Mohlo by vás také zajímat
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
ČNB zase přikoupila zlato; Google Play se musí otevřít a EDF si stěžuje na jaderný supertendr i v Bruselu aneb souhrn ekonomických událostí 41. týdne 2024
Libor Akrman 11. října 2024Čína uvalí clo na brandy z EU; účet pojišťoven za povodně: 2 mld. Kč; příval českých makrodat; CSG kupuje startup…
- ČLÁNEK
ČNB tahá za záchrannou brzdu ze všech sil. Sazby letí nečekaně hodně vzhůru
Růst cenové hladiny míří nad pět procent a nedá se říci, že by stoupající kurs měla inflace měnit. ČNB se proto snaží prudký růst cen dostat pod kontrolu a zvyšuje sazby. Během pár týdnů se tak základní úroková sazba dostala na dohled 3 procent, když ještě na jaře byla skoro nulová.
Bankovní rada České národní banky v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Zdroj: ČNB
Tak razantní bezmála čtvrtstoletí Česká národní banka (ČNB) nebyla. Na listopadovém zasedání její bankovní rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 125 bazických bodů na 2,75 procenta.
„Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 procenta a lombardní sazby na 3,75 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 5. listopadu 2021,“ stojí v tiskové zprávě ČNB.
Takto prudké navýšení se odrazí v ceně úvěrů i hypoték, navíc se bezprostředně promítlo i do kurzu koruny. Jde o nejvyšší navýšení sazeb od roku 1997.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Od ledna 1996 do listopadu 2021, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Očekávání růstu sazeb bylo na trzích již od minulého zasedání bankovní rady, kdy došlo ke skokovému růstu o 75 bazických bodů na tehdejších 1,50 procenta. To už je ovšem minulost. Nicméně aktuální skok vzhůru analytiky překvapil.
„Centrální banka velmi rozhodným způsobem „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu,“ reagoval Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Zatímco konsensus analytiků agentury Bloomberg se shodoval na tom, že sazby stoupnou o procento, tak ti čeští čekali většinou půl až tři čtvrtiny procenta.
Důvodem je ochlazování inflačních tlaků a mírnění dalších inflačních očekávání. Podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání.
VÍCE K TÉMATU:
Co brání koruně v dalším posilování, když jí ČNB i domácí makrostatistiky jdou na ruku?
Česká inflace: tentokrát je to jiné
Konec výmluv na Babiše. Novou vládou čekají jen těžké váhy: covid, inflace a dluhy
Hlavně nerozkolísat inflaci
„Hrozí totiž, že se současný rychlý obecný růst cen skrze právě navýšená očekávání promítne do mzdových vyjednávání. Rapidní inflace by pak definitivně ztratila svoji přechodnou povahu. Hrozilo by, že ČNB nebude uspokojivě plnit svůj zákonný mandát zdržování cenové stability,“ dodal Kovanda.
Jáč zároveň upozornil, že z obecného hlediska pokud by centrální banka dopustila rozjezd inflace výrazně nad hodnoty sledované inflačním cílem, tak by opožděné zpřísnění měnové politiky muselo být o to tvrdší. Navíc by představovalo výraznější riziko destabilizace výkonu ekonomiky jako celku.
GRAF: Vývoj inflace v Česku
Meziroční růst cen od roku 2000 do října 2021, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
„Historie říká, že pokud výraznější nárůst inflace zůstane bez reakce hospodářské politiky, tak se následně samotná inflace více rozkolísá, v důsledku čehož se komplikují cenová očekávání v ekonomice. Vyšší a rozkolísanější inflace pak může vést k větším nejistotám i chybovosti při rozhodování o investicích a úsporách, zároveň vede k nezamýšleným přesunům majetku mezi věřiteli a dlužníky,“ domnívá se Jáč.