České firmy se inovací nebojí. V nějaké míře je řeší 90 procent z nich

Když převezme vedení nějakého podniku další generace, často je to spojeno s modernizací: staré stroje, které vážou kapitál nebo již nepracují efektivně, se prodají, aby vytvořily místo pro inovace. Letos je tomu 35 let od uplynutí sametové revoluce v Česku a firmy čelí velmi často právě před mezigeneračnímu předání, což obnáší právě i zavedení inovací. A nemusí jít jen o výrobní firmy, ale i ty, které poskytují různé služby.

Inovací si všímá i nedávný průzkum k Indexu očekávání firem, který dále sleduje poptávku, investice, rozsah podnikání a nově i vnější vlivy. A právě u prvně jmenovaného ukazatele vyplynulo, že aktivně vyhledává a aplikuje inovace polovina firem a podnikatelů.

„Téměř 90 % firem téma inovací řeší, ať už z vlastní iniciativy či na impuls klientů a konkurence. V nejbližším půlroce přes dvě pětiny firem plánují vývoj nových výrobků a služeb, optimalizaci výroby, zvyšování kapacity či inovace výrobků,“ podotýká Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB.

Motor firemního růstu

Podle jeho slov právě inovace, zavádění nových technologií a digitalizace patří mezi klíčové faktory, které přispívají k růstu firem.

Sama ČSOB se také snaží svým firemním a podnikatelským klientům nabízet rovněž inovační moderní služby.

„Například počet nově založených účtů online se meziročně téměř ztrojnásobil, stále častěji k tomu klienti z řad podnikatelů využívají Bank ID. A roste rovněž využití naši Virtuální pobočky, která zprostředkovává zabezpečenou komunikaci s bankou. Klientům ale nadále zůstáváme dostupní i na pobočkách s komplexní nabídkou obchodních služeb po celé České republice,“ dodává Prokop.

Podle jeho slov pro online komunikaci s bankou využívá pětina firem pouze mobil. „Pro nás je to překvapivé číslo. U běžných retailových klientů je tento podíl ještě vyšší, ale že bude tento podíl tak brzy takto vysoký, jsme u těch firemních nečekali,“ dodal na dotaz Peak.cz Prokop.

Půl milionu ročně

Sledování postoje Čechů k inovacím sleduje tato banka také spolu se společností Mastercard i prostřednictvím dalšího indexu – Indexu inovací. Ten zkoumá, jak firmy i lidé hodnotí současný stav inovací v zemi a jaká očekávání v tomto směru mají.

Z průzkumu, který proběhl v průběhu října mezi 1355 respondenty, pěti stovkami firem a 32 startupy, vyplynulo, že nové technologie zavádí a modernizuje svůj byznys devět z deseti dotázaných podniků.

Výše investic do inovací v průměru dosahuje půl milionu korun ročně. Větší firmy (obrat nad 40 mil. Kč, pozn. red.) investují přes dva miliony korun. Oproti tomu podnikatelé a malé podniky (obrat do 3 mil. Kč., pozn. red.) zase dávají na takové investice v průměru „jen“ necelých 50 tisíc.

Zvláštní pozornost index věnuje i startupům, jež – i přesto, že zpravidla jde o menší firmy – ročně proinvestují do inovací 1,9 milionu korun. Tedy na podobné úrovni jako ty skutečně velké společnosti.

Investice nejčastěji firmy využívají na vývoj nových výrobků a služeb, případně k inovaci těch stávajících. Optimalizují i procesy výroby a hledají energetické úspory. Startupy zase mnohem více vyvíjejí nové výrobky a využívají AI.

„Firmy na jedné straně investují do nových technologií a toho, jak být celkově efektivnější. Na druhou stranu ale minimálně zčásti to unika pozornosti jejich zaměstnanců. Nebo si toho nevšímají,“ upozornila na jeden z dílčích aspektů průzkumu šéfka Mastercardu pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová. Podle průzkumu totiž více než tři čtvrtiny zaměstnanců firem zcela postrádají inovace ve své práci.

