Na celém světě panují těžké chvíle, avšak pozornost je věnována úředníkům z Evropské
centrální banky (ECB), kteří čelí jménem spotřebitelů v eurozóně téměř neřešitelnému dilematu.
Graf níže ukazuje, že euro kleslo na nejnižší úroveň od počátků společné měny pod paritu s dolarem. Zároveň zdůrazňuje, že zvýšení tržních úrokových sazeb zatím nijak nepřispělo k zastavení tohoto propadu.
GRAF: Srovnání vývoje šestiměsíční sazby Euribor a kurzu eura vůči dolaru
Zdroj: Refinitiv, Fidelity International
Poklesy měny samozřejmě jen prohlubují problémy eurozóny s inflací. Pro některé na trhu jsou důvodem k tomu, aby banka agresivně přistoupila k dalšímu zvyšování sazeb.
Přesto, jak ukazuje i sazba Euribor v grafu, očekávání dalšího zpřísňování se nyní silně promítá do cen – a měna stále není silnější.
„Pro mě jako investora do dluhopisů, který sleduje měnové trhy z vedlejší linie, je rizikem spíše to, že čím víc bude ECB zpřísňovat, tím hlouběji se eurozóna propadne do recese a tím víc to oslabí euro a zhorší pozici těch, co nakupují v dolarech,“ vysvětluje Ario Emami Nejad, portfolio manager Fidelity International.
Dilema pro ECB
V minulosti mohly být řešením tohoto začarovaného kruhu německé exportní zisky. Ty vyplývaly ze slabšího eura, ale vzhledem k dynamice plynu a elektrické energie, která je ve hře, je tentokrát slabší kurz pro Berlín stejně bolestivý.
Jak se často stává, i tentokrát může dojít na centralizovaná opatření, která podpoří nebo zafinancují solventnější vlády eurozóny.
ECB se v minulosti tváří v tvář prudkému růstu nabídkové inflace držela na uzdě. Je jasné, že chce po deseti letech pohotovosti vytáhnout úrokové sazby ze záporného teritoria. Jakmile to ale udělá, čelí situaci, která se jí skutečně vymyká z rukou. Vlastní zvyšování sazeb ze strany Fedu neutralizuje jakýkoli dopad na euro.
Velký výpadek inflačních čísel v USA by mohl tento odhad poněkud změnit. A zároveň podnítit trh, aby začal počítat s koncem zpřísňování sazeb v USA.
Evropští politici však možná budou v příštích dnech spíše sledovat první dopady kroků nové britské premiérky Liz Trussové. Její plán na omezení cen energií se opírá o více než 100 miliard liber.
Podobné kroky přitom mohou být pro silněji zadlužené vlády eurozóny nedostupné. Řešení problému s plynem se však nyní zdá být pro záchranu ekonomiky a zastavení pádu eura zásadnější než jakékoli zvýšení sazeb…