Dvacet let Česka v NATO: chceme společnou obranu, dáváme na ni ale málo

Dvě desetiletí po vstupu Česka do NATO má aliance v tuzemsku dobré renomé. Navzdory dezinformačním kampaním a koketování části politického spektra s Putinovým Ruskem je NATO pro většinu Čechů zárukou bezpečnosti. A podpora českého členství v alianci se v posledních letech drží relativně vysoko.

České výdaje na obranu jsou ale stále jedny z nejnižších ve srovnání s našimi spojenci. A to může být velmi brzy vážný problém.

Jen 37 procent Čechů si myslí, že členství v NATO zvyšuje riziko vtažení země do vojenského konfliktu. To jsou historicky nejnižší hodnoty. Zároveň je 58 procent Čechů s naším členstvím v alianci spokojených.

Armádě věříme

Jak připomíná analýza Aspen Institutu, tato vysoká důvěra v NATO jde v Česku ruku v ruce s důvěrou v armádu (důvěřuje jí 69 procent dotázaných) a policii (66 procent).

Navíc odpovídá i dlouhodobé pozici Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. V roce 2018 patřila České republice celosvětově sedmá příčka (podle Global Peace Index, pozn. red.).

Češi také většinově nepovažují výdaje státu na obranu za plýtvání a za zbytečnou zátěž státního rozpočtu. „Češi sice bezpodmínečně vyžadují obranu vlastní suverenity. Na základě doplňujících odpovědí je však patrná daleko vlažnější ochota za takovou obranu náležitě platit a v případě krize se jí i většinově osobně zúčastnit,“ uvádí zároveň studie.

Právě tady je ale problém – Česko by totiž mělo na obranu dávat mnohem víc než teď, aby udrželo nejen bojeschopnou armádu, ale i funkční spojenectví v rámci NATO. Spojené státy totiž na spojence v alianci dlouhodobě tlačí, aby výdaje na obranu zvýšili.

GRAF: Výdaje na obranu členských států NATO
Za rok 2017, na ose X jsou výdaje v procentech HDP, na ose Y výdaje na vybavení jako procento výdajů na obranu.

Zdroj: NATO

Nedostižná dvě procenta

Česko svůj závazek dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP neplní. Jak ale poukazuje Aspen Institute, po letech poklesu se v absolutních číslech výdaje na obranu zvýšily.

„V posledních letech došlo k navýšení výdajů na obranu a bezpečnost (tzv. hard power) prak­ticky ve všech rozpočtových kapitolách, včetně zpravodajských služeb,“ konstatuje analýza.

Celkové výdaje Mi­nisterstva obrany tak v roce 2017 dosáhly 1,05 procenta HDP. V nominálním vyjádření to bylo 52,5 miliardy korun, což bylo o čtyři desetiny, respektive o téměř pět miliard korun více než v roce předchozím.

GRAF: Vývoj výdajů na obranu
Kromě absolutní částky výdajů na obranu (v mld. Kč – sloupce) graf ukazuje i podíl výdajů Ministerstva obrany na výdajích státního rozpočtu a podíl výdajů Ministerstva obrany na HDP (obojí v procentech). 

Zdroj: MF ČR

Jen málo se ale změnil jejich podíl na HDP, protože česká ekonomika rostla. Česko je tak v tomto ohledu v rámci aliance zemí s pátým nejhorším skóre.

Špatné zprávy pokračují pohledem na úroveň prostředků vynaložených konkrétně na investice v oblasti obrany. Ze sedmi procent stouply v roce 2017 na 11 procent. Česko se ale zavázalo, že úroveň prostředků na investice bude 20 procent, na výzkum a vývoj pak dvě procenta (skutečnost je ale zhruba jedno procento).

Alespoň jsme aktivní

Navzdory nedostatečným výdajům na obranu vidí analýza Aspen Institutu českou armádu v poměru k její velikosti jako nadprůměrně aktivní co do účasti v zahraničních misích. A to v klíčových operacích NATO jako dříve na Balkáně nebo dnes v Afghánistánu, Pobaltí nebo na Islandu.

Zahraniční mise jsou podle Aspenu také jednou z nejefektivnějších forem výcviku a jednotky, které prošly misemi v cizině, jsou podle studie v lepším stavu než ty jednotky, které prodělaly výcvik jen doma.

Ve výdajích na obranu sice Česko v alianci patří k nejhorším, není ale zdaleka jediné, kdo neplní závazky kolektivní obrany. V roce 2017 dosáhlo z 29 členů NATO dvouprocentní hranice výdajů na obranu pouhých pět zemí.

VÍCE K TÉMATU:

Je Česko černým pasažérem NATO? Kolik vydáváme na obranu

Evropa zvyšuje výdaje na obranu. Bojí se snad Ruska?

Česko chce dvouprocentní hranici pokořit v roce 2024. „Dosažení cíle je možné, pravděpodobné je to však výrazně méně, protože státní rozpočet nepočítá s růstem lineárním,“ komentuje plán analýza Aspen Institutu.

Připomíná, že v následujících třech letech je naplánován růst výdajů každoročně o zhruba de­setinu procenta HDP a od roku 2022 pak o dvě desetiny. Akcelerace růstu výdajů tak bude otázkou pro následující vládu, připomíná institut, podle kterého by pomohlo prodloužit rozpočtové výhledy ze dvou na čtyři roky.

Článek, na jehož vzniku spolupracoval Aspen Institute, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.