Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
- KOMENTÁŘ
ČNB vyhlásila konec „podpory koruny,“ ale jestřábí tón zůstává
Úrokové sazby zůstaly po jednání centrální banky opět beze změny, ČNB v doprovodném komentáři formálně oznámila ukončení devizových intervencí. Zhruba o dvě desítky haléřů v reakci oslabila česká měna k euru po tomto rozhodnutí.
Budova Česká národní banky v Praze na Příkopech. (Ilustrační foto) Zdroj: ČNB
Česká národní banka (ČNB) ponechala úrokové sazby podle očekávání beze změny. Značnou část trhu ovšem zaskočila formálním ukončením intervenčního režimu oznámeného v květnu 2022. (na riziko tohoto kroku v souvislosti se srpnovou prognózou jsme upozorňovali).
Koruna v reakci na oznámení oslabila nejprve o více než 1%. I když se po krátkodobých ztrátách může měnový pár stabilizovat, koruna po odstranění „garance“ ze strany ČNB bude do budoucna zranitelnější vůči veškerým zahraničním šokům. A bude pravděpodobně i více než v minulosti svázaná s dynamikou sousedních středoevropských měn. Tedy těch měn, vůči kterým v uplynulém roce výrazněji posílila.
GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru za poslední tři měsíce
Zdroj: tradingeconomics.com
Ekonomika bude horší
Nová prognóza centrální banky současně přinesla revizi výhledu HDP i inflace směrem dolů, a to ne jen pro rok 2023, ale i pro rok 2024.
ČNB v základním scénáři očekává podobný růst jako my (0,1 procenta letos a 2,4 procenta příští rok), ovšem o poznání nižší inflaci v roce 2024 i v roce 2025 (2,1 procenta a 1,7 procenta versus náš odhad 2,6 procenta a 2,9 procenta).
GRAF: Rozklad inflace v Česku
Meziroční data za posledních 5 let, v procentech.
Zdroj: Patria/ČSOB s použitím dat ČNB a ČSÚ
Relativně optimistický “základní” střednědobý výhled pro inflaci je pravděpodobně důvodem, proč bankovní rada vnímá nově rizika prognózy jako jednoznačně “pro-inflační”.
Základní scénář tedy počítá s prvním poklesem sazeb již v Q3 tohoto roku. Většina bankovní rady se však kvůli obavám z neukotvených inflačních očekávání (podniky čekají za tři roky inflaci v okolí 5,7 procenta) a z vysoké jádrové inflace (prognóza pro příští rok nad 3 procenty) ztotožňuje s alternativními scénáři.
GRAF: Střednědobá inflační očekávání nefinančních podniků
Od května 2020 do června 2023, meziroční růst CPI v procentech.
Zdroj: Patria/ČNB
Ty předpokládají buď neukotvená inflační očekávání, nebo o něco rychlejší růst. Oba alternativní případy pak implikují delší pobyt sazeb na úrovni 7 procent.
Jestřábí rétorika dále
Tentokrát nikdo v bankovní radě nezvedl ruku pro nižší úrokové sazby. První pokles úrokových sazeb se zatím nezdá být na dohled. Guvernér Aleš Michl zdůraznil, že debata o nižších sazbách se zatím nevede a nejdříve se může otevřít na podzim tohoto roku.
To je zatím konzistentní s našimi sázkami na první pokles úrokových sazeb ve čtvrtém čtvrtletí 2023 o 50 bps (přesněji na 6,50 procenta pro konec 2023 a úroveň 4 procenta pro konec 2024).
Nicméně vzhledem k lehce jestřábímu vyznění doprovodných komentářů se nedá vyloučit, že k prvnímu poklesu sazeb dojde později – tedy až na začátku roku 2024…