Mohlo by vás také zajímat
Trump v čele USA znamená větší stabilitu pro finanční trhy
Kryštof Míšek 7. listopadu 2024Uplynulé týdny se nesly v nejistotě z výsledků voleb a jejich možného dopadu na ekonomiku a finanční trhy. Zejména protekcionistická…
Proč letos nebude platit v USA Okunův zákon?
Jan Čermák 7. října 2024Letos dojde v americké ekonomice k poněkud zvláštní makroekonomické situaci. Ekonomika USA totiž vykazuje tempo, které se pohybuje nad jejím…
Kdo může za výpadek? Jednoznačně Evropská unie, tvrdí Microsoft
Lukáš Kovanda 23. července 2024Mnoho firem z celé řady oborů po celém světě postihla v pátek série výpadků. Důvodem byla aktualizace bezpečnostního softwaru od…
- Rozhovor
David Nárožný: V IT už nejsme levní, vývojáři tu stojí stejně jako v Německu
Česká IT společnost Simplity se specializuje na správu dat. Letos chystá expanzi do dalších zemí. Prvního zákazníka již získala v Singapuru a do půl roku má připravit i pobočku ve Spojených státech amerických. Opřít se přitom může o velmi úspěšný nábor sesterské firmy Iconity, kterou vede David Nárožný. „Občas IT specialistům závidím, že jsem pouze jejich lovcem. Sám bych chtěl být někdy loven,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz.
Vášnivý muzikant, který v posledních pár letech hraje na varhany v kostele ve Zbraslavi u Brna, kde žije. A svět dat a informačních technologií, respektive hledání lidí pro tento obor. Tohle propojení najdete u Davida Nárožného, výkonného ředitele společnosti Iconity, která řeší personální problémy relativně úzkého oboru IT.
„Nejsme běžná personální agentura, specializujeme se na oblast firem pracujících s velkými objemy dat (tzv. data-driven firmy),“ říká David Nárožný, který firmu vede. Ta je úzce propojená se společností Simplity, jejíž šéf a zakladatel Petr Mahdalíček před pár lety řešil akutní nedostatek lidí.
Nakonec si založil vlastní agenturu Iconity v čele právě s Davidem Nárožným. Zprvu se jeho agenda týkala doplnění stavů v Simplity, ale postupně se okruh zájemců o IT specialisty, které Iconity dokáže sehnat, rozšířil i o další firmy.
„Personálně se specializujeme na jednu desetinu oboru IT. S tímhle zaměřením jsme jediní v Česku a možná i v Evropě. Díky tomu jsme ale schopni zachovat si kvalitu výběru správných lidí, nejen pro Simplity, ale také další firmy i z řad naší konkurence,“ chlubí se v rozhovoru pro Peak.cz Nárožný.
Vy jste původně nebyl personalista. Začínal jste ve výrobě a k personalistice jste se dostal náhodou. Jaké byly vaše kariérní začátky?
Po gymnáziu v České Třebové jsem začínal ve výrobě v lisovnách plastů a kovů. A jediné, co mě vlastně jako hudebníka zajímalo, bylo, že na jedné z lisoven se vyráběla trsátka. Sám ale nejsem technický typ a ta práce mě vůbec nebavila.
Po sedmi letech, v roce 2005, jsem odešel do Anglie, kde jsem se chtěl hlavně rozvíjet hudebně, ale náhodou jsem se dostal k práci v personální agentuře Abbot Healthcare, která vozila pracovníky ze střední a východní Evropy do Anglie, aby pečovali o staré lidi, o důchodce.
Tady jsem se dostal právě k recruitmentu, kdy šlo v podstatě o to, aby šest domovů důchodců mělo dostatek pečovatelů. Protože jsme měli přebytky lidí, „prodávali“ jsme je i do dalších domovů. Díky tomu mě personalistika začala strašně bavit a už jsem u ní zůstal. V roce 2008 jsem se vrátil do Čech a začal jsem pracovat ve firmě Flexima v Ústí nad Orlicí jako personální ředitel.
