Ekologický DiCaprio protestuje proti budování vodních elektráren v Bosně

Zachraňte poslední evropský říční ekosystém čítající tisíce kilometrů bosenských divokých řek. Tuto výzvu nedávno zaslal Leonardo DiCaprio federální vládě Bosny a Hercegoviny. Konkrétně v ní stojí, aby vláda jednou provždy zakázala výstavbu malých vodních elektráren na svém území.

Herec podporuje úsilí předních světových ekologických organizací, které již dříve apelovaly na bosenskou vládu, aby implementovala zákon federace podle červnového návrhu parlamentu pro okamžitý zákaz nekontrolovaného budování malých elektráren na vodních tocích.

Zákon nutný

Ekologické organizace upozorňují, že v případě nepřijetí zákona dojde k ohrožení životního prostředí bosenských horských řek, kvality života v jejich okolí a živočichů žijících v těchto řekách a na jejích březích.

„Je to příležitost, aby se Bosna a Hercegovina stala příkladem první evropské země, která si zakládá na ochraně a nedotknutelnosti biologické rozmanitosti řek našeho kontinentu,“ uvedl v prohlášení Barney Long, vysoký představitel organizace Global Wildlife Conservation.

Parlamentní návrh podle něj vzbudí naději na záchranu přírody pouze tehdy, stane-li se zákonem. „V opačném případě malé vodní elektrárny navážou na trend nenapravitelných škod způsobených ekosystému sladkovodních toků a jeho okolí lidskou činností. Mohlo by to vést ke změně rovnováhy ekosystémů, na kterých závisí zdraví naší planety,“ varuje Long.

Balkánské řeky – modré srdce Evropy

Bosenské a chorvatské servery, které přinášejí prohlášení DiCapria a ekologů, uvádí, že řeky mezi Albánií a Slovinskem, včetně těch bosenských, představují důležitý základ pro biologickou rozmanitost evropských vodních toků.

V jejich soustavě se vyskytuje 69 živočišných druhů, které nežijí nikde jinde na
světě, a proto se balkánským řekám říká „modré srdce Evropy.“ Samotná příroda Bosny je domovem celkem 113 ohrožených druhů.

V tamních potocích a řekách žijí například pstruh mramorový, rak bledonohý nebo ohrožená hlavatka podunajská. Odborníci na sladkovodní ryby varují, že s malými vodními elektrárnami může dojít k úhynu nejméně deseti procent druhů sladkovodních ryb. V lepším případě se ocitnou na hranici vymření.

Zdejší prostředí, které má vzít za své kvůli vodním elektrárnám, je místem výskytu i dalšího na červeném seznamu vedeného ohroženého druhu, a to balkánského rysa.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Zlé uhlí. Mladí aktivisté v Německu znovu ožívají a bouří se proti pomalému odklonu

Ostříhejte se, prosím, pomůžete zabránit ekologické katastrofě, vyzývají v mořském ráji na Mauriciu

Bioplyn vs. zelená elektřina. V USA se rozpoutal spor plynárenské lobby s ekology

Divoký uhelný odklon

Rozvoj vodních elektráren na Balkáně souvisí s již několik let probíhající tlakem, aby i země v tomto regionu přešly od uhelných zdrojů na ekologičtější variantu.

Nedostatek kontroly, regulace a upřednostňování individuálního zájmu o maximalizaci zisku před veřejným zájmem, vedl v regionu k nekontrolovanému rozmachu divoké výstavby malých elektráren bez ohledu na důsledky pro životní prostředí. Podle odhadů má být v oblasti západního Balkánu postaveno neuvěřitelných  tři tisíce malých elektráren.

Ekologové upozorňují, že probíhající boom výstavby vodních zdrojů navíc s sebou nese také budování přístupové infrastruktury a elektrovodů, čímž dojde ke zničení okolních lesů a ohrožení zvířat v nich žijících.

V Bosně a Hercegovině je již postaveno nebo je v plánu podle ekologické organizace „International Union for Conservation of Nature Freshwater Biodiversity Unit“ celkem 436 malých vodních elektráren.

