Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
- Článek
Havaj chce být prvním státem USA, který poběží jen na čistou energii
Havaj usiluje o to, stát se ekologickým rájem. Navzdory rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o vystoupení USA z pařížské dohody o klimatu chce tento ostrovní stát do roku 2045 vyrábět veškerou energii z obnovitelných zdrojů.
Rok 2045 by mohl být rokem, kdy některá místa na zemi dokončí cestu ke svému přerodu v ekologický ráj, který si bude vyrábět elektrickou energii pouze z obnovitelných zdrojů. Například americké státy Kalifornie nebo Havaj.
Zatímco první zmíněný stát teprve přijal zákon na totální přechod na čistou energii, Havaj již skoro deset let na změnách pracuje. Chce se tak zbavit nálepky jednoho z amerických států, který je nejvíce závislý na fosilních palivech.
Důvodem této nezdravé závislosti je izolovanost Havajských ostrovů, které se nacházejí uprostřed Tichého oceánu. Jejich ekonomika stojí a padá na cestovním ruchu a armádě. Není tedy divu, že spotřeba paliva pro stíhačky z tamní vojenské základny a palivo pro letadla tvoří převážnou většinu celkové spotřeby paliv na souostroví, jak vyplývá z údajů Úřadu pro energetické informace (EIA). Hůře ze všech států USA už je na tom jenom Aljaška.
Deset let stará iniciativa
Už v roce 2008 proto havajská vláda představila iniciativu v oblasti čisté energie (Hawaii Clean Energy Initiative – HCEI), která slibuje zavedení nových ekologických opatření. V ní si stanovila, že do roku 2045 bude vyrábět elektrickou energii k zásobování celého státu stoprocentně z obnovitelných zdrojů.
Havaj se tak už před dvěma lety například stala prvním státem USA, který využívá pohybu mořských vln pro výrobu elektřiny. Podle některých odhadů by nekonečný pohyb moře mohl pokrýt až jednu čtvrtinu energetických potřeb celých USA. Tím by se dramaticky snížila závislost země na fosilních palivech i cena elektrické energie.
Elektřina je na Havaji nejdražší ze všech států USA. Každopádně technologie ještě musí překonat řadu technických problémů. Může proto trvat pět až deset let, než bude moci nabídnout cenově dostupnou alternativu k fosilním palivům.
Očista dopravy
Nyní přišla na řadu ekologizace pozemní dopravy, která je kromě letectví hlavním zdrojem spotřeby fosilních paliv. Starostové čtyř největších ostrovů se proto dohodli, že do roku 2045 bude také veřejná doprava kompletně „zelená“.
„Cíle dnes stanovené jsou nejen žádoucí, ale i dosažitelné. Zároveň vysílají vzkaz, že Havaj je otevřená inovacím, které napomáhají ke zlepšení životního prostředí a zdraví obyvatel,“ uvedl Alan Arakawa, starosta Maui, druhého největšího z osmi hlavních ostrovů.
Pařížská dohoda |
Pařížská dohoda je dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roku 2020 a navázat tak na Kjótský protokol. Dohoda byla dojednána během Klimatické konference v Paříži 2015, schválena všemi 195 smluvními stranami a přijata 12. prosince 2015. |
Prohlášení přichází rok poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila, že USA ustupují od pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Jejím hlavním cílem je udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.
Navzdory Trumpovi ale Havaj bere pařížskou dohodu za platnou a aplikovala ji i ve své oficiální politice. „Změna klimatu je skutečná, bez ohledu na to, co mohou ostatní říkat,“ řekl brzy po odstoupení USA od dohody guvernér ostrova David Ige.
Cesta za sluncem a čistou energií
Důkazem toho, že havajská garnitura nezůstává pouze u slibů, je více než 60 již odstartovaných projektů na zlepšení životního prostředí. Mezi nimi je mimo jiné devět větrných, 19 vodních a 22 fotovoltaických elektráren.
Celková výrobní kapacita těchto projektů je podle Havajského státního úřadu pro energii asi 156 milionů kilowatthodin energie za měsíc. Mají dostatečný výkon na to, aby mohly v příštích 20 letech zásobovat energií téměř 315 tisíc havajských domácností.
Například na ostrově Kauai, který leží severozápadně od ostrova Oahu s hlavním havajským městem Honolulu, nedávno vyrostla za peníze konsorcia společnosti Tesla a Kauai Island Utility Cooperative obří solární elektrárna.
Společný projekt čítá 54 978 solárních panelů s výkonem 18 megawattů solární energie, která je ukládána do 272 bateriových systémů Powerpack 2 pro skladování sluneční energie v noci, které tam automobilka také instalovala. Výrobce elektromobilů očekává, že projekt sníží spotřebu fosilních paliv zhruba o 1,6 milionu galonů ročně.
VIDEO: Solární elektrárna s úložišti Powerpack na Kauai
Zdroj: YouTube.com
Za čistou energii
Ostatně rok 2045 nemá být milníkem čisté energie jen pro Havaj. Návrh zákona, který má zajistit její stoprocentní používání, podepsal tento týden guvernér Kalifornie Jerry Brown.
Podle nových pravidel musejí všechny kalifornské energetické společnosti do roku 2030 čerpat 60 procent energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2045 pak musí veškerá elektřina v Kalifornii pocházet buď ze zdrojů bez oxidu uhlíku, nebo z obnovitelných zdrojů.
Zpráva kalifornské státní energetické komise odhaduje, že v roce 2017 čerpali maloobchodní odběratelé v Kalifornii zhruba třetinu energie z obnovitelných zdrojů, zbytek energie pak zajišťovaly plynové elektrárny.
A jak uvedl server OEnergetice.cz: Jako doplněk k intermitentním zdrojům energie již více než rok a půl používá kalifornská soustava velká bateriová úložiště. Jejich výkon by do tří let mohl přesáhnout 1,3 GW. Navíc je ve hře také stavba přečerpávací elektrárny na Hooverově přehradě.
Fosilní zdroje to tak na pár místech mají, zdá se, definitivně spočítané. Kombinaci solárních/větrných zdrojů a baterií už dnes nedokážou konkurovat, a to nejen na slunné Havaji, ale i ve stále větším počtu dalších regionů světa.
/Článek vychází z příspěvku publikovaného na webu Světového ekonomického fóra, jehož autorem je Rob Smith./