Coffeeshopy mají v Nizozemsku těžký život. Jdou po nich i banky

Kavárny, kde si můžete dát ke kávě a mléčnému koktejlu i jointa marihuany nebo hašiše, jsou v Nizozemsku pod stále větším tlakem společenského opovržení. Kromě výzev politiků, aby turisté nejezdili do holandských měst jen kvůli sexu, drogám a alkoholu, se přidává také úřední nátlak.

Coffeeshopy budou muset od 1. ledna platit bankám za vedení účtu až jedenáctkrát tolik než dosud.

V případě banky ABN AMRO se poplatek zvyšuje z 9,9 eura na 110 eur měsíčně. Banky tvrdí, že musí přenést své náklady na zákazníky, protože úřady vyžadují přísnější kontrolu finančních toků pro podnikatele, kteří nabízí měkké drogy.

Postiženo tímto opatřením bude několik stovek podniků. Tento druh legálního byznysu je podle místních úřadů vysoce rizikový z pohledu praní špinavých peněz a možného financování kriminality. Řada bankovních domů odmítá nové klienty z tohoto sektoru, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Bankovní domy pod tlakem

Finanční instituce musí v důsledku zákona proti praní špinavých peněz vydávat stále větší částky.

Letos v dubnu banka ABN AMRO souhlasila se zaplacením 480 milionů eur (přes 12 miliard korun), protože hrozilo, že bude obviněna z obcházení zákona o praní špinavých peněz a financování terorismu.

Také největší banka, ING, byla kritizována státním zastupitelstvím, že nedělá pro kontrolu finančních transakcí dost a umožňuje řadě klientů zákony porušovat. Globální instituce raději zaplatila vyrovnání 775 milionů eur (skoro 20 mld. Kč).

Banky proto nově zaměstnávají řadu lidí, kteří mají za úkol monitorovat klienty pomocí speciálního softwaru.

Kavárny jsou laciným terčem

I někteří ekonomové kritizují přístup bank. Vybraly si podle nich laciný terč. „Coffeeshopy jsou legální a mají ve společnosti legitimní funkci,“ upozornil Bob Hoogenboom z Nyenrode Business Universiteit, jenž se zaměřuje na potírání korupce a podvodů v ekonomice.

Podle něj se k finanční kriminalitě nepřistupuje se stejným zápalem ve všech sektorech ekonomiky. Úřady by se měly zaměřit i na profese, jako jsou notáři, auditoři, daňoví poradci nebo svěřenské fondy.

Upozorňuje se také na to, že se Nizozemsko stalo nejdůležitějším evropským centrem prodeje tvrdých drog a také největším výrobcem syntetických drog na světě. Podle části odborníků za tím může být i dosud velmi benevolentní a liberální postoj k měkkým drogám, jako je konopí a hašiš.

GRAF: Kolik se zabavilo kokainu ve vybraných zemích EU
Data za rok 2019, v tunách

Zdroj: European Drug Report 2021

Konopná idyla zmizela

V současnosti je Amsterdam vnímán i kvůli problémům s drogovými gangy jinak než před několika dekádami, kdy coffeeshopy začaly vznikat. První z nich v sedmdesátých letech minulého století.

Nyní je v Amsterdamu 166 míst, kde se dá legálně koupit konopí a hašiš. Stále to je obrovský magnet pro turisty z celého světa, zatímco místní lidé to dlouhá léta považovali za výraz svobodného ducha země.

Tamní drogová idyla ale mizí s tím, jak se v posledních letech rozšířila drogová kriminalita spojená s prodejem tvrdých drog.

Drogové gangy na sebe útočí jako v Mexiku nebo Kolumbii. Používají útočné pušky, ruční granáty i bazuky. Často se jedná o vraždy na objednávku.

Poprava za 1,3 milionu

Zemí například otřásla vražda novináře Petera de Vriese, který byl v červenci v centru kosmopolitního města postřelen a po devíti dnech zemřel. Psal o nizozemském kriminálním podsvětí a drogové mafii. V zemi tulipánů byl legendou, která dokázala objasnit řadu kriminálních případů.

