David Macek (Nadace skupiny Davida Rusňáka): Osobní setkání může být lékem na strach a úzkost

„Zakořeněni na Moravě, otevřeni Evropě a světu.“ To je jedno z mott Nadace DRFG, kterou před dvěma lety založila investiční skupina DRFG brněnského podnikatele Davida Rusňáka. Důkazem otvírání je spolupráce s mezinárodní organizací Compagnia delle Opere, která sdružuje přes 35 tisíc komerčních i neziskových společností po celém světě.

„Máme rozpracovaný i další projekt pro děti z dětských domovů, který bych chtěl posunout do mezinárodního rozměru, aby se ho účastnily děti nejen z českých dětských domovů,“ říká David Macek, který stojí v čele Nadace DRFG.

Dalším příkladem mezinárodního působení bylo navázání spolupráce s Itálií při zavěšení deštníků nad brněnskou Českou ulicí. Ty byly loni v italských národních barvách. „Vznikají zde italské projekty, letos byl dokonce v Brně otevřen italský konzulát,“ dodává David Macek.

David Macek (41)

Sociolog, terapeut, krajský zastupitel, vysokoškolský učitel. Při veřejném působení především navazuje a prohlubuje partnerství mezi českými, italskými, lichtenštejnskými a německými subjekty. Vystudoval sociologii a sociální práci na MU v Brně, vědy o rodině na Papežském institutu Jana Pavla II. při Lateránské univerzitě ve Vatikánu, kde také přednášel jako hostující profesor. Od jara 2016 působí v Nadaci skupiny Davida Rusňáka (Nadace DRFG), kde zastává funkci výkonného ředitele.

Jak se vede nadaci?

Prožili jsme druhý rok své existence a velmi dynamicky se rozvíjíme. Získáváme nové partnery, propojujeme – mnohdy i velmi nečekaně – ty stávající mezi sebou. Co mě ale těší úplně nejvíc, je to, že vidím plody naší práce, a to jak v oblasti přímé finanční podpory, tak v té nefinanční, kdy fungujeme jako prostředník mezi subjekty, s nimiž přicházíme do styku.

S jakým rozpočtem dnes nadace operuje?

Ročně jsou to jednotky milionů korun. Když jsme předloni na jaře nadaci zakládali, stanovili jsme si, že budeme přednostně podporovat věci, které mají smysl, jež nikdo jiný zatím nepodporuje a které ladí s tím, co investiční skupina DRFG i David Rusňák dělají.

Nemáme pevně stanoveno, které projekty a jakou částkou chceme podpořit. Vždy záleží na konkrétním setkání a vyhodnocení situace. Jsme svobodní ve výběru projektů, které chceme podpořit, i organizací, s nimiž chceme spolupracovat.

Pomohly deštníky nad Českou

Jaké si dokázala nadace za dva roky vybudovat renomé? Vstoupila lidem, alespoň těm z regionu, do povědomí?  

Určitě. Myslím, že tomu hodně pomohla akce deštníků na České (nadace už podruhé zavěsila nad hlavní třídu vedoucí do centra Brna 250 deštníků, pozn. red.). Deštníky se nakonec staly i symbolem nadace. Letos byly laděné do italských barev, protože partnerem expozice bylo italské velvyslanectví a konzulát, který se speciálně pro Moravu v Brně otevřel v září.

Těší mě i rozrůstající se festivalový projekt Meeting Brno. První ročník festivalu proběhl v květnu 2016 a navazoval na projekt Rok smíření, kterým si Brno v roce 2015 připomnělo konec druhé světové války v nejširším kontextu, tedy i oběti nacistické diktatury a poválečného násilí. Ohlas celoročního pásma kulturních akcí nás přiměl dále se zabývat otázkami vyplývajícími z naší multikulturní historie, které jsme se však rozhodli aktualizovat o současná témata.

V roce 2016 jsme se pak soustředili na migraci, na ztrátu a nalézání domova. Námětem posledního ročníku loni byla jednota Evropy, ohrožená populismem a společenskou radikalizací.

