Hlavní město chce scelit nevyužívané lokality. Jednou z nich má být Trojmezí

Vedení hlavního města pokračuje ve snaze propojit a do svého vlastnictví získat majetkově rozdrobené území pražského Trojmezí. Plocha přesahující milion metrů čtverečních zasahuje do městských částí Praha 10, 11 a 15. Přibližně čtyřicet procent z toho dnes vlastní město, zbytek je v rukou soukromníků včetně restituentů.

„Snažíme se pokračovat v projektu, který započalo předchozí vedení radnice. Rozhodli jsme se ale mnohem více zapojit dotčené městské části a pro Trojmezí společně najít optimální budoucí využití.“ vysvětluje radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09 a STAN).

Memorandum ladí postup s městskými částmi

Není to poprvé, kdy Praha Trojmezí řeší. V minulosti ale většinou narazila na rozdílné představy jednotlivých městských částí. Tomu se nyní město snaží předejít.

Právě Chabr zastává změnu přístupu při hledání optimálního využití Trojmezí. Táhnutí za jeden provaz ze strany města i jednotlivých zainteresovaných městských částí by mohlo napomoci společné memorandum.

„Požádali jsme proto vedení Prahy 10, 11 i 15 o vytvoření společného dokumentu, který by posvětil náš dlouhodobý záměr. Tedy vykoupit potřebné pozemky a následně se za účasti těchto městských částí rozhodnout, jak celé území co nejlépe využijeme,“ doplňuje.

Zastupitelstva pražské desítky a patnáctky již záměr memorandum podepsat odhlasovala. Městská část Prahy 11 o něm bude podle místostarosty zodpovědného za územní rozvoj Martina Sedekeho teprve jednat. „Předpokládám, že by k tomu mělo dojít v průběhu měsíce listopad,“ dodal.

On sám však vnímá záměr města jako smysluplný. „Pokud bude hlavní město vlastnit zmíněné pozemky, lze podle mě předpokládat, že jejich budoucí využití bude v souladu se zájmy obyvatel Prahy, a především se zájmy obyvatel žijících v okolí této lokality,“ věří Sedeke.

A ke způsobu využití zmíněného území dodává: „Domnívám se, že nejvhodnější by bylo polyfunkční využití území s cílem využít ho jednak jako klidovou a rekreační zónu a jednak pro umírněnou nízkopodlažní obytnou zástavbu.“

Vlastní pozemky

Původní záměry magistrátu, jak toto území využít, by měla vyhodnotit a upravit nová studie. Tu by ale město rádo dělalo právě na vlastních, nikoli soukromých pozemcích.

„Všem je jasné, že Trojmezí musíme vdechnout nový život. Současně ale platí, že se jedná o tak velké a důležité území, že o něm musíme rozhodovat jako o celku tak, aby z toho benefitovala celá Praha i všechny dotčené městské části,“ vysvětluje Chabr.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč v Praze vázne bytová, ale i další výstavba?

Dušan Kunovský (Central Group): Stát musí fungovat jinak! Miliardy z nové výstavby musí jít tam, kde se staví

Ceny nových bytů v Praze klesat nebudou. Čeká je růst v řádu jednotek procent

Soukromníci čekají

Aby Praha mohla uskutečnit svůj záměr scelit Trojmezí, bude se muset dohodnout na odkupu se soukromými vlastníky částí území.

Podle předběžných ohlasů by záměr magistrátu pravděpodobně vnímali jako funkční variantu. I když podle jejich reakcí zatím nebyli ze strany města osloveni, jak potvrzuje mimo jiné i největší ze soukromých vlastníků, investiční skupina Kaprain.

„Vedení Prahy nás nekontaktovalo. Jsme ale otevření všem konstruktivním variantám, které budou dávat smysl nám i hlavnímu městu,“ reagoval stručně tiskový mluvčí Kaprainu Ondřej Pechar. Část pozemků vlastní také skupiny Orco a Central Group.

Restituenti čekají třicet let

Část soukromých pozemků vlastní i restituenti, kteří by ale také chtěli mít patovou situaci v Trojmezí vyřešenou. Správa „území nikoho“, pro které obtížně hledají využití, je stojí jen starosti a peníze.

„Komunisti nám statek i s pozemky sebrali v 50. letech a celou dobu se o něj starali tak, jak to komunisti umí,“ říká Jaroslav Kubeš, jehož rodině stát v restitucích vrátil zhruba 35 hektarů a který zároveň zastupuje všechny ostatní restituenty.

Dodává, že nějaké rozumné využití pro pozemky hledají skoro třicet let. „„Provozovat zemědělskou výrobu prakticky v centru Prahy je nesmysl. Pokud by se ukázalo, že nejschůdnější variantou bude prodej městu, tak jsme samozřejmě připraveni k diskusi. Zatím nás ale město neoslovilo,“ doplňuje.

Podle Kubeše jen základní údržba majetku, který se mu po restituci vrátil v podobě „zdevastovaných budov a zdecimované půdy“, přijde na stovky tisíc ročně. „Nikdo navíc nevnímá, že se jedná o soukromý pozemek,“ upozorňuje.

Významné lokality

Jak vedení hlavního města deklarovalo zkraje roku, Praha chce scelit lokality, ve kterých už vlastní nějaký majetek, a mít tak prostor v otázkách jejich rozvoje.

„Když majetky vlastní Praha, tak v tom hraje klíčovou roli a rozhoduje o tom, co tam bude. Budeme se proto soustředit na lokality, kde už dnes jsou nějaké pozemky ve vlastnictví Prahy,“ citoval letos v lednu portál PrahaTV Petra Hlaváčka, náměstka primátora hl. m. Prahy.

Praha chce také směnit se státem budovy, které má ve vlastnictví město, ale využívá je stát, například hasičské stanice, policejní služebny a podobně. Celkem se jedná o majetek za zhruba dvě miliardy korun. V jakém objemu se ho podaří směnit, ukážou až budoucí jednání.