Zlepšit dosavadní stav

Zavádění inovací podle ní také naráží i na další překážky. Větší míře inovací brání podle firem a podnikatelů především náklady, které jsou s jejich zaváděním spojené. Potýkají se také s nedostatkem kvalitních zaměstnanců nebo absencí poptávky ze strany klientů.

Češi vidí inovační nedostatky především v lepším propojení úřadů, dostupnější zdravotní péči, nebo sdílení informací mezi lékaři. Nejspokojenější jsou zákazníci s inovacemi u bezhotovostního placení, technologií pro zábavu a umělé inteligence.

„Češi vítají inovace, protože je vnímají jako faktor, který zlepšuje dosavadní stav, zkvalitňuje život a přináší lepší zákaznickou zkušenost. Zatímco v pandemii a po ní se například rozvinuly online služby ve finančním sektoru a v gastronomii, tak jiné oblasti v inovacích přešlapují na místě,“ upozorňuje Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB zodpovědná za technologie, data, inovace a operations.

A doplňuje ji i šéfka Mastercard s tím, že lidé oceňují hlavně služby, které jsou jednoduché a bezpečné. „Není divu, že u Čechů jsou v takové oblibě bezhotovostní platby. Nejsilnějším trendem je v tomto směru používání nositelné elektroniky v čele s mobily a hodinkami, ke kterým se přidávají prsteny a náramky. V tomto směru se snažíme inovovat i my naše služby a zkoušíme platit bez platebního nástroje jen na základě identifikace pomocí obličeje,“ dodává.

Potenciál v AI

Velký potenciál pak firmy spatřují v umělé inteligenci (AI). Jak už bylo zmíněno tato oblast je silnou doménou startupů, z nichž ji využívá 90 procent subjektů. Jako nejčastější důvod využití uvádějí analýzu dat a k programování.

U zavedených podniků je přístup spíše opatrnější, dle průzkumu ji využívá jen zhruba třetina. „Téměř polovina firem uvádí, že AI nerozumí. A velké množství firem rovněž uvádělo, že ji nepoužívají, protože nemají důvod ji využívat,“ dodala Michaela Bauer

I to ukazuje, že rozvoj AI je stále ještě v plenkách, navzdory jejímu rychlému nástupu a rozvoji. Z umělé inteligence se v poslední době stává běžná součást mnohých aspektů běžného života, od algoritmů, které ovlivňují naše volby v oblasti zábavy, až po chytrá zařízení předvídající naše domácí potřeby.

Snadnější život s AI

Více než polovina Evropanů (53 %) by si přála, aby jim AI technologie usnadňovaly život, vyplynulo z dalšího mezinárodního průzkumu, který nedávno zveřejnila společnost Samsung Electronics. Toho se zúčastnilo více než 11 000 respondentů v deseti evropských zemích.

„Skutečný příslib umělé inteligence spočívá v tom, že dokáže změnit naše rutinní pracovní povinnosti tak, aby se staly pouhým doplňkem činnosti, která nás doopravdy baví, a nezabíraly nám většinu času. Umělá inteligence se stává součástí mnoha přístrojů a uživatelé budou její přínos hodnotit podle toho, nakolik usnadňuje běžnou každodenní práci a zvyšuje kvalitu života, místo toho, aby ho komplikovala,“ komentoval nástup AI Dr. Chris Brauer, ředitel pro inovace na Goldsmiths University of London a vrchní ředitel pro inovace ve společnosti Symmetry.

Podle něj také záleží na tom, jak se AI podaří zapojit do běžného života. Nejen v pracovních činnostech, ale i v domácnostech či městském prostředí. „V celém oboru bychom měli důkladně naslouchat zákazníkům, dbát na zabezpečení, inkluzivitu i praktické přednosti. Jen tak se umělá inteligence může stát opravdovým katalyzátorem globálních změn,“ uzavírá.