Co stojí za evropskou inflací? Ekonomové z MMF tvrdí, že hlavně rychlý růst firemních zisků

Mezinárodní měnový fond (MMF) se nedávno aktivně zapojil do debaty – co stojí za evropskou inflací?

V blogovém příspěvku trojice ekonomů MMF tvrdí (není to oficiální názor fondu jako takového), že za vysokou evropskou inflací dnes skoro z poloviny stojí rychlý růst zisků podniků.

Hrabivé podniky?

Trojice ekonomů se rozhodla rozložit příspěvky k nárůstu deflátoru HDP (je celkovým měřítkem inflace dané ekonomiky – ne pouze spotřebitelské) do čtyř kategorií:

• dovážené ceny,
• daně,
• zisky,
• náklady na práci (převážně mzdy).

Rozklad evropského deflátoru ukazuje, že za nárůstem inflace stály zpočátku inflační vlny, zejména dovážené ceny (energie, komodity).

Podnikový sektor však poměrně rychle zareagoval na dražší vstupy tím, že se snažil relativně úspěšně přenášet vyšší ceny vstupů na spotřebitele. To vedlo ve většině případů k zachování ziskových marží, a v některých případech dokonce k jejich růstu.

Příspěvky zisků k inflaci v Evropě tak do druhé poloviny roku 2022 narůstaly. Situace se však v posledních kvartálech mění. Souvisí to s tím, jak v reakci na vyšší inflaci rostou mzdové požadavky zaměstnanců. Zrychluje se tak dynamika mezd a ty se začínají zakusovat do ziskových marží podniků. Podíl mezd na inflaci tak v roce 2023 narůstá.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Horší než konsolidační balíček vlády? Evropská migrační dohoda může státní kase dost zavařit

Straší vláda lidi? Hrozbou pro Česko je inflační spirála, ne rozvrat veřejných financí

Hledá si ČNB alibi házením vysoké inflace na bedra vlády?

Klesnou marže?

Autoři z MMF však nepíšou svůj příspěvek vůbec jako „obžalobu“ kapitalismu poukazující na negativní dopad „ziskuchtivých podniků“ na inflaci. Naopak vysvětlují, že podobný rozklad inflace mezi zisky a mzdy byl historicky celkem běžný.

Na prvotní dovezený inflační impulz zareaguje nejprve navýšením zisků podnikových sektor a až později svými požadavky domácnosti.

Z analýzy MMF však vyplývá jiný důležitý závěr. Při téměř nulovém růstu produktivity v eurozóně a rychlejším růstu mezd (teoreticky v blízkosti 5 %) by musely ziskové marže (podíl zisku na HDP) evropských podniků v nejbližších měsících výrazně klesnout. Jedině tak by se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli ECB – konkrétně k nejnižším úrovním od poloviny devadesátých let.

Na nic takového to zatím nevypadá. Z toho autoři v souladu s obecným doporučením MMF usuzují, že je zapotřebí přísná měnová i rozpočtová politika.