To byla ale zase spíše výrobní firma. Jak jste se dostal k IT?
V roce 2010 mě oslovila společnost Unicorn, která mi nabídla pozici šéfa náboru. Nábor Unicornu zajišťovala firma Decard & Penfield. Tyto firmy měly společného majitele Vladimíra Kováře. Po zhruba pěti letech jsem odešel, ale relativně krátce nato mě oslovil Petr Mahdalíček, majitel Simplity, s tím, že mu chybí lidi. Ale že má dobrý byznys, dobrý plán, dobrý produkt, o který je na trhu zájem, ale který se právě kvůli nedostatku lidí nerozvíjí tak, jak by chtěl.
A tak jsem pro něj začal pracovat, respektive jsme vytvořili personální agenturu Iconity, která bude stát mimo Simplity a já ji budu řídit. Teď máme za sebou skoro 11 měsíců a daří se nám.
Můžete to nějak konkretizovat?
David Nárožný (37) |
Od roku 2005 pracuje v oblasti personalistiky. Zkušenosti získal v personální agentuře Abbott Recruitment Ltd. ve Velké Británii. Dva roky působil jako personální ředitel společnosti Flexima a necelé čtyři roky jako ředitel personální agentury Deckard & Penfield. Od léta 2016 působí jako výkonný ředitel ve společnosti Iconity. Ve volném čase se věnuje hlavně hudbě. |
Petr Mahdalíček říká, že sehnat dva lidi za měsíc už je úspěch. My jsme schopní jich za stejnou dobu sehnat šest. Ale naše umění roste s hlavním byznysem Simplity, která se během šesti let postupně rozrostla na 40 lidí, aby se za poslední půlrok tenhle počet zdvojnásobil.
A jaká je horní hranice lidí, které chcete nabrat?
Letošní plán je nabrat 150 lidí, ale nejen pro Simplity, ale už i pro další klienty. Odhaduji, že do Simplity půjde třetina, zbytek nabídneme na „vývoz“ pro třetí strany. Už teď evidujeme poptávku a pár zájemců už jsme dokázali uspokojit. Ale zatím to jsou jednotky, například pro některé rakouské klienty.
Jsou to všechno lidé z IT oboru?
Jednoznačně, respektive dokonce lidé z IT specializovaní na datové sklady, pro které se používá pojem data-driven company. Tedy lidé, kteří pracují s velkými objemy dat a umí je obsluhovat. Takových je ale strašně málo a o to je obtížnější je sehnat. Ti, kteří to umí, jsou totiž dobře zaměstnaní, a tudíž se s nimi po „pracovní šachovnici“ velmi obtížně pohybuje.
IT specialista bere ke 150 tisícům za měsíc
V poslední době se vyrojila celá řada projektů, které se týkají širšího náboru IT pracovníků. Od velikánů typu Google přes menší projekty. Je to podle vás obecně nějaký trend, kdy firmy shánějí lidi hlavně z oblasti IT?
Od chvíle, kdy jsem se začal pohybovat v oboru IT, což je cca od roku 2010, mám pocit, že je to čím dál horší a pomyslné nůžky se rozevírají. Tedy že poptávka po lidech v tomto oboru je větší a větší a jejich nabídka menší a menší. Některé firmy to řeší dovozem ze zahraničí, což děláme částečně i my – máme pobočku v Rumunsku. To je ale jen jedna z možností, která rozhodně není spásonosná.
Otázka je, zda všichni zaměstnavatelé, kteří tady jsou a shánějí lidi, zde zůstanou. Důvod? Mzda. Máme poměrně dobře zmapované mzdové podmínky v oblasti datových skladů a rozhodně už dnes nejsme v Evropě nejlevnější. Ba co hůř, lidé u nás jsou stejně drazí jako v Německu, ve Francii nebo v Rakousku.
