Co přinese rok 2024 v Česku? Nižší inflaci a návrat k ekonomickému růstu

Pojďme na startu nového roku začít optimisticky. Tuzemskou ekonomiku čeká v roce 2024 v mnoha ohledech příznivější makroekonomické prostředí.

Ať již půjde o inflaci, nebo hospodářský růst, v obou případech uvidíme odeznívání šoků, kvůli kterým se česká ekonomika v minulém roce propadla do stagflace.

Cenové tlaky zvolňují

Začněme inflací, jež byla v posledních třech letech největším problémem tuzemské ekonomiky – spotřebitelské ceny v tomto období kumulativně vzrostly o 32 procent (!). Výsledkem byl tvrdý zásah do kupní síly domácností a eroze podstatné části jejich (reálných) úspor.

V posledních měsících roku 2023 však již cenové tlaky výrazně zvolnily. A pokud vezmeme v potaz tzv. inflační momentum („inflace tady a teď“), jsme již velmi blízko dvouprocentnímu cíli.

Pro letošní rok počítáme s průměrnou inflací těsně pod třemi procenty. Bude to sice stále nad cílem ČNB, ale půjde o razantní posun správným směrem.

VÍCE K TÉMATU:

Letos nejhorší v EU, ale v příštím roce inflace poklesne, shodují se experti oslovenív anketě Peak.cz 

Inflační epizoda míří do cílové rovinky

Co stojí za evropskou inflací? Ekonomové z MMF tvrdí, že hlavně rychlý růst firemních zisků

Domácnosti stoply útraty

Vysoká inflace zároveň tvrdě dopadla na reálné útraty domácností. To vidíme jako hlavní důvod, proč česká ekonomika v minulém roce poklesla o 0,5 procenta (náš odhad). S nižší inflací a opětovným růstem reálných mezd sázíme na oživení spotřebitelského apetitu, a to ruku v ruce s rozpouštěním vysokého objemu nadúspor.

I přes to odhadujeme relativně skromný celoroční růst na 1,4 procenta s tím, že oživení spotřeby bude spíše pozvolné.

Velkým otazníkem zůstává vývoj zahraniční poptávky. Hospodářskou expanzi bude držet na uzdě také konsolidační balíček vlády, který vstoupil v platnost 1. ledna.

Šoky jsou za námi

V tomto roce očekáváme podstatné povolení měnových šroubů ze strany ČNB. Začátek cyklu uvolňování měnové politiky je zatížen celou řadou nejistot a proinflačních rizik (např. lednový efekt přecenění). Nejen to povede bankovní radu k větší míře obezřetnosti.

Pokud však inflační čísla zásadněji nepřekvapí, počítáme s úrokovými sazbami okolo čtyř procent na konci roku 2024. Korunu vidíme krátkodobě na slabších úrovních, ve druhé polovině roku však již bude moci pomýšlet na drobné zisky.

Shrnuto, podtrženo, tento rok se ponese ve znamení odeznívání celé řady šoků, které v posledních letech sužovaly českou ekonomiku. Inflace přestane být problémem číslo jedna, ale do centra pozornosti se přesune nevýrazná růstová dynamika. I tak by se ale z makro pohledu mělo jednat o příznivější rok.