Dukovany, Dukovany, kdeže jste aneb malý jaderný výhled do roku 2037

Po roce dohadů konečně potvrzeno i vládou – dva nové velké reaktory se do Dukovan nevejdou. A ani ne jeden nový reaktor většiny komerčně nabízených typů…

Vloni v květnu jsme zde jako první na portálu Peak.cz upozorňovali, že vládní strategie výstavby dvou velkých či u většiny typů i jednoho velkého reaktorů do lokality Dukovany (oproti Temelínu) naráží na nedostatek vody.

Ještě 8. července 2019 ale vláda schválila, že Dukovany mají dostat až dva nové velké reaktory. A ČEZ publikoval tyto obrázky, kde dva nové velké reaktory běží vpravo nad nevyschlou Dalešickou přehradou vedle čtyř stávajících reaktorů.

Před pár dny vicepremiér pro ekonomiku a „superministr“ Karel Havlíček konečně veřejně přiznal, že více než nových 1 200 MWe se do Dukovan nevejde.

Tím de facto vyloučil ze soutěže hned několik stávajících typů reaktorů, které mají výkon nad 1 200 MWe:

• ABWR (reaktor Generace III s nejvíce reaktor-roky zkušeností),
• ESBWR (objektivně reaktor Generace III s nejnižším parametrem bezpečnosti CDF),
• EPR (reaktor Generace III využívající nejvíce evropských technologií),
• APR1400 (reaktor Generace III jen se dvěma parogenerátory),
• APWR (tlakovodní reaktor Generace III s nejvyšší účinností).

Do Temelína by se všechny i ve dvou kusech vešly. Do Dukovan ani jeden.

Omezením výkonu na celkových 3 250 MWe navíc ministr Havlíček nepřímo potvrdil, že navýšení výkonu stávajících dukovanských bloků (ze současných 510 MWe u každého), jako se děje například na Slovensku, Finsku, pro Dukovany nepřipadá do úvahy.

Česká jaderná chlouba

Jaderná elektrárna Dukovany, pýcha československé energetiky, postavená navíc domácími českými podniky.

Dnes to zní neuvěřitelně: stavba Dukovan začala v roce 1978, v roce 1985 byl uveden do provozu první blok a do roku 1987 všechny čtyři bloky VVER 440!

Za devět let stihnout postavit čtyři reaktory, to dnes (se všemi opožděnými novými evropskými reaktory) zní jako pohádka!

Elektrárna pak byla vzorem spolehlivosti a bezpečnosti až do roku 2015. Její výkon se několikrát zvýšil z původních 4 × 440 MWe (celkem elektrický výkon 1 760 MWe) až na dnešních 4 × 510 MWe (celkem 2 040 MWe).

Nyní má předpokládanou životnost do roku 2037, mluví se (mimo Rakouska) o možnosti ji provozovat až do roku 2047.

Pohled do budoucnosti

Pojďme se nyní tedy přenést do roku 2037, kdy už vše nové běží, a podívejme se na Dukovany očima našich dcer a synů:

Píše se rok 2037, většina rozhodovatelů a politici z roku 2019 jsou buď v důchodu, nebo po smrti (aniž bychom jim přáli cokoli zlého).

Bylo to už dávno, co se vláda ČR usnesla, že Dukovany mají dostat 1 200 MWe, či možná 2 400 MWe, nového jaderného výkonu náhradou za tehdejších 2 040 MWe.

Zjevně přitom „opomněla“ tehdy platnou Státní energetickou koncepci z roku 2015. Ta, dle následujícího grafu, vyžadovala mezi roky 2035–2039 masivní výstavbu několika (minimálně tří) nových jaderných bloků.

GRAF: Prognóza produkce a spotřeby elektřiny
Od roku 2010 do roku 2050, v GWh

Zdroj: NCEP

Novější vlády střídaly starší vládu, dražší zmocněnec střídal drahého zmocněnce a vše šlo jako po drátkách (prvotní termíny jako 31. prosince 2019 dle bodu 2, 31. října 2019 dle bodu 4, 8ab či 30. září 2019 dle bodu 5 se sice do 6. února 2020 splnit nedařilo, ale pak se vše téměř zázračně stihlo) a vloni roku 2036 byl připojen k síti pátý jaderný reaktor v Dukovanech.

S pěti bloky

Jelikož Dukovany nemají mnoho chladící vody, ke stávajícím čtyřem reaktorům se mohlo přidat jen 1 200 MWe výkonu, aby nevyschla řeka Jihlava a Dalešická přehrada.

To limitovalo výběr možných dodavatelů a vyloučilo z výběru některé reaktory (např. tento anebo tento), které by se sice vešly do Temelína, ale do Dukovan už ne. Jeden takový 1 200 MWe reaktor (a dodavatel) byl ale nakonec vybrán a tento reaktor byl připojen k síti.