Kolik tedy takový IT specialista nyní stojí?
Nedávno jsem měl v ruce statistiky od Jobs.cz a podle nich průměrný plat za Java vývojáře v Česku činí kolem 90 tisíc korun, tedy čtyřnásobek průměrné mzdy. To jsou ale jen data o zaměstnaných lidech. Drtivá většina Java vývojářů pracuje na IČO, a berou tedy výrazně více, 140 až 150 tisíc korun za měsíc.
Dá se to tedy tak trochu zobecnit, že cena IT specialisty se na evropském trhu pohybuje v přepočtu kolem tří tisíc eur měsíčně?
Ano, je to tak. I pro lidi v Německu je to poměrně dobrá mzda.
Je mzda hlavní faktor, nebo jsou i další, které firmu donutí přesunout byznys jinam, kde je levněji?
Co si budeme nalhávat, na Ukrajině je to levnější, stejně jako v některých dalších zemích. Nejlevnější jsou asi Indie a Filipíny, ale je otázka, zda kódy psané lidmi v těchto místech jsou použitelné, nebo ne.
Osobně si však nemyslím, že přesun byznysu do levnějších míst nebo dovoz levných sil problém vyřeší.
Jak rychle tedy rostou mzdy v IT sektoru?
Za posledních pár let to šlo strašně nahoru. Sám si pětkrát do roka říkám, že je škoda, že jsem se nenaučil třeba programovat Javu. Občas těm lidem závidím. Sám bych chtěl být „loven“, a ne být pouze „lovcem“.
Nedostatek lidí trh pokřivuje
Nakolik jsou vaši klienti, pro které specialisty na data sháníte, ochotni akceptovat jejich stále rostoucí mzdy? Je jejich potřeba takových lidí natolik velká, že tohle neřeší?
Ano, občas jsou ochotní akceptovat neuvěřitelné věci. Spočítají si, že když mají zobchodovaný kšeft za sto milionů korun a potřebují na něj například pět Java vývojářů, tak se takové společnosti vyplatí nabídnout jim úplně nesmyslné podmínky. Protože kdyby jim je nenabídli, potřebné lidi neseženou a stomilionový kšeft neudělají.
Není výjimkou, že se potkáte s Java vývojářem, který požaduje deset tisíc na den, bude pracovat na IČO a je ochotný přijít jednou za týden do práce. Když vám podobnou větu z deseti oslovených vývojářů řekne sedm a vy nějakého potřebujete, tak vám nakonec nezbývá nic jiného než přistoupit na podobně „ulítlé“ podmínky. Trh práce je kvůli tomu dost pokřivený, podle mě kdyby firmy mohly, tak by to neakceptovaly, ale když jiní lidé nejsou…
Sám si ale neumím moc dobře představit, že takového člověka zaměstnám. Už jen z toho principu, jak se staví k práci.
Mění se i požadavky na délku praxe? Jsou firmy ochotné akceptovat kratší dobu? Nebo to je individuální?
Musím říci, že co se týká kvalifikace, požadavky rostou. Aspoň něco… (smích) Před deseti až patnácti lety se přijímali na různé pozice lidé, kteří neuměli žádný jazyk, to je dnes nemyslitelné. Tohle je jedna z věcí, které firmy neakceptují a nejsou ochotné přehlédnout.
Kdo neumí aspoň anglicky, nemá šanci. Řeší to i firmy působící tady v Česku. Vždy musíte se zahraničím nějak komunikovat, posílat reporty nebo máte třeba spolupracovníky z ciziny. Dnes už je pomalu standardem, že veškerá dokumentace je napsaná v angličtině. To se týká i Simplity.
Ikonické datové sklady
Iconity funguje jako velmi specifická personální firma. V čem tkví tohle specifikum?
Mám profesní zkušenosti s náborem IT specialistů pro Unicorn, který byl tzv. technologicky nezávislý, který chtěl dělat v IT prakticky cokoli. Co zákazník chtěl, to se udělalo.
