Ministerstvo financí (MF) se opět vydává na finanční trhy půjčit si dalších 16 miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu.
Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let.
Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu.
A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 miliard korun s průměrnou splatností zhruba 8 let.
Domácí investoři převažují
Od začátku roku MF získalo na tuzemském dluhopisovém trhu už téměř 107 miliard korun, a to převážné od domácích investorů.
VÍCE K TÉMATU:
Banky v Česku se obuly do trhu korporátních dluhopisů
Jací jsou Češi investoři? Starší více konzervativní, u mladých jsou v kurzu rizikovější věci
Ti zahraniční o české korunové papíry moc velký zájem nejeví. Jejich přítomnost už dříve poklesla pod padesát procent dosažených loni v září a podle posledních dostupných údajů na konci března dosahovala „jen“ 35,5 procent.
Vypadá to tak, že nerezidenti dosud preferovali především brzo splatné bondy a poté, co je zinkasovali, další si už nepořizují…, nehledě na velmi atraktivní úrokový diferenciál, nehledě na prognózy „slibující“ další posílení koruny.
Silná pozice resortu na trzích
A nejinak tomu bude zřejmě i v dalších měsících. Stát se tedy bude muset i nadále spoléhat spíše na domácí zájemce a současně bude muset s ohledem na růst výnosů na dluhopisovém trhu počítat i s vyššími náklady.
Na druhou stranu pozice MF na finančních trzích není nikterak slabá. Díky konsolidaci veřejných financí ve státní pokladně má k vykrývání svých (krátkodobých) potřeb pár stovek miliard korun.
A současně slibně se vyvíjí i rozpočet – za první čtyři měsíce skončil sice jen téměř na nule, nicméně rychlý růst daňových příjmů a alespoň prozatím výdajová opatrnost nahrávají lepšímu než plánovanému výsledku ve výši mínus padesát miliard.
Nakonec zakončit rok docela solidního ekonomického růstu s takovým saldem by nevypadalo zrovna nejlépe, i když zájemců o financování státního dluhu je stále (či zatím) dost.23