Co byste z posledního ročníku vyzdvihl?

Těžko se vybírá, ale rozhodně bylo velmi inspirativní setkání s českým ekonomem Milanem Zeleným a prezidentem podnikatelské asociace Compagnia delle Opere Bernhardem Scholzem. U něho navíc nešlo jen o ojedinělou návštěvu. Bernhard Scholz se v září účastnil i podnikatelsko-ekonomického fóra v Lednici, kde společně s profesorem Zeleným a podnikateli Petrem Krištofovičem a Ivanem Baťkou přednášeli padesátce špičkových manažerů o lokálním a globálním rozměru byznysu. A přesně taková setkání mám chuť dál rozvíjet.

Deštníky na České ulici se staly i symbolem naší nadace.

Deštníky na České chystáte i na letošní rok?

Ano, chtěli bychom v projektu pokračovat i v dalších letech. Nabízí se několik možností. Každý rok by deštníky mohly být „pod záštitou“ jiné země, která by se jejich prostřednictvím mohla zviditelnit. A v budoucnu by to nemusely být jen deštníky, které by nad hlavní třídou visely. Bavíme se s českými designéry a architekty o dalších možnostech.

Byly zavěšené deštníky přijímány od začátku pozitivně, nebo jste zaznamenali i nějaké negativní reakce?

Pár takových jsem zaznamenal v prvním roce na sociálních sítích v diskusních vláknech příspěvků, že bychom raději měli věnovat peníze chudým a potřebným. To jsme ale také udělali, a ještě je použili k vytvoření něčeho krásného. Musím ale zdůraznit, že vše bylo a je placeno ze soukromých zdrojů, nepřispěla na to žádná veřejná organizace.

Loni už žádné negativní ohlasy nebyly, naopak. Od městské části Brno-střed jsem slyšel, že se na ni obrací lidé a akci chválí.

Lék na strach a úzkost

Kam dál se bude rozvíjet festival Meeting Brno?

Rozhodně by měl zůstat místem setkávání. I po dvou ročnících jsem stále přesvědčený o tom, že osobní setkání a poznání odlišností mohou být lékem na strach, úzkost, obavu z neznámého či neznámých, kteří k nám přicházejí. Mám osobní zkušenost, která mi pomohla opustit rigidní předsudky a postoje. Umožnila mi pohlédnout lidem do tváře a cítím se být tímto zážitkem velmi obohacen.

Poznání odlišné kultury mě nutí klást si nové otázky a lépe chápat, kdo jsem já samotný.

Kde konkrétně?

Donedávna jsem bral muslimy jako „kategorii“, s žádným jsem se osobně neznal, a přesto jsem byl vůči nim velmi ostražitý. Poté, co jsem se s nimi začal stýkat a udělal si mezi nimi i několik přátel, uvědomil jsme si, že jsme se zbavil obavy z konfrontace našich postojů. Poznání odlišné kultury mě nutí klást si nové otázky a lépe chápat, kdo jsem já samotný. Můžu bez nadsázky říci, že více rozumím tomu, kdo jsem já jako křesťan, právě díky tomu, že potkávám muslimy a židy. Potřebuji identitu, která mě osvobozuje od strachu. Pokud vím, kdo jsem, míra mého strachu z okolí je nižší.

DALŠÍ ROZHOVORY NA PEAK.CZ:

Roman Sysel (Taxify): Za pár let budou mít lidé řízení aut zakázané

Rudolf Matějka (DRFG Medical): Pacienti do lékárny nechodí ušetřit, ale vyléčit se

Michal Feix (Seznam.cz): Evropská regulace nesmí zabíjet on-line byznys

Ondřej Beránek (Bohemia Sekt): Bublinky odrážejí stav ekonomiky a Čechům letos chutnají

Už máte téma pro jeho další ročník?

