Ekonomické partnerství s Ruskem není nijak objemné. Kauza Vrbětice by se na něm projevit neměla

Na jedné straně velká diplomatická roztržka, na straně druhé kola byznysu točící se dál. Vztahy Česka s Ruskem po kauze Vrbětic již rozhodně nebudou takové, jaké byly (a ne že by byly kdovíjaké, nebýt některých politiků a jejich pobočníků).

Rozhodně se však nabízí otázka, zda eskalace vzájemných vztahů v důsledku výbuchu armádního skladu ve Vrběticích, za nímž zřejmě stojí členové ruské rozvědky, ovlivní vzájemný byznys. Diplomacie je něco jiného než obchod.

Jak na tom Rusko vlastně je? Nakolik je pro Česko významným obchodním partnerem? Následující čísla ukazují, že to zas taková bomba není a že je spíše jedním z těch slabších.

Exportně až za USA

Naším dlouhodobě nejvýznamnějším partnerem na straně dovozu (ale i na straně vývozu) zůstává s obrovským náskokem Německo. Do této země Česko ročně exportuje skoro třetinu svého zboží, v roce 2019 to bylo za více než 61 miliard amerických dolarů.

Na druhém místě je s výrazným odstupem Slovensko s objemem exportu ve výši 14,7 miliardy dolarů. Pak následují další partneři z Evropy: Polsko, Francie, Velká Británie, Rakousko, Itálie, Nizozemí, Maďarsko a Španělsko. Do těchto deseti zemí exportujeme souhrnně za necelých 150 miliard dolarů.

GRAF: Kam Česko exportuje
Data za rok 2019, procento ukazuje podíl exportu do dané země na celkovém exportu.

Pozn.: Barvy jsou podle světadílů.

Zdroj: OEC

Až na 11. místě jsou Spojené státy s hodnotou exportu 4,87 miliardy dolarů. Rusko je na 12. místě s hodnotou 4,3 miliardy dolarů.

Zajímavé je sledovat, jak se tato hodnota česko-ruského obchodu vyvíjela.

GRAF: Vývoj českého exportu do Ruska
Od roku 1993 do roku 2019, v mld. USD.

Zdroj: ČSÚ

Je jednoznačně patrné, že došlo k významnému propadu exportu do Ruska mezi lety 2015 a 2016, kdy byly na Rusko uvaleny sankce za anexi Krymu.

Nutno podotknout, že v roce 2016 se ovšem celý český export propadl o přibližně deset procent. Celkový propad českého exportu v tomto roce činil přibližně 17 miliard korun. Propad ruského exportu o 2,2 miliardy však nebyl hlavní příčinou tohoto propadu.

Jak je vidět z dalšího grafu, podíl Ruska na českém exportu dlouhodobě klesá. Vyvážejí se hlavně stroje a dopravní prostředky, z toho nejvíce díly a příslušenství motorových vozidel.

GRAF: Vývoj podílu exportu do Ruska na celkovém exportu ČR
Od roku 1993 do roku 2019, v procentech

Zdroj: OEC

Devadesátá léta jsou pryč

Rusko nikdy nebylo opravdu významným exportním partnerem pro Česko s ohledem na to, o jak velikou zemi jde. Vidíme, že největšího podílu na exportu dosahovalo na počátku devadesátých let, nejmenšího pak okolo roku 2004. Kolem roku 2013 atakovalo hodnotu na českém exportu okolo čtyř procent.

Ovšem ve srovnání s Německem a celou EU jde doslova o zlomkové hodnoty. Proto jakákoliv úvaha o obchodní orientaci na Rusko na úkor EU i v kontextu současných událostí ekonomicky rozhodně nedává smysl.

A pakliže nepřeroste současný diplomatický spor obou zemí nebo nedojde v případě podpory EU a uvalování nových sankcí ke krokům v podobě zavádění cel či dalších bariér zahraničního obchodu, měl by náš vzájemný obchodní vztah pokračovat na současné úrovni. A to i přes to, že z globálního hlediska je ruská ekonomika významná a drží se v top 10 za Čínou, USA, Indií, Japonskem a Německem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rusko-ČEZské jádro: Rusové vstupenku k informacím o dostavbě Dukovan už dávno mají

Plyn z Ruska je lepší než z USA, tvrdí politici na východě Německa

Jsme příliš závislí na Asii? Evropa bláhově sní o stěhování výroby zpět

Obdobně slabý import

Jestliže z hlediska exportu je pro nás Rusko relativně zanedbatelným partnerem, obdobná situace je i u importu.