Když jsem se pak seznámil s Petrem Mahdalíčkem, tak hned na začátku naší spolupráce on sám řekl, že se nechce pouštět dál, než jsou datové sklady. Takhle obrovské zúžení se mi zpočátku nezdálo. Říkal jsem si, že už celé IT je relativně úzký obor, a když ho ještě zúžíme na desetinu, tak nevím, jak dokážeme obstát. Ať už v samotném byznys modelu Simplity, nebo v náboru u Iconity.
A kdy vám tedy došlo, že toto zúžení je v pořádku?
Postupně jsem prozřel a uviděl, jak jsem se zmýlil. Protože naše specializace je paradoxně největším požehnáním, které nás potkalo. Možná jsem měl ambici být v kontaktu se všemi zajímavými ajťáky v zemi. Ale po čase zjistíte, že když jich je zhruba 70 tisíc, tak to asi není úplně reálné.
Nicméně být v kontaktu se zajímavými lidmi, kteří se pohybují v oblasti dat a datových skladů, už reálné je. Takže se snažíme si je postupně zmapovat a vytvořit si s nimi vztahy. Naší výhodou je úzké propojení se Simplity, díky němuž dokážeme vytipované lidi hned zkoušet. Běžně si firma někoho vyhlédne, pozve ho na pohovor a uchazeč jí řekne, že má praxi sedm let. Tak mu dají kontrakt, ale stává se, že ten člověk nic moc neumí. A běžně se to stává i personálním agenturám. Zatímco my máme výhodu v tom, že když někoho rekrutujeme, tak přímým propojením s lidmi v Simplity si daného kandidáta dokážeme proklepnout v praxi. Pak ho mohu s klidem poslat ke klientovi, protože vím, co všechno opravdu umí.
Jak velká je konkurence na trhu takových personálních agentur?
Žádná, jsme jediní, pokud vím. Ale je to tím, že se opravdu specializujeme na tu desetinu oboru IT. Díky tomu jsme schopní zachovat kvalitu výběru správných lidí. S tímhle zaměřením jsme možná i jediní v Evropě.
I kdyby nás někdo oslovil s žádostí, abychom sehnali IT odborníka na jiné věci, nepůjdeme do toho, ať by nám nabízel kdovíco. Ne proto, že bychom to nedokázali, ale byznys máme postavený na tom, být v něčem nejlepší.
Simplity funguje de facto na čtyřech místech – v Praze, Brně, Vídni a Bukurešti. Jak moc jsou tyto destinace odlišné?
V každé destinaci děláme něco jiného. Vídeňská pobočka Simplity se zabývá zejména stavěním datových skladů pro naše místní klienty, hlavně banky. To je z pohledu toku peněz, které do firmy proudí, nejdůležitější kanál. V Praze a Brně jsou pak vývojová centra. Z hlediska recruitmentu je lepší situace v Praze. Podle mě poměr počtu ajťáků a počtu IT firem vychází daleko lépe v hlavním městě. V Brně je situace na pracovním trhu vyhrocenější.
A co to zahraničí?
Loni jsme otevřeli pobočku v Rumunsku a ta se také slušně rozjela. Letošní rok pak bude přelomový v tom, že Simplity míří na trh v USA. I kvůli tomu již před pár lety Petr ještě s jedním kolegou vyvinul zbrusu novou metodiku pro práci s daty. A nad touhle metodikou Simplity staví modulový produkt s názvem Accurity, přičemž každý z modulů je samostatně použitelný, ale do budoucna budou moci být propojeny.
Očekáváme, že letos dokončíme do finální podoby první moduly. To by měla být „druhá noha“ příjmů. Prvními zákazníky vlastně už jsou z logiky věci zase banky v Rakousku. Máme ale i nové zákazníky v Singapuru a jeden z modulů již běží v jedné bance v Dublinu. Už teď je tedy Simplity a vlastně i Iconity globální firmou.