAF: Odhadované zásoby ropy dle jednotlivých zemí
Na konci roku 2017, v mil. barelů

Zdroj: EIA, Thomson Reuters

Jak je vidět, nejlépe je na tom dle odhadů právě Venezuela, která by tak logicky ráda zvyšovala těžbu, aby se dostala z krizové ekonomické situace.

Naneštěstí pro ni ale její největší problém spočívá v tom, že i když má tak obrovské zásoby, nemá dostatečnou kapacitu a technologii pro efektivní těžení této suroviny. Paradoxně tak dohoda OPEC, jejíž je Venezuela jedním ze zakládajících členů, o omezení těžby byla i pro tuto zemi lepší variantou.

Nabídka klesá, ale ropy je na trhu stále dost

Od začátku koordinovaného snižování těžby se tak nabídka i globální zásoby ropy postupně snižují z rekordního maxima a dostávají se do blízkosti průměru.

Ve Spojených státech podle nedávné zprávy vládního úřadu pro energetické informace komerční zásoby ropy klesly do blízkosti svého pětiletého průměru, a to na hodnotu 420 milionů barelů.

Nicméně právě USA vyvažují snižování objemu těžby ropy ze strany OPEC a Ruska. Přesněji řečeno výrazně se na zvýšení těžby podílí americké břidlicové doly.

Rozkvět těžby ropy z břidlic začal zhruba před deseti lety, aby ho propad cen k 30 dolarům za barel zbrzdil. Důvodem byly produkční náklady, které jsou vyšší než u zemí, jež těží v oblasti Středního východu a Perského zálivu.

Vzestup břidlic

Vzestup ropných cen však znamenal pro Američany obnovený boom těžby z břidlic. Jenže to si vybralo jistou daň. Ropné společnosti totiž potřebovaly na průzkum a těžbu příliv nového kapitálu, aby byly schopné zaplatit za vrtné práce. A to především v době nízkých cen.

Těžaři byli schopní zůstat v podnikání jen díky stovkám miliard dolarů, které získali z prodeje dluhopisů, akcií a bankovních úvěrů. Od roku 2008 do roku 2017 získaly americké firmy zaměřené na průzkum a těžbu ropy z prodeje dluhopisů 293 miliard dolarů (6,1 bilionu Kč).

VÍCE K TÉMATU:

Proč ropa jako komodita může „cestovat časem“ jen jedním směrem?

OPEC na scestí. Slábne síla mocného ropného kartelu?

Růst cen ropy však byl pro americké firmy živou vodou. Přední producenti byli podle údajů konzultační společnosti Wood Mackenzie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku schopni pokrýt své kapitálové výdaje z provozního peněžního toku. Nyní již tedy vytvářejí dostatečnou hotovost, kterou mohou volně využít.

Také došlo k výraznějšímu snížení nákladů na těžbu tím, že současné technologie umožňují lepší vrtání a efektivnější těžbu. Například šéf firmy Pioneer Natural Resources Scott Sheffield prohlásil, že vrty v Texasu a Novém Mexiku jsou nyní o 300 procent výkonnější než před čtyřmi lety. K ziskovosti těchto vrtů tak stačí mnohem nižší ceny ropy.

Na špici producentů Američané

Vyšší těžbu v USA také motivovala rostoucí cena ropy, způsobená právě omezováním těžby ze strany OPEC a Ruska. K této dohodě se Spojené státy nepřipojily, mohly proto s klidným svědomím těžit rekordní množství.

GRAF: Srovnání denní produkce ropy u vybraných států
Srovnání je za rok 2016 a 2017, jde o průměrný objem těžby v mil. barelů denně.

Zdroj: EIA, Thomson Reuters

V grafu můžeme vidět, že zvýšení těžby z břidlicových nalezišť v Texasu a Novém Mexiku posunulo USA na první pozici největšího producenta ropy na světě.

V dubnu letošního roku dodávky americké ropy do Evropy stouply na rekordní maximum 550 tisíc barelů denně.

Ředitel konzultační společnosti Resource Economics Ehsan Ul-Haq:

Evropské rafinerie začaly experimentovat s americkou ropou loni a již toho vědí více než dost o zpracování této suroviny.

Od ledna dodávky z USA vzrostly dokonce trojnásobně na 6,8 milionu tun. Spojené státy tím samozřejmě působí na cenu ropy opačným směrem než OPEC a zpomalují její růst.

