Co znamená pro Avast zařazení mezi akciovou „elitu“ v indexu FTSE 100?

Antivirový Avast měl do elitní britské stovky nakročeno již před koronavirem, ten však celý proces urychlil. Z indexu totiž brzy vypadne například aerolinka EasyJet nebo provozovatel výletních lodí Carnival.

Podnikání obou firem bylo výrazně zasaženo nynější pandemií, naopak na většinu technologických společností neměla karanténní opatření kritický dopad.

Avast dokonce na celém dění částečně profituje, neboť celá řada firem přešla kvůli snížení rizika nákazy na home office. Spousta uživatelů proto potřebuje zlepšit úroveň zabezpečení svých počítačů, což znamená příliv nových klientů.

V hledáčku pasivních investorů

Kromě mediálního zájmu může zařazení do FTSE 100 pro Avast znamenat příznivý vítr pro cenu akcií. Index je obecně považován za indikátor síly britské ekonomiky a také je to nejrozšířenější ukazatel vývoje londýnského akciového trhu.

Index navíc slouží i jako finanční instrument, na jehož vývoj je možné spekulovat a vydělávat tak peníze.

Díky zařazení do indexu se o softwarovou společnost s českými kořeny najednou začne zajímat celá řada fondů založených na pasivních investičních strategiích. Ty budou „muset“ akcie Avastu nakupovat v podstatě bez ohledu na cenu tak, aby jejich portfolia odpovídala složení daného indexu. Tento jev je však ve ceně již z velké části započítán a bezprostřední skokový nárůst kurzu tak čekat nelze.

Zařazení Avastu do indexu FTSE 100 tak rozhodně nelze přeceňovat, jde spíše o symbolický milník, samotné společnosti však nijak výrazně nepomůže. Vždyť váha firmy na celém indexu, kde  se bude pohybovat na symbolických 0,1-0,2 procenta.

Ze socialistického výzkumáku na londýnskou burzu

Kořeny Avastu sahají až do roku 1988, kdy se v pražském Výzkumném ústavu matematických strojů setkali Eduard Kučera a Pavel Baudiš. O rok později společně založili družstvo Alwil, které se mimo jiné věnovalo právě vývoji antivirových programů.

Software prodávali zejména velkým firmám a státním institucím, koncem 90. let však příjmy začaly vysychat a společnost balancovala na hraně přežití. V roce 2002 firma vsadila na model označovaný jako freemium, v jehož rámci je nabízena základní verze programu zdarma.

Díky tomu Avast získal velký počet uživatelů, z nichž část dokáže překlopit do platících zákazníků. Těm nabízí pokročilé možnosti zabezpečení, odstranění nepotřebného softwaru nebo například služby VPN (virtuální soukromá síť – zabezpečené šifrované připojení mezi dvěma sítěmi nebo mezi konkrétním uživatelem a sítí, často se používá ve firmách, pozn. red.).

Přelomové okamžiky

Své postavení na trhu antivirových programů Avast posílil v roce 2016, kdy došlo k akvizici konkurenčního AVG, čímž společnost prakticky zdvojnásobila počet aktivních uživatelů.

Přelomovým okamžikem byl pro firmu rok 2018, od kdy se obchoduje na londýnské burze. Formou duálního listingu je pak kótována i na pražském parketu. Akciím Avastu se přitom náramně daří, když od svého úpisu posílily o více než 100 procent.

GRAF: Vývoj ceny akcií na pražské burze
Od vstupu na burzu do současnosti, v Kč

Zdroj: VWD Group

Oba zakladatelé dokázali své celoživotní snažení přetavit ve sladké ovoce. Pavel Baudiš stále v Avastu vlastní více než čtvrtinový podíl, podle Forbesu jeho aktuální jmění dosahuje hodnoty 45 miliard korun.

Eduard Kučera drží ve firmě „jen“ bezmála 10procentní podíl, neboť značnou část svých akcií prodal v roce 2014 fondu CVC. Přesto i on patří do první desítky nejbohatších Čechů. Na rozdíl od některých tuzemských miliardářů tak oba zakladatelé dokázali svůj obrovský majetek získat bez mnohdy kontroverzních privatizací státních podniků.

