Evropa zvyšuje výdaje na obranu. Bojí se snad Ruska?

Severoatlantická aliance od svého založení v roce 1949 svolávala své členy v důležitých okamžicích, aby posílila partnerství a řešila kritické otázky. Nejinak tomu bylo na posledním červencovém summitu v Bruselu, kdy se vystupňovalo napětí kolem výdajů na obranu jednotlivých členských států NATO.

Výdaje na zbrojení ve světě jsou nejvyšší od konce studené války a dále stoupají. Loni překročily 1,74 bilionu dolarů (37,2 bilionu Kč), což je o 1,1 procenta více než v roce 2016. Nejvíce investují do armády nadále USA. S odstupem následuje Čína a Saúdská Arábie, která předstihla Rusko.

K vysokým výdajům výrazně přispěly Spojené státy, které loni daly na obranu 610 miliard dolarů. Americké výdaje sice meziročně nevzrostly, ale zastavil se jejich klesající trend započatý v roce 2010. V letošním roce navíc výdaje USA na obranu výrazně stoupnou kvůli nárůstu vojenského personálu a modernizaci konvenčních a jaderných zbraní.

Rusové na rozdíl od Američanů loni poprvé od roku 1998 vydali na zbrojení méně (66,3 miliardy dolarů), a to rovnou o pětinu oproti předešlému roku. Příčinou tohoto poklesu je dle expertů ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru krize ruské ekonomiky. Kvůli strachu z Ruska přitom stoupají výdaje na obranu ve střední Evropě.

Členské země NATO dávají na obranu 900 miliard dolarů, což představuje nepatrnou většinu – asi 52 % výdajů na zbrojení ve světě. Většina jde na vrub právě rozpočtu Spojených států.

Pro srovnání – Británie, která je v absolutní výši výdajů na kolektivní obranu na druhém místě, zaplatila loni 55 miliard dolarů. Francie a Německo přispěly téměř shodně částkou 46 miliard dolarů. NATO jako celek vydalo loni na obranu 2,42 procenta HDP, nicméně bez Spojených států je to jen 1,46 procenta.

It’s not fair!

Za nedostatečnou výši výdajů si evropští spojenci i Kanada opakovaně vysloužili kritiku ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa, ač se od uzavření závazku v roce 2014 jejich výdaje na obranu zvýšily přibližně o 5 %. Dohodnutá dvě procenta HDP však i přes silný tlak USA dává stále jen hrstka členských zemí. Česko je šesté od konce.

Graf: Meziroční růst výdajů na obranu evropských spojenců NATO a Kanady

Výdaje na obranu vzrostly kumulativně od roku 2015 do roku 2017 včetně o 46 miliard dolarů.
Zdroj: NATO, The Secretary General’s Annual Report 2017

„USA platily obrovské částky, asi 90 % nákladů NATO, nyní je na ostatních zemích, aby zvýšily své příspěvky,“ prohlásil Donald Trump na summitu v Bruselu. Spojené státy v minulém roce daly na obranu 3,57 % HDP.

„Současné rozdělení výdajů na obranu není fér. Všechny země se musí podílet na bezpečnosti stejně,“ potvrdil tezi americké hlavy státu i šéf NATO Jens Stoltenberg. Pouze další tři členské země už splňují dohodnutý závazek: Řecko (2,38 %), Británie (2,11 %) a Estonsko (2,08 %).

K požadované hranici se pak loni blížilo také Polsko (1,89) a Francie (1,8 %). Letos by se podle dosavadních odhadů měly na dvouprocentní limit dostat vyjma již jmenovaných také Litva a Rumunsko.

Česko jako černý pasažér

Česko si už několik let v řadě drží podíl armádních výdajů k HDP na úrovni okolo jednoho procenta a je tak na chvostu žebříčku členů aliance mezi zeměmi s nejnižším podílem. Loni jsme obsadili pátou nejhorší příčku, letošní odhady počítají s podílem 1,11 procenta, což by nás mohlo posunout na šesté místo od konce. Horší mají být jen Lucembursko (0,55 %), Belgie, Španělsko (obě 0,93 %), Slovinsko (1,01 %) a Maďarko (1,08 %).

Graf: Výdaje států NATO na obranu v procentech HDP v roce 2014 a 2017

Zdroj: NATO, The Secretary General’s Annual Report 2017

Do roku 2020 by ale podle Ministerstva obrany ČR měl podíl výdajů na obranu vrůst na 1,4 procenta HDP. Dvouprocentnímu limitu by se Česko mělo přiblížit v roce 2024, přičemž nad tímto cílem se drželo až do roku 2005. V té době ale Česká republika dosahovala mnohem nižší ekonomické úrovně než dnes.

VÍCE K TÉMATU ČESKÝCH ARMÁDNÍCH VÝDAJŮ: Je Česko černým pasažérem NATO? Kolik vydáváme na obranu

Neposlušný Berlín

Trump dlouhodobě kritizuje zejména postoj Německa, které i přes svoji ekonomickou sílu vydává na kolektivní obranu jen 1,24 procenta HDP a do roku 2024 podle jeho kancléřky Angely Merkelové počítá s navýšením maximálně na úroveň 1,5 procenta.

Dvouprocentní limit je podle Merkelové pro Německo nereálný. To by znamenalo, že by země musela každoročně na obranu vyčlenit asi 70 miliard eur, přičemž odhad pro letošní rok hovoří o přibližně 44 miliardách eur (respektive o 51 miliardách dolarů).

Ani šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker nepodléhá tlaku Spojených států, když tvrdí, že moderní politika nemá být založena jen na zvyšování výdajů na obranu. Tendence dávat více peněz do zbrojení totiž podkopává hledání mírových řešení konfliktů ve světě. Navíc státy jako právě Německo mohou mít vlastně úplně jednoduchý problém – za co více peněz na obranu utratit.

/Článek je volným překladem a doplněním textu, který vyšel na webu Světového ekonomického fóra a jehož autorem je Ariel Kastner, vedoucí geopolitické agendy WEF./