Ačkoliv třeba slovenské Jaslovské Bohunice se stejným reaktorem (tepelných 1 471 MWt oproti 1 444 MWt Dukovan) či finská Loviisa (1 500 MWt oproti 1 444 MWt Dukovan) dokážou jet na vyšší výkon, u Dukovan se výkon od roku 2019 do 2037 už nezvedal. Narazilo by se na problém chlazení s novým pátým reaktorem.

Zůstalo se tedy na jednotkovém výkonu 1 444 MWt = 510 MWe… Místo toho bylo zahájeno několik projektů na snížení množství chladicí vody.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Další příspěvky Radka Škody na Peak.cz najdete ZDE

Přichází čas odstavování

Pátý reaktor v roce 2036 v Dukovanech odborníci na fyzikální spouštění (pod vedením V. Juříčka :-), spustili, a výkon Dukovan stoupl celkem ne 2 040 + 1 200 = 3 240 MWe.

Chladící voda řeky se využívá naplno, další 1 200 MWe reaktor se už tedy uchladit nedá. Nastává čas odstavovat „staré“ VVER 440.

Protijaderní Rakušané elegantně využili svarové aféry roku 2015 (stačilo si vyžádat několik falešně podepsaných protokolů a jejich autory protáhnout médii) a prodlužovat Dukovany za rok 2037 nelze.

Odstavování původních bloků

A tak se letos (rozuměj v roce 2037, pozn. red.) odstavil první blok (–510 MWe) a celkový výkon se snižuje na 2 730 MWe. Druhý nový 1 200 MWe blok stále připojit zatím nelze, není dost chladící vody…

Příští rok, tedy v roce 2038, se odstaví druhý blok VVER 440 (opět –510 MWe) a výkon tak znovu klesne na 2 200 MWe. Všichni už víme, že druhý 1 200 MWe blok připojit zatím nelze, opět není dost chladící vody…

Za dva roky, tedy v roce 2039, se odstaví třetí blok VVER 440 (potřetí –510 MWe) a celkový výkon v roce 2039 bude 1 710 MWe. Konečně můžeme připojit druhou 1 200 MWe jednotku! Vody už je dost.

A máme 2 910 MWe výkonu, ale jen na rok 2039, pak odstavíme poslední VVER 440, zůstane nám 2 400 MWe celkového výkonu od roku 2039 a Dukovany jsou obměněny.

Po celém „cvičení“ jsme přidali 160 MWe do sítě oproti roku 2035. Směšné. Obrovský deficit elektřiny se řeší importem (z Polska, z Turowa?) a rychlou stavbou plynových elektráren. Plynaři a kritik jaderného rozvoje Michal Šnobr se radují.

Nerealizované dědictví roku 2009

Hodně lidí se dnes, v roce 2037 diví, proč nebyl vloni dostavěn (rozuměj v roce 2036) nový reaktor o výkonu 1 200 až 1 650 MWe v Temelíně, a letos, v roce 2037 druhý nový reaktor tamtéž (koneckonců tak to chtěl plán tendru z roku 2009).

Pak by se mohlo v roce 2038 postavil 1 200 až 1 650 MWe v Dukovanech a v roce 2040 druhých 1 200 až 1 650 MWe v Dukovanech (po odstavení těch původních reaktorů, opět dle plánů z roku 2009).

Od roku 2021 do roku 2036 se též mohl zvednout výkon stávajících VVER 400 a tak mohly i Dukovany jet v každém ze svých čtyř reaktorů na více než 510 MWe.

Po tomto alternativním cvičení bychom přidali přibližně 4 000 MWe do sítě oproti roku 2035. To by též bylo v souladu se Státní energetickou koncepcí z roku 2015, na tu ale v roce 2019 nikdo nedbal.

VÍCE K TÉMATU:

Stát už má plán, jak rozdělit ČEZ. Dukovany a Temelín by mohly být státní

Jiří Denner (MICo): Bude trvat ještě roky, než bude zelená energie dávat ekonomický smysl

Jako soláry?

Obě varianty si odborníci roku 2037 dali do grafu a porovnali. Ale, stejně jako u solárního průšvihu z roku 2009/2010, jen spráskli ruce a řekli – byli u toho na počátku stejní lidé.

Nic už se v roce 2037 dělat nedalo. Ti, kteří rozhodli o horší variantě v roce 2020 (která šla proti Státní energetické koncepci 2015), jsou už dávno v důchodu či na svých solárních farmách.

Ministři též pryč, naše dcery a synové vzpomínají v roce 2037 na své rodiče. Plynaři staví své plynové elektrárny místo uhelných. Jaroslav Míl, jaderný zmocněnec z roku 2020, slaví s úsměvem o 17 let později 79. narozeniny . A usmívá se přitom stejně, jako v letech 2010 až 2020, kdy mu Češi každoročně přispívali na jeho solární elektrárnu.

Anebo po „druhém“ tendru na jeden 1200 MWe reaktor přemýšlí o „třetím“ tendru na menší reaktory, aby v Dukovanech byly tři různé typy. Ano, místo jednoho hotového tendru z roku 2013 to dnes vypadá na zbytečné dva další, vyhozeno bratru 300 milionů korun.

Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, ve kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU), ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.