Jeden z nizozemských vyšetřovatelů německému týdeníku Der Spiegel prozradil, že poprava na objednávku stojí v Amsterdamu 50 tisíc eur (1,3 milionu korun). A řada mladých mužů stojí ve frontě na to, aby mohli v podsvětí udělat kariéru tímto způsobem. Obraz Nizozemska jako kosmopolitní a tolerantní země je minulostí.

I proto řada Nizozemců už nechce, aby byla jejich země proslulá tím, že si tu můžete v klidu zakouřit konopí nebo hašiš. Liberální politika podle nich umožnila růst drogové scény, jež generuje většinu peněz prodejem kokainu a dalších tvrdých drog.

Od roku 2012 se války drogových gangů stupňují a zasahují do bezpečnosti řadových lidí, kteří se zločinem nemají nic společného. Německý Spolkový kriminální úřad považuje Nizozemsko za největší centrum prodeje drog v Evropě.

VÍCE K TÉMATU:

S Tálibánem u moci se vrací i ekonomika postavená na drogách

Konopí místo řepky? Díky novele zákona by to léčebné mělo být levnější a dostupnější

Tomáš Mihál (Stada): Konopí má léčivý i byznysový potenciál. Jeho legalizace ale v Česku drhne

Za neřesti utrácejí Češi jako diví. V Evropě patříme ke špičce

Miliarda pilulek extáze

Navíc s nástupem výroby syntetických drog se země vyšvihla na světovou špičku. Jen extáze se tu ročně vyrobí okolo miliardy pilulek. Celkové příjmy ze syntetických drog se pak odhadují na minimálně 19 miliard eur za rok.

„Nizozemsko se stalo evropským drogovým supermarketem,“ tvrdí Frank Bucknehofer z unie celníků v Německu.

Navíc další narkotika vstupují na evropských trh přes přístav v Rotterdamu. A drogy, které se dostanou do belgických Antverp, se stejně dále obchodují přes Nizozemsko, uvedli odborníci na drogový trh v Evropě.

V posledních letech rostou také obchody s kokainem, který se dováží z Jižní Ameriky. V roce 2019 mělo v Evropě skončit 1 784 tun kokainu, což je dvojnásobek oproti roku 2014. Počet uživatelů této drogy se na starém kontinentu odhaduje na 4,4 milionu lidí a další přibývají.

S tím, jak rostou příjmy drogových gangů – pohybují se v řádu miliard eur – roste také ochota páchat násilí. A pokud se nebojí zastřelit známého novináře na ulici, znamená to, že mají pocit neporazitelnosti, tvrdí německý kriminalista Thomas Jungbluth. Obává se, že se násilí přelije i do Německa.

Dlouhá tradice

Reportér nizozemského deníku NRC Handelsblad Jan Meeus, tvrdí, že obchod s drogami je v jeho zemi už dlouhodobě zakořeněný. A pokud se má něco změnit, je podle něj třeba přeprogramovat celý národ.

I přístup k synteticky vyráběným drogám tu je jiný, než v Británii nebo Spojených státech, které proti nim začaly bojovat už v 60. a 70. letech. Nizozemí přistoupilo k regulaci až v roce 1976. Zákazy přicházejí většinou po nátlaku z okolních zemí. Obchodníci však v této zemi umí využít své dobré know-how na globální drogové scéně.

I když není marihuanu legální prodávat, nevynucuje se zákaz „drobného“ prodeje v případě pěti gramů na den a na osobu. A přístup vlád k měkkým drogám je takový, že jejich uživatelé by neměli být ve společnosti ostrakizováni, aby nesklouzli k užívání tvrdých drog.

Coffeeshopy jako vrátka pro tvrdé drogy

Robin Hofmann, německý kriminolog, jenž vyučuje na univerzitě v Maastrichtu, nicméně poukázal na to, že se přes coffeeshopy do společnosti dostává i množství nelegálních drog.

