Čínský jaderný tygr mezi evropskými obnovitelnými zdroji

Změna je život a platí to i pro komunistickou Čínu a její výstavbu jaderných zdrojů. Do osmdesátých let minulého století byl čínský jaderný program zaměřen vojensky. Ale dnes se v této zemi staví okolo dvaceti jaderných reaktorů, s přehledem nejvíce na světě.

První velký energetický jaderný reaktor v Číně – Daya Bay, který zásobuje Hongkong, se začal stavět až v roce 1988 (v době, kdy ČSSR zásobovalo reaktory Bulharsko, Maďarsko či NDR, stavělo Temelín i Mochovce a samo provozovalo Bohunice a Dukovany).

Pohled na jadernou elektrárnu Daya Bay nedaleko Hongkongu. Zdroj: ejatlas.org

Daya Bay byl původně francouzský projekt, kopie jaderného reaktoru M310 v jihoafrickém Koebergu.

Od něj a od amerických a ruských projektů se Čína rozjela k masivní výstavbě, jak ukazuje graf World Nuclear News (WNN).

GRAF: Vývoj výstavby čínských reaktorů

Zdroj: WNN

Jaderný vývoj v zemi středu tak trochu připomíná Francii před 40 lety a její Messmerův plán, kdy Francouzi na konci sedmdesátých let a v osmdesátých letech změnili svoji energetickou koncepci a přeorientovali svoji energetiku na jádro.

Země galského kohouta tehdy vybudovala svoji dnešní flotilu 58 jaderných reaktorů (původní Messmerův plán hovořil o 80 reaktorech do roku 1985 a dvojnásobném počtu do roku 2000) založených na americké technologii Westinghouse. Ale zpět k Číně.

Čínský jaderný export roste

Jak šel čas, domácí podíl na čínských projektech rostl. Podíl čínských dodávek stoupl z jednoho procenta v Daya Bay na 64 procent v Lingu Ao či 75 procent na Hongyanhe, až na 80 procent v Ningde či na 85 procent na Yangjiang (smutné je, že ve stejném období podíl českých dodávek na jaderné elektrárny klesal a klesal…).

Každopádně Čína se postupně s jádrem naučila a má co nabídnout. Na export dnes nabízí několik typů tlakovodních reaktorů, vesměs odvozených od těch stavěných doma.

Pro Evropu, a tedy i Česko přichází do úvahy Hualong One (HPR1000), který je zdařilou kombinací ruského VVER, amerického AP1000 a francouzského M310 (tento i koncepcí primárního okruhu (viz obrázek) nejvíce připomíná; žertem lze říci, že z importovaných technologií v něm chybí jen prvky kanadského reaktoru CANDU).

Schéma čínského tlakovodního reaktoru Hualong One HPR1000. Zdroj: archiv autora

Kromě Číny se staví HPR1000 také v Pákistánu, tradičním jaderném partnerovi Číny, a zamýšlí se pro projekt výstavby jaderné elektrárny v lokalitě Bradwell v Essexu ve Velké Británii.

Zde si získává čím dál větší pole působnosti státní korporace China General Nuclear Power Group (CGN). Ta má ostatně třetinový podíl i v dalším britském projektu Hinkley Point.

V poslední době se navíc Číňané snaží propagovat své reaktory i v dalších zemích, například v Argentině (která ale musí řešit ekonomické problémy), Egyptě i dalších zemích.

Česko-čínská spolupráce

Po projektové a finanční stránce se pro export projektu HPR1000 spojili dva tradiční čínští jaderní výrobci: konkurenční „jižní“ a „severní“, tedy již zmíněná CGN a China National Nuclear Corporation (CNNC).

Zásadní výhodou HPR1000 oproti jiným projektům by měla být cena a referenční bloky by měly být v provozu v Číně v roce 2019 a 2020.

Pro Česko je zajímavé, že ČEZ (přes svoji dceru Škoda Praha) pomáhá CGN s certifikací HPR1000 pro evropský trh. Čínská korporace CGN má navíc velký zájem o projekty Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy.

A expremiér Sobotka se nedávno vrátil z Číny, třeba se od něj dozvíme více…