Projekty jsou řízeny místními i zahraničními investory s různorodou finanční podporou, včetně dotací na obnovitelné zdroje. Někteří investoři vůči protestům ekologů používají argument, že vodní energie může Bosně pomoci splnit do roku 2030 cíl vyrábět 40 procent energie z obnovitelných zdrojů (OZE).

Což může být pomocné kritérium pro to, aby se země dostala o krok blíže ke vstupu do Evropské unie. Současné malé vodní elektrárny v Bosně a Hercegovině přitom ročně produkují pouze asi tři procenta vyrobené energie v zemi.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 

Martina Petrová (Klimatická zeleň): Českou „střechu Evropy“ čeká boj o vodu

Koronavirus a sucho drtí české zemědělce. Pomoci má digitalizace

Proč je Kodaň ekologickým „zázrakem“? Třeba proto, že staví domy ze sutin

Nedostatek mozků

Balkán však naráží i na nedostatek kvalitních a vzdělaných pracovníků. Jak Albánie, tak zejména Bosna a Hercegovina patří k nejzaostalejším evropským zemím. Ekonomika se potýká s masovým odchodem mladých lidí do zahraničí a marný je apel politiků, kteří používají slova bosenského básníka Kočiće, že „cizí slunce vás tak nezahřeje jako zdejší“.

Navíc se zde projevuje i další dílčí faktor – neodchází totiž jen mladí ale i staří zkušení pracovníci. Dochází k paradoxní situaci, že mladí, kteří by měli pracovat, nejsou, a navíc ubývají i příslušníci starší generace, která by měla vést ekonomiku.

V Bosně tak zůstává jen nekvalifikovaná mládež a důchodci. Nejméně dva miliony lidí z této země žije v zahraničí, což je více jak polovina z celkového počtu zdejších obyvatel – 3,8 milionu lidí, upozorňuje srbský portál RTV.

Podle statistik Světové ekonomického fóra (WEF)  je Bosna v odlivu „mozků“ ze země na 131. místě ze 133 do žebříčku zahrnutých zemí. Hůře jsou na tom už jen ve Venezuele a na Haiti.

GRAF: Země s největším „odlivem mozků“
Data za rok 2018, každá země dostala ohodnocení od 1 do 7, přičemž číslo 1 znamená, že všichni talentovaní odejdou do zahraničí, zatímco číslo 7 znamená, že naopak všichni zůstávají. 

Zdroj: WEF, Global Competitiveness Report

Růst nikde, EU v nedohlednu

Důsledek nedostatečné kvalitní pracovní síly se přenáší do celkového výkonu ekonomiky. A zmíněný příklad výstavby elektráren je jen dalším střípkem mozaiky. Podobné lokální problémy blokují ekonomický růst, k čemuž lze přičíst i vysokou míru korupce s neefektivním právním systémem. To vše brzdí zemi v úsilí stát se členskou zemí Evropské unie.

GRAF: Vývoj HDP Bosny a Hercegoviny
Meziroční srovnání po čtvrtletích za posledních 25 let, v procentech

 Zdroj: tradingeconomics.com

Zatímco Rakousko disponuje propracovaným systémem vodních elektráren a je proto často vyzdvihováno jako exemplární příklad ekologického přístupu k výrobě elektřiny, Bosna je od budování čisté energetiky částečně zrazována.

Přitom podle serveru Slobodna Evropa.org má tato balkánská země tři tepelné elektrárny, které patří mezi deset největších znečišťovatelů v Evropě. V současnosti se navíc dokončuje další blok tepelné elektrárny v Tuzle, jejíž stavbu provází skandály kolem porušování pravidel. Evropská energetická unie vede proti Bosně nejvíce stížností ze všech zemí západního Balkánu.

Protesty a výzvy DiCapria a ekologických organizací tak zřejmě nenajdou uplatnění, neboť samotná záchrana zdejšího ekosystému potřebuje nutnou nadstavbu v podobě celkového řešení ekonomické situace této balkánské země.