Mohlo by vás také zajímat
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
- KOMENTÁŘ
Co pohání inflaci v Česku? Drahé potraviny to spíše nejsou
Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta, uvedl v týdnu statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty. Co stojí za vysokými cenami v Česku, rozebírá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Oproti roku 2019 jsou služby ve střední Evropě výrazně dražší než v západní - v Česku o 36 %, zatímco průměr EU je přibližně 16 %. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Česko opět tento týden vstoupilo do novinových titulků – podle Eurostatu byla v Česku harmonizovaná inflace v srpnu hned po Maďarsku druhá nejvyšší (10,1 %).
I když podle národní metodiky je již inflace nižší (8,5 %) a porovnání v jednom měsíci rozhodně nemusí být vypovídající, Česko zůstává jednou z nejvíce inflací zasažených zemí v Evropě i při “serióznějším” srovnání.
Oproti průměru roku 2019 (před pandemií COVID 19) převyšují harmonizované ceny v Česku přibližně o 38 procent (podobně jako v Polsku), zatímco evropský průměr se pohybuje okolo 21 procent (podobně jako v Německu).
Při pohledu do detailu paradoxně největší rozdíly v cenovém nárůstu nevykazují “ostře sledované” ceny potravin, ale ceny služeb – řada z nich rostla v Česku výrazně rychleji než v eurozóně.
GRAFY: Srovnání vývoje cen potravin a cen v restauracích a kavárnách v Česku a EU
Bazické indexy (2019 = 100), v bodech.
Zdroj: KBC Economics/Eurostat
Potraviny jako za covidu
Ceny potravin jsou v Česku oproti roku 2019 vyšší v průměru o 38 procent, zatímco evropský průměr činí 32 procent. V Německu pak ceny jídla převyšují průměr o 34 procent a v Polsku dokonce o 42 procent. Co to znamená?
Podle oficiálních harmonizovaných statistik se zdá, že pokud ceny potravin v Česku převyšují ty polské (potažmo v celé EU), dělo se tomu tak zpravidla již před pandemií COVID 19. Procentuální rozdíly v cenách zůstávají přibližně stejně velké (což však v korunách vzhledem k rostoucím cenám může znamenat více).
Zcela jiná situace je však v segmentu služeb, které představují “doma vyrobenou” inflaci.
Restaurace třikrát dražší?
Oproti roku 2019 jsou služby ve střední Evropě výrazně dražší než v západní. V Česku o 36 procent, zatímco průměr EU je přibližně 16 procent.
Nejvíce je to vidět například na cenách v pohostinství a hoteliérství. Ceny v kavárnách a restauracích šly v Česku oproti roku 2019 vzhůru skoro o 60 procent. Oproti tomu v EU v průměru lehce přes 20 procent (Itálie pouze +15 %).
O něco nižší (ale také vysoké) rozdíly pozorujeme u cen ubytovacích zařízení. Rychlejší růst cen služeb je tak daleko větším původcem rozdílů mezi českou a evropskou inflací než ceny potravin.
Segment služeb však bezesporu čelí menší konkurenci než obchodovatelné zboží. Vyšší ceny v restauracích např. v Peci pod Sněžkou nemusí hned automaticky znamenat, že tam lidé přestanou chodit na oběd.
Pokud by se však v relativním srovnání ceny služeb měly odtrhnout od kvality, mohou lidé začít “hlasovat nohama” a čeští restauratéři a hoteliéři to pocítí…