A jejich prostředí je lákavé pro drogové gangy, i když navenek slouží hlavně turistům, kteří si tu chtějí vykouřit jointa. Drogová válka podle něj vznikla právě kvůli tolerantní politice vůči měkkým drogám.

Zakladatelé legendárních coffeeshopů Mellow Yellow Wernard Bruining a Bulldoga Henk de Vries zdůraznili, že kouření konopí snižuje spíše závislost lidí na tvrdých drogách. Rozhodně se nechtějí nechat zatáhnout do debaty o tom, zda jejich podnikání otevřelo dveře v Nizozemsku drogovým mafiím. Spíše zastávají názor, že úplná legalizace konopí sníží kriminalitu.

Počet coffeeshopů klesá

Bývalý poradce nizozemské vlády a kriminolog Cyrille Fijnaut je přesvědčen, že coffeeshopy jsou součástí dnešních problémů země s drogami a nárůst organizovaného zločinu.

I proto nizozemská vláda přestává být tolerantní k tomuto „tradičnímu“ byznysu v zemi. Počet „drogových kaváren“ se také rok od roku postupně snižuje. Podle serveru Statista jich bylo v roce 2005 ještě 730, v roce 2019 počet klesl na 570 podniků. Zhruba třetina z tohoto počtu se nachází v Amsterdamu.

Na řešení potírání kriminality je podle Fijnauta poněkud pozdě. Vláda nicméně chce na řešení drogové kriminality vydat navíc půl miliardy eur, jak oznámil ministr spravedlnosti Ferdinand Grapperhaus.

V rámci tažení proti tvrdým drogám se dají očekávat další úřední problémy pro provozovatele cofeeshopů, protože tyto podniky už nevyužívají pouze běžní občané, kteří si ke kávě chtějí dopřát cigaretu s konopím. Grapperhaus zdůraznil, že dosavadní přístup vlády byl příliš naivní a je třeba přitvrdit.

Změna přístupu k turistům

Změna nálady v nizozemské společnosti se projevuje i tím, že turisté už nejsou v zemi sýrů a vodních kanálů vítání, pokud přijedou do země pouze za sexem, drogami a alkoholem. Projevuje se to hlavně v metropoli Amsterodamu, kam před pandemií přijelo v roce 2019 dvacet milionů zahraničních turistů.

Také průvodkyně Louke Spigtová si stěžuje na to, že už před pandemií její město zaplavili opilí Britové a batůžkáři, kteří na ulicích po sobě nechávají odpadky. Ona stejně jako radnice chce „lepší“ turisty, kteří utrácejí v luxusních restauracích a chodí do galerií a divadel.

Nicméně jen letos by na tržbách podle banky ABN AMRO mělo město přijít o osm miliard eur kvůli masivnímu propadu turistického ruchu. Turisté přitom živí asi desetinu obyvatel největšího města Nizozemska.

„Pokud turisté chtějí jen kouřit trávu, pít příliš mnoho alkoholu a navštívit čtvrť červených luceren, zůstaňte prosím doma,“ vzkázal už v létě turistům zástupce starosty Amsterdamu Victor Everhardt.

Konec marihuany pro zahraniční hosty?

Objevují se i návrhy, aby zahraničním turistům bylo zakázáno v coffeeshopech nakupovat konopí a hašiš. Z toho by však mohl profitovat zejména nelegální trh s drogami. Také čtvrt červených luceren by se mohla přesunout z centra města na jeho okraj. Zákaz prodeje konopí pro turisty prosazuje levicová starostka Flemke Halsemaová.

Kritici ale tvrdí, že takový zákaz neprojde, protože by coffeeshopy přišly o 80 procent zákazníků. Navíc by to vedlo k většímu počtu dealerů drog na ulicích.

Turistická průvodkyně Berber Hidmaová v tomto kontextu připomenula, že v Amsterodamu byli k vidění opilí námořníci už v 17. století a takové chování je vlastně kulturní historií města.