Máme za sebou příliv statistik o ekonomickém výkonu evropských zemí. Jak jsou na tom a co je čeká, rozebírá ve svém komentáři ekonom Jan Bureš.
Evropské ekonomiky dnes reportovaly výsledky růstu HDP za poslední kvartál minulého roku. Po delší době z nich vyplývá, že region srovnal krok s tempem meziročního růstu 2–2,5 procenta.
Z velkých evropských ekonomik se ke konci uplynulého roku nejvíce dařilo Španělsku (3 procenta meziročně) a Německu (1,8 procenta).
Z pasti relativně nízkého růstu se naopak v uplynulém roce zatím úplně nedostaly Itálie a Francie. Obě dvě země v roce 2016 dál rostly tempem okolo jednoho procenta, i když úplný závěr roku byl o něco lepší.
Středoevropský region – spíše lehké zklamání
Když odhlédneme od Polska, ke konci roku 2016 lehce zpomalil celý středoevropský region včetně české ekonomiky.
Pro maďarskou ekonomiku se růst pod úrovní dvou procent (polská ekonomika vzrostla meziročně více, než se čekalo) může zdát jako lehké zklamání.
Vývoj maďarské a polské ekonomiky
Jde o meziroční růst HDP za posledních pět let, v procentech. |
|
Zdroj: Tradingeconomics.com
|
Avšak data o průmyslové či stavební výrobě v Maďarsku či již známé číslo růstu HDP za celý rok 2016 v Polsku indikovaly, že ekonomika v meziročním srovnání lepší výsledky v uplynulém kvartále nevyrobila.
Slabší závěr roku přetrval
Pokud jde konkrétně o ČR, tak po slabším třetím čtvrtletí se ekonomický růst na konci roku moc nevzpamatoval. Za celý loňský rok dosáhl 2,3 procenta a byl tak poloviční ve srovnání s rokem 2015.
GRAF: Vývoj české ekonomiky
Meziroční srovnání za posledních deset let, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Hlavní zásluhu na tom měl na straně nabídky zpracovatelský průmysl, tedy výroba automobilů, na straně poptávky spotřeba domácností, která dostala podporu v podobě kombinace nízké nezaměstnanosti a růstu mezd.
Loňský rok jasně ukázal, že ekonomice stále chybějí investice. Po krátkém investičním boomu v roce 2015 se nepodařilo restartovat investiční aktivitu především veřejného sektoru, a to dostupným a levným penězům navzdory.
Soukromý sektor zase stál před problémem rozjezdu většího množství stavebních projektů na bydlení. Výsledkem je neuspokojená poptávka a o to rychlejší růst cen nemovitostí na realitním trhu.
V letošním roce očekáváme, že výsledky české ekonomiky budou velmi podobné těm loňským. Kritickým faktorem zůstává, zda začnou opět růst investice, a samozřejmě i rychlost, s jakou porostou mzdy.
Nejistota přetrvává
Ani vyhlídky evropské ekonomiky pro letošní rok nejsou špatné. Očekáváme, že v prvním kvartále ekonomika eurozóny poroste tempem okolo 0,4 procenta (mezikvartálně) a za celý rok 2017 pak o 1,6 procenta. Ukazují na to slušné výsledky řady předstihových indikátorů, a to nejen v jádru eurozóny kolem Německa. Nálada v průmyslu šla v posledních měsících vzhůru poměrně rychle právě v problematické Itálii a Francii.
Hlavní komplikací pro dobré ekonomické vyhlídky v tomto roce může být opět politika. Nabitý volební kalendář (Nizozemsko, Francie, Německo), start jednání o brexitu a nedořešené problémy italských bank a řeckého dluhu mohou ve finále tlumit investiční aktivitu podniků nejen v eurozóně, ale i ve střední Evropě.
I proto zatím ECB nebude na čísla reagovat a nebude uvažovat o zkrácení politiky QE. A také proto nelze čekat, že by čísla pozitivně ocenilo euro.
Podobné srovnání nepochybně opět oživí úvahy o tzv. reálné konvergenci (střední Evropy k Západu) – tedy teoretickém konceptu, který v myslích mnoha ekonomů, institucí a politiků kdysi reprezentoval fenomén dohánění životní úrovně vyspělejších zemí.