České hypotéky a jejich odraz v bankovních vkladech domácností

Podle čerstvých údajů Fincentrum Hypoindexu byl i květnový objem nově poskytnutých hypoték (včetně refinancovaných) z historického hlediska velmi vysoký. Banky v květnu poskytly hypoteční úvěry za více než 40,5 miliardy korun.

GRAF: Vývoj objemu nově poskytnutých hypoték
Od roku 2013 do současnosti, v mld. Kč

Zdroj: Fincentrum Hypoindex

Za tímto výsledkem stál nejen opět vyšší objem průměrné hypotéky, ale také vysoký počet hypoték. Banky v květnu sjednaly 12 984 hypotečních úvěrů.

GRAF: Vývoj počtu nově poskytnutých hypoték
Od roku 2013 do současnosti, v mld. Kč

Zdroj: Fincentrum Hypoindex

Právě vysoký počet hypoték v posledních měsících naznačuje, že vysoké objemy nově poskytnutých hypoték jsou aspoň částečně reakcí na očekávaný/počínající růst (hypotečních) úrokových sazeb.

GRAF: Vývoj průměrné hypoteční sazby
Od roku 2013 do současnosti, v procentech

Zdroj: Fincentrum Hypoindex

Tedy že jde o – hezky česky řečeno – frontloading. Ten může ještě pár měsíců pokračovat, a to hned ze tří důvodů:

• Hypoteční úrokové sazby zatím rostou jen pomalu a jsou nadále poměrně nízko.
• Bankovní sektor může v důsledku dosavadního náporu chytat ve schvalování žádostí lehké zpoždění.
• Na podzim nelze vyloučit příklon České národní banky ke znovunastavení limitů na hypotéky a to by vedlo k nové vlně frontloadingu, tentokrát ve snaze čerpat hypotéku před začátkem platnosti těchto limitů.

Každý frontloading ale jednou skončí a skončí i tento. Takto „uspíšené“ hypotéky pak mohou na trhu naopak chybět. Příští rok by tak mohl být ve znamení výrazného zklidnění situace, kdy objem nových hypoték může oproti letošku výrazně klesnout.

Příjmy domácností nad normálem

Překotný růst objemu hypoték zkusme dát do souvislosti s často zmiňovaným růstem vkladů domácností.

Průměrný měsíční objem nových hypoték bez refinancování činí za posledních, tj. „covidových“ 12 měsíců podle dat České centrální banky necelých 25 miliard korun.

Pokud se kolem 90 procent prodejů nemovitostí týká sekundárního trhu (kde nemovitost prodává domácnost, nikoli developer), znamená to čistý měsíční příjem průměrné české domácnosti z prodeje nemovitostí (ať už nějaký dům nebo byt prodala, nebo ne) ve výši kolem 22 miliard korun. V předchozích letech se toto číslo pohybovalo kolem 16 miliard.

Za celou dobu koronakrize tedy tyto příjmy přesáhly předchozí normál o nějakých 70 až 80 miliard korun. Z toho lze na inflaci cen nemovitostí svést dejme tomu deset miliard korun.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Hypoteční trh čekají turbulence. Svůj díl viny na nich ponese i ČNB

Ceny rostou nejen u bytů. Půl milionu za garážové stání už je v Praze běžná realita

Hotely a penziony jako investiční příležitost. Vrchol jejich nabídky ale teprve přijde

Jestliže celkové vklady domácností v bankách přesáhly normál v úhrnu o necelých 200 miliard korun, pak ve výše popsané logice zhruba třetinu nadnormálního nárůstu vkladů domácností můžeme vysvětlit jako příjmy domácností z prodeje nemovitostí.

Tento odhad bychom měli zvýšit, pokud domácnosti při nákupu nemovitosti na hypotéku často hradí akontaci i z jiných zdrojů než ze svých bankovních vkladů (například prodejem svých podílových listů).

A naopak bychom jej měli snížit, pokud domácnosti po prodeji nemovitosti často přesouvají své příjmy z prodeje nemovitostí mimo své bankovní vklady (například do podílových listů).

Každopádně nemovitostní trh se na příjmech domácností v poslední době podílel celkem solidně.