Kdo jiný může zastínit americkou centrální banku v den, kdy má zasedání. Jedině nový americký prezident, a to skrze verbální intervenci proti dolaru.
Nebyl to sice přímo Donald Trump, ale šéf jeho ekonomických poradců Navaro. A cílem nebyl silný dolar, ale slabé euro.
Pozornost devizových trhů, která měla být plně soustředěna na zasedání Fedu, byla tudíž rozptýlena úvahami o rostoucím protekcionismu a o tom, jak by mohl poškodit perfektně šlapající německou ekonomiku.
Podhodnocený eurodolar?
Na první pohled to tedy vypadá, že po ultralevných dovozech z Mexika si Trumpova administrativa hodlá posvítit na příliš levné německé bavoráky, respektive na to, že USA mají kvůli podhodnocenému euru (čti proxy-marce) s Německem třetí největší obchodní schodek.
Proč však vlastně euro posiluje, když Trumpovi lidé hrozí eurozóně, že si posvítí na její levný dovoz? Reakce mexického pesa na Trumpovy ochranářské výroky byla přece přesně opačná…
Celá věc s podhodnoceným eurodolarem je daleko složitější a mimo jiné v sobě zahrnuje i politiku Fedu, což jeho zasedání dávalo novou dimenzi. Bude-li totiž Trump chtít levný dolar, nemusí spoléhat jen na svoje tweety či verbální intervence.
Trumpův vliv na Fed posílí
Posty dvou guvernérů ze sedmi, kteří sedí v čele Fedu (výboru FOMC, který je složen z centrálních bankéřů, kteří v USA řídí měnovou politiku), jsou totiž neobsazeny. A pokud bude chtít nový prezident vychýlit vedení americké centrální banky ve prospěch slabšího dolaru, může to udělat relativně rychle v personální rovině.
To je, oč tu běží, tedy zdali politika relativně stabilního a silného dolaru bude zpochybněna nejen na úrovni Bílého domu, ale i samotného Fedu.
Noví lidé v FOMC jsou však záležitostí až následujících týdnů či spíše měsíců, pojďme proto raději k sezení Fedu.
Změny? No way
Měsíc a půl se ukázal jako příliš krátká doba na to, aby se Fed odvážil trhům naznačit, že je třeba úroky opět zvednout. Výbor FOMC nejenže úrokové sazby nezměnil, ale prakticky nijak nezměnil ani slovní hodnocení ekonomické situace.
Komentář FOMC k měnové politice se totiž oproti prosinci změnil opravdu jen kosmeticky a nepomohlo ani to, že o něm hlasovala jiná sestava centrální bankéřů.
V kontextu silných dat z poslední doby se tedy poslední rozhodnutí FOMC jeví jako holubičí, což koneckonců potvrzuje i tržní reakce, kdy futures implikovaný odhad pro zvýšení úroků Fedu v březnu viditelně poklesl a dolar oslabil.
Americká ekonomika se zahřeje
Zdá se tak, že nehledě na očekávanou fiskální expanzi ze strany nové americké administrativy chce Fed opravdu ještě více zahřát americkou ekonomiku, eventuálně vidět ještě více pozitivních dat. Těch se přitom američtí centrální bankéři mohou dočkat již v pátek odpoledne, kdy nás pravděpodobně čekají velmi silné oficiální statistiky z trhu práce.
Co se týká výhledu pro další zvýšení sazeb Fedu, ani po této holubičí zkušenosti možnost březnového nárůstu úroků nezatracujeme.
Zůstanou-li data silná, bude mít Janet Yellenová příležitost komunikovat další utažení měnové politiky relativně brzy – konkrétně v rámci pravidelného půlročního hodnocení ekonomiky v Kongresu, které proběhne v polovině února.