Asi žádná jiná země nesledovala inaugurační projev Donalda Trumpa před pár dny tak pozorně jako Mexiko: kvůli prezidentovým pohrdavým poznámkám o nelegálních přistěhovalcích a výhrůžkám o uvalení cel na produkci firem, které do Mexika přesídlí. Pojďme se na oba problémy podívat blíže.
Nový prezident USA Donald Trump toho napovídal a napovídá opravdu hodně. Jen málokomu mohly uniknout jeho výpady vůči Mexiku. Ať už se jedná o téma migrace, kdy mu vadí, že do bohatších Spojených států nelegálně proudí nespočetné davy chudších Mexičanů.
Další vadou na „mexické kráse“ v Trumpových očích jsou investice automobilek v této zemi, když zde chtějí využít levnější pracovní síly.
Blízkost amerického trhu je nejen pro automobilky ideální kombinace nízkých nákladů a blízkosti velké masy potenciálních (a bohatých) zákazníků, a tedy i vyšších příjmů.
Pojďme se tedy podívat na čísla k jednotlivým „problémům“, jak je analyzoval statistický server Statista.com.
Ekonomika Trumpovy mexické zdi
Plány Donalda Trumpa ohledně bariéry mezi oběma zeměmi byly několikrát podrobeny důsledným propočtům. Z nich vychází, že zatímco americký prezident věří, že stavba bude levná (nemluvě o tom, že chce, aby ji zaplatilo Mexiko), odborníci odhadují cenu výrazně vyšší.
„Postavím obří zeď levně, nikdo nestaví zdi lépe než já, věřte mi. Zeď na jižní hranici bude neproniknutelná, skutečná, vysoká, mocná a nádherná,“ citoval Donalda Trumpa server BBC. Podle nového prezidenta by měla stát deset miliard dolarů, maximálně 12, podle odborníků mohou náklady vyšplhat až na dvojnásobek.
GRAF: Ekonomika Trumpovy zdi
O tom, jak to se zdí bude (a nejen s ní), by měl Trump jednat již příští týden s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem. Jenže během čtvrtka (26. ledna) ze schůzky definitivně sešlo. Trump řekl, že pokud Mexiko nehodlá platit zeď, tak Nieto ani nemusí jezdit a ten v reakci na Trumpa návštěvu opravdu zrušil.
Automobilky v Mexiku
U dalšího trnu v Trumpových očích se nejdříve podívejme na makrodata. Pro Mexiko jako 11. největší ekonomiku na světě jsou USA velmi důležitým obchodním partnerem, ne-li klíčovým, což se o opačné straně říci tak úplně nedá. Z Mexika do USA směřují zhruba čtyři pětiny vývozu.
Navíc z druhé strany proudí peníze do Mexika od legálních i ilegálních mexických přistěhovalců, kteří odešli do Států. Odborníci odhadují, že tito lidé posílají do své domoviny přes 25 miliard dolarů.
Trump však odsuzuje to, aby (nejen) americké automobilky vyráběly právě u jižního souseda. Z Mexika do USA loni přijely skoro dva miliony nových vozů.
U svých domácích výrobců na to jde metodou biče a cukru. Nejprve pohrozil, že na prodej vozů vyráběných v Mexiku a prodávaných v USA uvalí vysoké dovozní clo. Naopak pokud automobilky posílí domácí výrobu v USA, omezí regulaci v oboru a sníží i korporátní daně, aby tak výroba v Americe dávala větší smysl i ekonomicky.
A jak je na tom tedy mexický automobilový průmysl (dá-li se o tom takto mluvit), jak ho zmapoval server Statista? Podívejte se, kolik vozů jednotlivých značek se v Mexiku vyrobilo v loňském roce i ve srovnání s rokem 2015. Grafika zároveň znázorňuje, kolik vozů se vyrobilo v daném roce v zemích původu zmíněných značek.
GRAF: Produkce aut z Mexika
Diplomacie nejvyšší úrovně asi nepřijde
Ať už to dopadne jakkoli, lze čekat, že nadcházející jednání budou připomínat jednání obra s trpaslíkem nebo hru kočky s myší. Bohužel pro Mexiko bude zřejmě ono tím, kdo bude tahat za kratší konec.
Alespoň ale ví, co jsou jeho hlavní „vady na kráse“ – ochrana hranic, americké i další zahraniční investice v Mexiku znamenající příliv jiného než amerického zboží.
Na druhou stranu se Mexiko může uklidňovat, že v Trumpově politice proti jiným zemím není samo. Obdobný problém má americký prezident i s Čínou nebo Jižní Koreou.