Nestabilní Blízký východ a touha Saúdské Arábie

V posledních týdnech však tlačí na cenu ropy především napětí na Blízkém východě. Jde především o napjatou situaci okolo Sýrie. Ta sice nemá příliš velké zásoby ropy, tamní konflikt by se ale mohl rychle rozšířit do okolních států a způsobit problémy širšího rázu.

Prakticky jakýkoliv konflikt v této oblasti vyvolává obavy a trhy reagují růstem ceny ropy. Dalším problémem je pak diplomatický konflikt mezi USA a Íránem. Americký prezident Trump totiž spolu s Izraelci zpochybňuje mezinárodní jadernou dohodu s Íránem.

Írán ujednání uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly vedle Spojených států i Francie, Německo, Británie, Rusko a Čína. Účelem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní a Trump se musí k případnému dalšímu období vyslovit do 12. května. Dohodu však Trump dlouhodobě zpochybňuje a nyní dostal od Izraele „munici“ pro případné nepodepsání.

Další globální hrozba jménem Trump

Podle Trumpa totiž dohoda nebrání Íránu, aby si jaderné zbraně obstaral, a uvažuje o vyjednání nové podoby dokumentu. Írán ale jakékoli změny v dohodě vylučuje, odmítá také její rozšíření.

Svoje pochyby již vyjádřilo i Rusko, které bylo signatářem dohody, oproti tomu evropské země v čele s Německem a Francií se snaží dosáhnout toho, aby dohoda pokračovala.

Pokud však Trump dohodu vypoví, můžou být následky mnohem horší než pouze růst cen ropy. Spád událostí podle expertů může vést k tomu, že Írán oznámí obnovu výroby vysoce obohaceného uranu pod zástěrkou „civilních účelů“, přičemž ale umí uran obohatit i mnohem více.

Kvůli obavám následně Izrael pošle na íránské reaktory své letouny. Podobně jako již udeřil v roce 1981. Mimochodem teprve teď přiznal veřejné tajemství, že před jedenácti lety zaútočil i na syrské reaktory. Írán si to samozřejmě nenechá líbit a provede odvetu, na rozdíl od Iráčanů a Syřanů, kteří se tehdy na nic nezmohli.

Celý konflikt následně může přerůst až ve válku, oproti které je konflikt v Sýrii pouze pouliční rvačkou. Vše se tak rozhodne do 12. května.

O co hrají Saúdové?

Další vliv na zvyšování ceny má také Saúdská Arábie. Ta si neoficiálně nejprve přála barel ropy Brent za 80 dolarů, za několik dní se ale objevily spekulace, že by tato země preferovala cenu 80 až 100 dolarů.

To se považuje za signál toho, že Rijád nechce změnu současné dohody OPEC o těžbě. Nemá k tomu důvod, cena ropy nadále roste. Nicméně se přenáší jako zdražující náklad velkého množství položek v průmyslu i službách. Na druhou stranu dohoda kartelu o nižší produkci se Trumpovi také nelíbí, neboť vede k umělému růstu cen (i když z něj profitují američtí těžaři).

Tweet Donalda Trumpa z 22. dubna:

…vypadá to zase na OPEC. Rekordní množství ropy všude, včetně plně naložených lodí na moři, a ceny ropy jsou uměle velmi nahoře! To není dobré a nebudeme to akceptovat!

Pokud inflace poroste a zároveň zpomalí ekonomický růst, je možné, že se letos dočkáme relativně znatelného poklesu světové ekonomiky.

Odborníci čekají další mírný růst cen

Na základě těchto událostí a nestabilní situace na Blízkém východě se dá očekávat další růst ceny ropy.

I když OPEC a jeho spojenci již dali najevo, že jsou připraveni v polovině roku omezení těžby přehodnotit, pokud by růst cen vedl k masivnímu zvyšování produkce ropy ve Spojených státech, které se k dohodě nepřipojily.

Cenu ropy bude tedy i nadále ovlivňovat ropný kartel OPEC, ale ještě více asi geopolitické dění na Středním východě. K jejímu růstu podle analytiků přispěl i optimismus na finančních trzích. Nicméně se očekává, že ceny jsou nyní spíše nadhodnocené a že se pravděpodobně vrátí blíž úrovni 65 dolarů za barel.