Česko i Slovensko jsou v problémech kvůli závislosti na výrobě aut

Česká i slovenská ekonomika je velmi silně závislá na tom, jak se daří automobilovému průmyslu. Před čím ekonomové varují řadu let, se nyní negativně projevuje kvůli omezením souvisejícím s covidovou pandemií.

V roce 2020 došlo k propadu poptávky po nových automobilech, letos se sice zájem o koupi nových aut zvýšil, problém ale vznikl na nabídkové straně. Dokončení vozů vázne, protože v Evropě není dostatek čipů, které se z velké části vyrábějí v Asii.

Aby těžkostí nebylo málo, začíná chybět i hořčík. Většina produkce – 85 procent – pochází z Číny. Asijská ekonomika jeho výrobu omezila kvůli vysoké ceně uhlí. Hořčík automobilky společně s hliníkem využívají v automobilových dílech pro snížení hmotnosti. Což je klíčový parametr pro výrobu elektromobilů, aby se zvýšil jejich dojezd.

V polovině listopadu automobilka Škoda Auto uvedla, že hořčíku mají zatím dostatek, budoucí výpadky v dodávkách by ale znamenaly výrazné omezení produkce.

Čipy nebudou ani v roce 2022

Přitom už nyní se zastavila, respektive výrazně omezila výroba kvůli nedostatku čipů. Zákazníci musí na nová auta čekat až dvanáct měsíců. Problémy s dodávkami polovodičů se dají čekat i po celý příští rok.

Hořčíkový „hladomor“ by dodací lhůty mohl dále prodloužit, připustil šéf nákupu v koncernu Volkswagen Murat Aksel. To by pro českou ekonomiku znamenalo doslova „smrtící koktejl“.

Jen nedostatek polovodičových součástek bude v tomto roce znamenat pro autobranži globální ztrátu ve výši 180 miliard eur, odhadla poradenská firma AlixPartners.

Větší dopad na Slovensko a Česko

Problémy v sektoru ale postihnou výrazněji ekonomiky v Česku a na Slovensku. V Česku se letos podle předpovědí vyrobí o třináct procent méně aut než loni.

Slovenský automobilový sektor počítá s meziročním propadem o jedenáct procent.

V říjnu Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) počítalo s tím, že se letos v Česku vyrobí o 250 tisíc aut méně než loni. Propad tržeb se bude pohybovat okolo 250 miliard korun. Říjnová produkce aut se dokonce meziročně propadla o 47 procent kvůli zastavení výroby ve Škodovce na dva týdny.

„Jedná se o klasický případ externího šoku. Ekonomiky, které jsou výrazně závislé na výrobě aut, jako je Česko a Slovensko, trpí kvůli malé diverzifikaci ekonomiky,“ zdůraznil Richard Grieveson z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW).

GRAF: Produkce osobních vozů v ČR
Za roky 2019, 2020 a 2021

Zdroj: AutoSAP

Automobilová závislost

Také londýnská poradenská společnost Capital Economics varovala, že se situace u středoevropských výrobců automobilů spíše dále zhorší než naopak. Nedostatek čipů sníží HDP zemím letos o 0,6 procentního bodu, v roce 2022 to může být i 1,2 procentního bodu.

V Česku se výroba automobilů na HDP podílí devíti procenty, což znamená výraznou závislost hospodářství na jednom sektoru.

Komerční banka už snížila růst ekonomiky ze čtyř procent na méně než polovinu, jen 1,9 procenta. Kromě vysoké závislosti na automotive sektoru je dalším problémem nedostatek kvalifikované síly na trhu práce.

Tvrdý dopad pro Slovensko

Slovensko je závislostí na výrobě automobilek postiženo ještě více než Česko, při přepočtu na obyvatele. V zemi pod Tatrami vyrábí automobilky Jaguar Land Rover, Kia, Stellantis (dříve PSA) a Volkswagen. V pětimilionové zemi se v roce 2019 vyrobilo přes milion aut.

Také britská automobilka Jaguar Land Rover varovala před tím, že nedostatek čipů omezí jejich prodeje i tržby. Výroba automobilů má na slovenské ekonomice podíl třináct procent a tvoří polovinu průmyslové výroby.

I slovenská centrální banka byla nucena snížit prognózu růstu ekonomiky na 3,5 procenta. Naopak Polsko, které není tolik závislé na výrobě aut, může podle Mezinárodního měnového fondu počítat s růstem HDP ve výši 5,1 procenta bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet zásobování Evropy polovodiči.

„Specializace ekonomiky může být pozitivní. Může pomoci přilákat přímé zahraniční investice. Ale může to být také hrozba, pokud se objeví problémy,“ tvrdí analytička se zaměřením na automobilovou branži z vídeňského ekonomického institutu Doris Hanzl-Weissová.

Otevřené Československo po roce 1989

Československo se po pádu sovětského bloku a zániku Rady vzájemné hospodářské  pomoci (RVHP) otevřelo západním trhům a po rozpadu federace oba mladé státy přitáhly do ekonomiky světové výrobce automobilů.

Země mohly nabídnout kvalifikovanou a zároveň lacinou pracovní sílu a dobrou infrastrukturu. Tato strategie jim přinesla výrazný hospodářský růst a vytvoření velké sítě subdodavatelů pro automotive sektor.

V tomto směru výrazně převýšily polskou ekonomiku. Na druhou stranu polský, téměř čtyřicetimilionový trh přiměl výrobce, aby se orientovali také na domácí trh, takže je ekonomika více diverzifikovaná, vysvětlil Grieveson. Nyní se to ukazuje jako velká výhoda.

Nevýhoda v turbulentní době

Lucia Mýtná Kureková ze slovenského Institutu pro dobře spravovanou společnost dodala, že extrémní otevřenost české i slovenské ekonomiky je nevýhodou v turbulentních dobách, kdy je těžké odolávat vnějším ekonomickým šokům a změnám v globální poptávce.

„Když Volkswagen kýchne, celá země dostane chřipku,“ glosovala závislost české ekonomiky na německém automobilovém koncernu. Pokud svou produkci určenou na export omezí producenti automobilů, okamžitě se to projeví v celé ekonomice.

Navíc tlak na vyšší produkci elektromobilů může způsobit další problémy pro obě ekonomiky bývalého společného státu.

Nezbytnost reforem včetně vzdělání

Pro Česko i Slovensko to znamená, že potřebují výrazně změnit dosavadní strukturu průmyslové výroby, pokud si chtějí udržet prosperitu. K tomu je potřeba započítat i změnu demografické struktury, kdy budou silné poválečné generace postupně odcházet do důchodu.

Dosavadní model „prodeje pracovní síly“ investorům už roky nestačí. Levnější podmínky, nejen pro výrobu aut, nabízejí země na Balkáně, větší ambice v automobilovém sektoru mají také africké země.

Ekonomové dlouhodobě varují, že je nutné v ekonomice podpořit přidanou hodnotu, zejména inovace, výzkum a vývoj. V politické rovině se toho ale v tomto směru příliš neděje, protože to vyžaduje zdlouhavé reformy vzdělávání a programy na podporu inovací a digitalizace.

Pro vládnoucí politické strany je jednodušší oznámit velkou zahraniční investici, jež ale z dlouhodobého hlediska nese řadu rizik včetně přesunutí výroby jinam. Mýtná Kureková tvrdí, že politici v Česku i na Slovensku mají stále dojem, že důraz na výrobu tradičních automobilů zajistí ekonomický růst i pro další roky. Současné problémy s čipy i hořčíkem by je měly varovat.