Fidelity International: Změna klimatu může ovlivnit inflační tlaky

Změna klimatu a politika, která se zaměřuje na její zpomalení, budou určovat vývoj hospodářského růstu v tomto století.

Investoři již nyní vyčleňují odvětví, která by měla prosperovat, a ta, která přechod od uhlíku poškodí. Méně se však hovoří o potenciálním dopadu změn v energetice na inflaci.
Salman Ahmed, globální ředitel oddělení makro a strategické alokace aktiv, o tom pojednává ve své nejnovější zprávě, která se zaměřuje na dopad klimatické změny na strategickou alokaci aktiv.

„V naší nejnovější studii představujeme hlavní myšlenky, které je třeba vzít v úvahu při zahrnování změny klimatu do předpokladů vývoje kapitálového trhu (CMA). Na těch je totiž založen náš strategický proces alokace aktiv,“ vysvětluje Salman Ahmed.

Podle analytiků Fidelity International bude rozumná reakce na změnu klimatu vyžadovat stanovení ceny za emise uhlíku. Ty přitom byly nezávislou a zároveň zásadní součástí hospodářského růstu od průmyslové revoluce, tedy zhruba po 150 let.

Uhlíková daň

Zdá se, že se to pomalu blíží realitě. Není to dlouho (14. července, pozn. red.), co EU prezentovala celou řadu opatření zaměřených na splnění klimatických cílů.

Mimo jiné oznámila plán zavést od roku 2026 uhlíkovou daň na dovoz různého zboží v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných při výrobě. Tato myšlenka už získala i předběžnou podporu ministrů financí skupiny G20 a ECB.

Jak by však zavedení smysluplného globálního systému stanovování cen uhlíku ovlivnilo inflaci?

K dosažení čisté nuly do roku 2050 by trajektorie cen uhlíku musela být velmi strmá. Od současných průměrných zhruba tří dolarů za tunu přes 150–200 dolarů v polovině tohoto desetiletí až po 700–800 dolarů do roku 2050.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Konec jádra v Německu se přiblížil. Už nyní ale Němci očekávají problémy

Svítá na lepší časy, vykazování „uhlíkového účetnictví“ se sjednotí

Armády pod klimatickou palbou. Spalují moc benzinu a fosilních paliv

Inflace dopadu neujde

Jak ukazuje následující graf, mělo by to významný dopad na inflaci. Neznámou zůstává, že rychlost a načasování jakéhokoli systému stanovování cen emisí závisí na politických opatřeních.

Pokud se světoví lídři pokusí řešit změnu klimatu včas, bude zvýšení inflace v důsledku stanovení „cen uhlíku“ vyšší a dostaví se dříve. Jestliže to odloží, bude dopad na inflaci o něco menší, ale stále významný.

GRAF: Prognóza vývoje inflace ve vybraných regionech při zavedení uhlíkové daně
Od roku 2021 do roku 2050, v procentech. Jak je patrné, ocenění emisí by ve střednědobém horizontu způsobilo výraznou inflaci.

Pozn.: Graf ukazuje změnu inflace v procentech ve srovnání s předchozím trendem u cen uhlíku a s plánovanou čistou nulou do roku 2050.

Zdroj: NGFS Climate Scenarios for central banks and supervisors, červen 2021

Zatímco investoři pokračují v debatách o tom, zda inflace zůstane po pandemii covidu-19 vyšší, je třeba také důkladně sledovat politickou vůli k řešení klimatických změn.

Řada faktorů, které v současné době vyvíjejí tlak na inflaci, je s největší pravděpodobností přechodná.

Oproti tomu politika zaměřená na dosažení nulových emisí do roku 2050 má potenciál probudit trvalejší inflační síly, které trhy stále ještě nezohledňují a investoři je podceňují.