Ze skandálu Avast ukázkově vybruslil

Cesta Avastu k „elitě“ se však neobešla bez přešlapů. Tím nejčerstvějším byl letošní skandál okolo divize Jumpshot, která prodávala ostatním firmám data o uživatelích.

S tím sice lidé museli souhlasit, nicméně v lednu vyšlo na povrch, že data nejsou plně anonymizovaná a lze z nich vyčíst údaje o chování jednotlivých zákazníků na internetu. Akcie reagovaly poklesem o 25 procent a investoři se obávali ztráty toho nejcennějšího, tedy důvěry uživatelů ve služby Avastu.

Firma však skandálem důstojně proplula, okamžitě rozhodla o ukončení divize Jumpshot a prohlásila, že šlo o jeden velký omyl a společnost již nebude prodávat informace o svých uživatelích třetím stranám. Navzdory počátečním obavám byl odliv uživatelů pouze nízký a nedošlo ke ztrátě znatelné části klientské základny.

VÍCE K TÉMATU:

Premianty jsou CETV a Avast. Akcie na pražské burze mají za sebou tři čtvrtletí

Avast míří na globální vrchol. Pomůže mu k tomu vstup na londýnskou burzu?

Druhý největší antivir na světě

Avast tak obhájil pozici druhé největší antivirové firmy na světě za americkou společností Symantec.

Programové vybavení od Avastu využívá více než 435 milionů aktivních uživatelů, zejména z řad fyzických osob. Problémem firmy je však nízká schopnost konverze uživatelů na platící zákazníky, kterých jsou pouhá 3 procenta.

A to navzdory tomu, že Avast uživatele bezplatné verze poměrně silně tlačí k zakoupení placených služeb. Lidé však za internetovou ochranu utrácet peníze příliš nechtějí.

Přesto tvoří software pro koncové spotřebitele 94 procent veškerých tržeb společnosti, segment korporátních klientů je prakticky zanedbatelný.

Příležitostí pro Avast je tak vyšší monetizace uživatelské základny, pokud by se podařilo navýšit počet platících zákazníků, což by mělo přímý dopad na ziskovost firmy. Již nyní přitom Avast dosahuje velmi vysokých čistých ziskových marží na úrovni bezmála 30 procent.

TABULKA: Hospodářské výsledky Avastu
Od roku 2018 do roku 2022 (pro roky 2020 až 2022 jde o odhady), finanční údaje jsou v mil. USD.

Zdroj: Thomson Reuters, Avast

S vysokou koncentrací tržeb na nefiremní klientu se však pojí zvýšené riziko, na trhu antivirových programů existuje silná konkurence. Domácnosti jsou přitom poměrně citlivé na cenu a náklady na změnu softwaru jsou v jejich případě na rozdíl od firem relativně nízké.

Podle odhadů Avast letos utrží téměř 900 mil. USD, přičemž čistý zisk by měl dosáhnout cirka 250 mil. USD. Firma by tak neměla být současnou situací okolo koronaviru výrazněji negativně zasažena a v příštích letech bude podle všeho vykazovat pokračující růst.

Evropa potřebuje technologie jako sůl

Zařazení Avastu do indexu FTSE 100 jen stvrzuje úspěšnou cestu, kterou firma v posledních letech urazila. Zatímco ještě v roce 2008 měl Avast pouhých 65 zaměstnanců, v loňském roce to bylo již 1 700. Tržby společnosti v tomto období přitom vzrostly 39násobně.

Kromě prestiže to pro firmu může znamenat i tlak na růst jejích akcií, neboť o softwarovou společnost s českými kořeny se najednou začne zajímat celá řada fondů založených na pasivních investičních strategiích.

Kéž by bylo víc takových Avastů! Nejen Česko, ale i celá Evropa, potřebuje úspěšné technologické společnosti jako sůl. Starému kontinentu totiž v tomto ohledu za daleko dynamičtějšími Spojenými státy ujíždí vlak.