Daň za přešlapování. Výstavba jaderných elektráren se násobně prodraží

Poslední dekádu nás politici přesvědčovali o tom, že výstavba nového jaderného bloku vyjde zhruba na 160 miliard korun. Nyní už víme, že cena bude násobně vyšší. Stát totiž zvažuje, že v příštích dvou až třech dekádách postaví ne jeden, ale rovnou čtyři nové jaderné bloky v současných jaderných lokalitách – dva v Dukovanech a dva v Temelíně.

A na ministerstvu financí už vznikla analýza, která spočítala náklady na výstavbu těchto čtyř nových jaderných bloků.

„Záměr vybudovat čtyři jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách vyžaduje odhadem jeden bilion korun (v cenách roku 2020). Po přepočtu dle indexu spotřebitelských cen je dopad v běžných cenách celkem 1,75 bilionu korun,“ stojí v analýze, z níž ve středu citovaly Seznam Zprávy a podle nichž ji vládní politici obdrželi v utajeném režimu.

Sloužit má jako jeden z podkladů pro budoucí rozhodnutí politiků, zdali se do obřích jaderných plánů vůbec pustit.

Hra s čísly

Politici i zástupci ČEZu se přitom ještě donedávna odvolávali na analýzu z roku 2019, podle které by výstavba jednoho jaderného bloku, na kterou nyní běží tendr pro Dukovany, měla stát 160 miliard korun. Zároveň tehdy existovaly obavy, zdali se výstavba bloku v prostředí nízkých cen za elektřinu, které byly charakteristické pro minulou dekádu, vůbec zaplatí.

O čtyři roky dál je ale situace naprosto odlišná a předchozí odhady už proto dnes neplatí. Jednak cena elektřiny je dnes čtyřikrát vyšší než před čtyřmi lety a k jejím budoucím poklesům analytici nevidí důvod, za druhé jsme si od roku 2019 prošli až 30% inflací a jedním z oborů, kde ceny vystřelily opravdu hodně vzhůru, bylo stavebnictví.

Dalším faktem je, že Evropa dnes prožívá jadernou renesanci. Jen ve Francii chtějí vystavět šest jaderných elektráren, v Polsku dalších šest bloků a nové jaderky plánují i v Rumunsku nebo ve Slovinsku.

I když má Česko výhodu v tom, že od výstavby poslední jaderné elektrárny v Temelíně uběhlo “jen” dvacet let a mnoho českých firem tak stále má potřebné know-how, na trhu vznikne přetlak poptávky nejen po kvalifikovaných firmách a lidech, ale i po dělnických profesích. A to také bude tlačit náklady vzhůru.

I proto je cena za jeden nový blok převyšující 400 miliard korun více než reálná. Koneckonců, nedávno spuštěná jaderná elektrárna Vogtle v USA vyšla na více než 30 miliard dolarů, tedy 700 miliard korun. Jeden blok tak stál 350 miliard korun.

Cena výstavby jednoho jaderného bloku by měla každého Čecha zajímat kvůli tomu, že se od ní bude odvíjet budoucí výše faktur za energie. Náklady na výstavbu se totiž propíšou do cen elektřiny na dlouhá následující léta až desetiletí.

A pokud pokrytí nákladů na výstavbu nového bloku ve výši 160 miliard korun znamenalo dle dřívější analýzy udržet cenu elektřiny minimálně na 60 eurech za megawatthodinu, kolik bychom asi tak platili v případě nákladů převyšujících 400 miliard korun?

Jen pro připomenutí, dnes se roční kontrakt elektřiny na evropské energetické burze v Lipsku obchoduje za zhruba 140 eur za megawatthodinu.

Kdo zaváhá…

Suma sumárum, v minulé dekádě jsme promarnili velkou příležitost. Konkrétně tehdy, když se vláda v roce 2014 rozhodla, že nakonec zruší tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Místo výstavby nového jaderného zdroje, který by elektřinu do sítě začal dodávat už za pár let, jsme deset let strávili debatami, zdali je naší cestou jádro. Alternativu k němu jsme zatím nenašli, naopak jsme místo toho uzavřeli uhelné elektrárny.

Toto přešlapování na místě nás nakonec vyjde dost draho.