Přestože je tato země pro nás významná ze surovinového hlediska – dovážíme odtamtud ropu a zemní plyn –, nepatří Rusko z celkového pohledu objemu ani mezi významné dovozce. V pořadí dovozců se nachází na devátém místě.

GRAF: Nejvýznamnější importní destinace pro Česko
Za rok 2019, podíl dané země na celkovém importu do Česka v procentech

Pozn.: Barvy jsou podle světadílů.

Zdroj: OEC

Tabulce nejvýznamnějších importérů vévodí suverénním způsobem rovněž Německo, druhé je Polsko. Až na třetím místě je pak světový exportér číslo jedna, Čína.

Rusko se na importu do Česka podílí hodnotou přibližně 2,8 procenta, tedy na podobné úrovni jako Maďarsko.

GRAF: Vývoj ruského vývozu do Česka
Od roku 1993 do roku 2016, v mld. USD

Zdroj: ČSÚ

Obchodní bilance s Ruskem je dlouhodobě záporná. A to dosti výrazně. Dlouhodobě platí, že z Ruska více zboží a služeb dovezeme, než za kolik exportujeme.

GRAF: Vývoj obchodní bilance Česka s Ruskem
Od roku 2015 do roku 2019, v mld. USD

Zdroj: Comsense, ČSÚ

Politické zájmy převládají

Z výše uvedených čísel a grafů vyplývá, že Rusko není pro Česko nějaký extra významný obchodní partner. Nutno podotknout, že vzájemná obchodní výměna mezi Českem a Ruskem byla významně ovlivněna zavedením sankcí ze strany Evropské unie a také problémy ruské ekonomiky.

Navzdory velikosti této země a vzhledem k tomu, kolik rozruchu budí politické kompromisy prorusky smýšlejících politiků.

Jako exportní trh je pro nás Rusko méně významné než třeba Belgie. Dvakrát lepších exportů dosahujeme v Rakousku a třikrát větších v Polsku. I geograficky velmi vzdálené Spojené státy jsou pro Česko významnějším trhem.

GRAF: Nejvýznamnější destinace českého exportu
Za rok 2019, podíl dané země na celkovém exportu v procentech

Zdroj: Comsense, ČSÚ

Kdybychom sečetli vliv celé Evropské unie jako obchodního partnera, tak ta tvoří přes 80 procent exportního trhu Česka. Kdybychom přičetli k partnerům z Unie partnery z NATO, kteří nejsou v EU, přidáme další zhruba čtyři procenta.

Problém možná pro pár firem

Celkový dopad obchodu s touto velmocí na českou ekonomiku tedy není nijak dramatický. Rusko je sice významným dodavatelem surovin, ale současná krize česko-ruských vztahů by se u nás neměla projevit. Případné zastavení dodávek zemního plynu nebo ropy z Ruska je díky nastaveným obchodním vztahům, které se týkají celé EU, zabezpečeno.

„Pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích – na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automotive,“ uvedl v komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Dopad na vzájemné obchodní vztahy může podle odborníků postihnout spíše jednotlivé firmy než celý sektor. „Aktuální kauza a s ní spojená nejistota ohledně politického vývoje mohou způsobit především pozastavení nebo odložení projektů. Z dlouhodobého hlediska ovlivní pravděpodobně většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní, tedy strojírenství, automobilový průmysl, energetiku nebo chemický průmysl,“ dodal ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáš Martin.

Jak ale poznamenávají odborníci, obchod s Ruskem neutrpí jen případem ve Vrběticích, ale zřejmě také postupně se zhoršujícími vztahy mezi EU a Ruskem, které ohrožuje i posilování přítomnosti ruských vojsk u ukrajinských hranic.