Letošní ročník ladíme s organizátory akce Re:publika 1918–2018, která bude jednou z největších akcí ve střední Evropě. Ke 100 letům od vzniku Československa se na brněnském výstavišti chystá takové malé Expo. My se do organizace zapojíme pořádáním diskusních fór. Chceme, aby se občané na výstavu přišli nejen pobavit, ale i se něco dozvědět a setkat se s mimořádnými osobnostmi evropského a světového formátu.

Koho z významných osobností přizvete mezi diskutéry?

Zatím se o tom bavíme, ale nechybí nám odvaha. Asi ještě není ta správná chvíle jména zmiňovat, ale chtěli bychom do Brna pozvat leadery současné Evropy, kteří budou mít v následujícím období rozhodující slovo a vliv na směřování Evropy, a to nejen v oblasti politické, ale i intelektuální a kulturní.

Chystáte v nadaci nějaký další projekt nebo spolupráci?

Máme rozpracován další projekt pro děti z dětských domovů. Chtěl bych, aby letní tábory finanční gramotnosti získaly mezinárodní rozměr a účastnily se jich děti nejen z českých dětských domovů. Zatím jednáme s italskou asociací Cometa, která dělá něco podobného v Itálii. Dále bych rád oslovil nadaci Lichtenštejnské investiční banky, kterou bych do projektu také rád přizval. Vztahy s Lichtenštejnskem jsou podle mého názoru jedním z mála využívaných potenciálů České republiky.

Více než jen dávat peníze

Nakolik vás práce pro nadaci vytěžuje? Jste také terapeut a vysokoškolský pedagog, byl jste dlouhá léta krajský zastupitel…

Převážně pracuji pro nadaci. Když se podíváte, jak fungují všechny významné světové nadace, zjistíte, že vyjma prostředků nabízí i své kompetence. Zatímco dříve nadace posílaly peníze a jen kontrolovaly, jestli jsou dobře využívány, dnes nabízí – zejména ty přidružené k velkým korporacím – i své kompetence. A tam bych chtěl směrovat i naši nadaci. Chceme víc než jen dávat peníze, chceme lidi propojovat, vzdělávat je ve finanční gramotnosti, podporovat církve. Ještě významnější druh podpory, než jsou peníze, je spojení s dalším zajímavým člověkem, institucí nebo trendem.

V čem spočívá váš projekt na podporu finanční gramotnosti? Z mého pohledu je zrovna toto téma velmi módní a zaměřuje se na něj řada organizací a institucí…

Podporujeme občanské sdružení Your Chance, které pracuje s dětmi, jež po dosažení plnoletosti opouštějí dětské domovy. I díky naší podpoře se sdružení podařilo prosadit výuku finanční gramotnosti do osnov pro základní a střední školy. Your Chance má už celorepublikovou působnost a je hlavním garantem výuky finanční gramotnosti v Jihomoravském kraji. Má za sebou velmi hmatatelné výsledky. Každý rok uděluje ocenění Bílá vrána pro děti původně z dětských domovů, které se po prvních letech života mimo zdi dětských domovů dobře společensky uplatnily.

Funguje projekt jen v krajských městech, nebo se dostává i do menších obcí?

V Praze proběhl seminář pro učitele, a když jsem se díval na cedulky účastníků, tak tam byla zhruba stovka lidí, která zastupovala obce všemožné velikosti napříč celou republikou.

Jaké má Nadace DRFG priority pro rok 2018?

Rok 2018 pro nás bude „Rokem příběhů“. Představíme příběhy těch, kterým prostřednictvím Nadace DRFG pomáháme. Silné příběhy dávají smysl a naději lidským osudům, dokážou měnit běh dějin i prostředí kolem nás. Do nadace pravidelně přispívají desítky zaměstnanců a spolupracovníků DRFG, začínáme podporovat také jejich rozmanité dobrovolnické aktivity.

A chystáme rovněž klasické firemní dobrovolnictví, s nímž jedna z divizí DRFG již spontánně začala: tým Compass kolegy Martina Toncara nedávno věnoval den brněnskému Klokánku, kde spolu vymalovali a dali do pořádku IT vybavení. Příklady táhnou.