Definice štěstí v době všeobecného stresu, vysoké inflace a války s Ruskem

V době největší války na evropském kontinentu od pádu nacistického Německa se na evropské obyvatelstvo valí – kromě uprchlíků – i záplava negativních zpráv. Ať už z Ukrajiny o bombardování civilních cílů, zabíjení a znásilňování dětí a žen, riziku jaderné odvety Ruska, nebo zprávy o hrozbě vypuknutí války mezi Čínou a Spojenými státy, či dokonce rozpoutání třetí světové války.

K tomu se během minulého roku přidávaly i neradostné ekonomické zprávy o rekordní inflaci, či rovnou nástupu ekonomické krize. Anebo o nedostatku uhlí, nafty, zemního plynu, pšenice, předražených paprik a mnoho dalšího. Už před válkou na Ukrajině média samozřejmě chrlila i zprávy o neodvratném klimatickém armagedonu.

A k tomu se přidalo i dění v domácích luzích a hájích. Aktuálně každý měsíc přicházejí zprávy o katastrofálním plnění českého státního rozpočtu s mnohamiliardovými deficity, o úsporných balíčcích, krácení platů, zvyšování daní, růstu úroků z hypoték.

Z tohoto koktejlu „jobovek“ už má řada lidí deprese, zvyšuje se konzumace alkoholu, cigaret a dalších omamných látek. Psychologové i psychiatři mají plné ordinace. Opravdu žijeme v nešťastné době, nebo máme šanci zažít i nějaké štěstí?

Co je to štěstí?

Podle některých názorů je pocit štěstí stav mysli, který se dá navodit nebo nastavit, pokud to člověk umí. Internetový magazín Quartz se nedávno podíval na různé definice tohoto neuchopitelného fenoménu.

Co to tedy je štěstí? Už antický filozof Aristoteles jej definoval jako místo usazení duše na její nejvhodnější místo. Navíc k pocitu štěstí se podle něj člověk musí propracovat, a to nejlépe tím, že vede slušný a spokojený život.

Quartz připomíná, že o štěstí lidé často vedou debaty, ptají se na to, zda se člověk cítí šťastně, ale většina lidí si neklade otázky, jak tento stav mysli vlastně vnímat. „Jde o chvilkovou emoci, základní nastavení člověka, nebo o cíl, ke kterému vede kratší nebo delší cesta? Nebo jde ještě o něco úplně jiného, jako je lidský rozvoj, pokrok, blahobyt?“ pokládá řečnické otázky server.

Štěstí v číslech

Ke štěstí existuje i řada propočtů, včetně těch ekonomických. Například v Americe má k pocitu štěstí stačit roční příjem ve výši 105 tisíc dolarů (v roce 2018 v přepočtu cca 2,3 milionu Kč), v roce 2023 – po započtení inflace – suma odpovídá 127 tisícům dolarů. Po přepočtení na koruny to je 2,8 milionu korun, což měsíčně vychází na příjem 233 tisíc korun.

Pokud vezmeme v úvahu paritu kupní síly (PPP), dolar se rovná 13 korunám; v českých podmínkách by k zajištění štěstí měl stačit měsíční příjem ve výši 138 tisíc korun, takže minimálně naši ministři i většina poslanců jsou teoreticky velmi šťastní.

Dalším číslem, které se týká štěstí, je šestka. To je doba, po kterou figuruje Finsko v žebříčku nejšťastnějších zemí na světě na prvním místě. World Happiness Report se sestavuje v posledních deseti letech.

GRAF: Kde žijí nešťastnější lidé?
Index World Happiness Report (2023). Čím vyšší číslo, tím větší úroveň štěstí v dané zemi.

Zdroj: World Happiness Report (2023)

Je zajímavé, že asijská země Bhútán, které se přezdívá království štěstí, se v žebříčku umístila na 95. místě ze 156 zařazených zemí. Z nedávných výzkumů vyplynulo, že v této zemi v himálajských horách je šťastných přes 90 procent obyvatel. Všech deset bhútánských ministerstev má za cíl usilovat o kolektivní štěstí, které je postaveno na „vyvažování ekonomiky se společenským rozvojem, udržitelností prostředí a zachováním kultury při dobrém vládnutí“.

Země již řadu let používá ukazatel hrubého národního štěstí (HNŠ), jenž se datuje až do roku 1979. Tento koncept inspiroval celý svět, a v roce 2011 se dokonce projednával i na půdě OSN. Výsledkem byla rezoluce, která doporučovala ostatním zemím, aby si z Bhútánu vzaly příklad. Pouhý rok poté byl 20. březen označen jako Mezinárodní den štěstí a vznikla také první Zpráva o světovém štěstí.

Nejmíň šťastný je člověk ve 47 letech

Podle studie z roku 2020 už vědci spočítali i věk, kdy je člověk v životě nejméně šťastný. Kritickým bodem je dosažení věkové hranice 47,2 roku. Okolo padesátky se ale pocit štěstí začíná opět vracet, a dřívější radost ze života může dokonce překonat, zní optimistická zpráva amerických ekonomů z National Bureau of Economic Research.

Už jen to, že má současné lidstvo čas na debaty a výzkumy související se štěstím, dokládá, že se obecně máme dobře v porovnání s předchozími historickými epochami.

Přemýšlet o tom, jak žít co „nejlepší životy“, a zabývat se osobním rozvojem je vlastně luxus. V historii většina obyčejných lidí věnovala veškerý čas starostí o to, aby zajistili sobě a svým dětem jídlo, udržovali se v teple a neonemocněli…