Pandemie, práce na dálku, problémy dodavatelského řetězce a outsourcing přinesly nové výzvy pro personální bezpečnost. Válka na Ukrajině, geopolitické napětí v regionech, jako je Izrael, a nárůst dezinformací a kybernetických útoků představují významný kulturní posun. To vše ovlivňuje identifikaci rizik spojených s lidskými zdroji a personalistikou.
Důvěřovat automaticky kandidátům (a v krajním případě se snad i bát na cokoli zeptat s argumentací zaklínadla GDPR) již z hlediska bezpečnosti nestačí. Navíc může firmě i jejímu managementu v rámci trestní zodpovědnosti přivodit i nepěkné finanční či jiné postihy.
Na dálku
Pandemie dramaticky rozšířila nabídku talentů prostřednictvím práce na dálku, zároveň změnila očekávání zaměstnanců. Stále více se také klade důraz na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Tento „velký třesk“ změnil dynamiku pracovního trhu, kde se klíčovou stala flexibilita a přizpůsobivost. Posun však také přinesl nové výzvy v oblasti ověřování totožnosti kandidátů na dálku a řízení rizik s nimi spojených. Zejména pro společnosti, které nemají zkušenosti a procesy pro adaptaci.
V odvětvích, jako je IT, kde se běžně najímají kontraktoři či outsourcují externí pracovníci, se důsledné prověřování ignoruje v tichosti již dlouhá léta. Tento laxní přístup může vést k vážným rizikům, včetně střetu zájmů nebo možného narušení bezpečnosti.
Případ freelancera pracujícího současně na dvou konkurenčních projektech je jasnou připomínkou těchto nebezpečí (stejně jako hacker, který zanechá škodlivý kód během svého krátkého působení ve firmě, do níž prošel takřka bez kontroly – zašifrovaná data celého podniku s odstupem šesti měsíců po jeho návštěvě budiž mu malým pomníčkem…).
Pro zmírnění těchto rizik je nezbytné účinné prověřování minulosti, které zajistí, že integrita a bezúhonnost kandidátů budou důkladně prověřeny.
Bezpečnost na prvním místě
S tím souvisí i připravované směrnice a zákony, jako je směrnice NIS2 a český zákon o kybernetické bezpečnosti; směrnice CER a zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury; směrnice DORA pro subjekty finančního trhu a další.
Ty doslova vyžadují pečlivé prověřování, což podtrhuje roli personálního oddělení při ochraně údajů společnosti a klientů.
Firem v Evropě, na které tyto požadavky nově dopadají, jsou až stovky tisíc! Jen v Česku jich je s jistotou přes 10 tisíc. Umělá inteligence (AI) a další technologie mohou hrát klíčovou roli při zlepšování procesů prověřování. A také pomoci společnostem splnit nově vzniklé povinnosti.
Nástroje řízené AI mohou efektivně ověřovat informace o kandidátech, odhalovat nepřesnosti a výrazně snižovat rizika spojená s náborem na dálku.
Tyto technologie jsou neocenitelné v prostředí, kde tradiční metody screeningu mohou být nedostatečné, či neúměrně prodlužují proces náboru.
Geograficky relevantní screening
Častým, avšak zásadním nedopatřením v náborových procesech je provádění prověrek na základě místa zaměstnání, nikoli na základě historie pobytu kandidáta.
Je nezbytné si uvědomit, že minulost kandidáta, jeho předluženost, právní problémy a profesní chování se přesněji odrážejí v jurisdikcích, kde pobýval a pracoval, nikoli nutně v místě, kde je přijímán.
Začlenění geograficky relevantního prověřování do zásad personalistiky je pro důkladný a efektivní proces prověřování nezbytné. Pokud se personalisté zaměří na regiony, v nichž mají kandidáti významnou minulost, mohou činit informovanější rozhodnutí. A zajistit tak soulad s právními předpisy i bezpečnost svých organizací.
Vzhledem k tomu, že se prostředí náboru zaměstnanců nadále vyvíjí, bude přizpůsobení těchto postupů zásadní pro udržení spolehlivé personální bezpečnosti.
VÍCE K TÉMATU:
Musí personalisté uchazeče o práci rozmazlovat? Mladí chtějí v práci hlavně pohodu
Technologie mění svět práce: Jak připravujeme příští generaci na nové výzvy trhu práce?
Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme
Transparentní přístup pro všechny
Náboráři musí zajistit prověřování v souladu s právními normami, aby proces prověřování probíhal spravedlivě. A aby se na všechny relevantní kandidáty vztahovala stejná úroveň screeningu bez ohledu na jejich aktuální místo pobytu nebo místo výkonu práce.
Tento jednotný přístup zabraňuje diskriminačním praktikám a zajišťuje spravedlivé hodnocení všech potenciálních zaměstnanců.
Aby se personální oddělení vyhnula všem současným nástrahám, musí zavést důkladné zásady prověřování. Tedy takové, které zahrnují komplexní prověření historie pobytu a pracovní historie kandidáta.
Jen tento přístup zajistí, že prověrky budou prováděny v jurisdikcích, které mají o kandidátovi nejvíce relevantních a podstatných informací.