Hunger Games se stávají skutečností. Ukrajina kritizuje západní firmy, že nebojkotují ruské zemědělce

Už několik stovek zahraničních firem odešlo z Ruska. Celkově 750 firem omezilo podnikání v zemi, která vede nevyprovokovanou krvavou válku na Ukrajině, uvádí fakulta managementu Yaleovy univerzity. Úplně se stáhly tři stovky firem, řada omezila nové projekty a investice.

Jednou z nich je i německý chemický gigant BASF, který nadále v zemi působí, ale oznámil, že nebude financovat nové projekty. Největší chemička světa z Ludwigshafenu vyrábí také pesticidy a vyvíjí semena geneticky modifikovaných potravin.

Máte na sobě naši krev

Tuto společnost spolu s firmou Syngenta Group (sídlo firmy je nově v čínské Šanghaji, vedení firmy „sedí“ ve švýcarské Basileji) vysloveně jmenoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jejich pokračující setrvání na ruském trhu je poznamenáno „naší krví“, vzkázal manažerům. Obě firmy se hájí tím, že by stažení z ruského trhu znamenalo zvýšení rizika hladovění v jiných částech světa.

V březnu Ukrajinské národní agrární fórum (UNAF) poslalo šéfovi BASF Martinu Brudermüllerovi dopis s výzvou, aby německý koncern zastavil dodávky ruským zemědělcům, dokud se ruské jednotky nestáhnou z ukrajinského území, napsal server Politico.

VÍCE K TÉMATU:

Ruská agrese vůči obilnici Evropy. Připravme se na další proinflační šok

Zavíráním plynových kohoutků Rusko do Evropy eskaluje energetickou krizi

Nikl. Další surovina, kterou může Putin vydírat Evropu

Evropa bez ruského plynu? Odborníci se shodují, že ekonomika EU není připravena

Pochopte Putinovy zločiny

„Jsme přesvědčeni, že takové akce pomohou Rusům pochopit následky Putinových zločinů a přispějí ke konci války,“ uvedla ředitelka UNAF Marija Diduchová.

Kyjev žádá obě globální firmy, aby naopak neomezovaly dodávky pro ukrajinské farmáře, kteří se snaží udržet zemědělskou produkci uprostřed války proti silnějšímu sousedovi. A jimž docházejí zásoby osiva, hnojiv a pesticidů.

„Měli jsme velký kontrakt se Syngentou. A Syngenta právě přestala dodávat na Ukrajinu. Měli jsme předplacenou smlouvu, zaplatili jsme jim a oni prostě své zboží nedodali,“ postěžoval si Dmitrij Skornjakov, generální ředitel jedné z největších ukrajinských agrárních společností HarvEast.

Rusové podle jeho informací problémy s dodávkami nemají, což je podle něj velmi zvláštní přístup. Mluvčí společnosti se sídlem v Basileji nicméně obvinění odmítl s tím, že i nadále dodávají zboží na Ukrajinu s velkým rizikem, protože není pojištěno proti potenciálním ztrátám.

Raději traktory než hladomor

Řada západních firem, jež dodávají svou produkci ruským zemědělcům, se brání kritice.

Dodávky kombajnů nebo pesticidů jsou totiž zásadní pro to, aby se produkce potravin nezhroutila a negativně neovlivnila zejména trhy v severní Africe a na Blízkém východě, kam směřuje většina vývozu obilí z Ruska i Ukrajiny.

Samotná Syngenta v polovině dubna uvedla, že zemědělská produkce na Ukrajině letos klesne o třetinu kvůli ruské vojenské invazi. „Doufáme, že se nám podaří zachránit přibližně dvě třetiny toho, co by bylo možné vypěstovat za normálních okolností,“ říká společnost.

Společnost S&P Global prognózuje, že letos nejvíce klesne produkce kukuřice (o 52 procent), slunečnice (43 procent), pšenice (33 procent) a řepky (25 procent) (viz graf).

GRAF: Dopad konfliktu na Ukrajině na zemědělskou produkci vybraných komodit
Graf ukazuje dopad (pokles) na obdělávanou plochu (zelené sloupce) a produkci (modré) u plodin (zleva doprava) – pšenice, řepka, kukuřice a slunečnice, v procentech.

Zdroj: IHS Markit / S&P Global

Potraviny jako lidské právo

Generální ředitel Syngenty Erik Fyrwald varuje před nedostatkem potravin pro chudší skupiny obyvatel i několik let poté, co konflikt skončí.

Naštěstí se ale sankce uvalené na Rusko Evropskou unií a Spojenými státy netýkají zemědělských produktů a základních léků. „Přístup k potravinám je základním lidským právem a Syngenta Group bude i nadále podporovat pěstitele na Ukrajině a také v Rusku,“ zdůraznil.

Firmy, jež dodávají na ruský trh drahé zemědělské vybavení, hovoří o druhu „humanitární mise“, aby zabránili světovému hladomoru. Rusko je největším exportérem řady  základních potravin, jako je ječmen, pšenice a slunečnicový olej.

Pokud by přestaly na ruský trh dodávat svou produkci, vedlo by to k milionovým obětím hladomoru v chudých afrických a blízkovýchodních zemích, brání se zástupci západních firem.

Podle některých kritiků ruského šéfa Kremlu Putin záměrně útočí i na zemědělské oblasti Ukrajiny a uvědomuje si, že tím může způsobit hladomor v řadě zemí. Ruská armáda také blokuje ukrajinské přístavy, aby ukrajinská zemědělská produkce nemohla opustit Černé moře.

GRAF: Vybrané země závislé na pšenici z Ruska a Ukrajiny
Srovnání podle podílu objemu dovozu v roce 2021, v procentech

Zdroj: FAO

Ukrajinský farmář: Západ počítá peníze

Ředitel ukrajinského klubu agrárních podnikatelů Roman Slaston namítá, že část západních firem počítá především peníze a s Ruskem nechce přestat podnikat.

Stojí to další životy Ukrajinců, včetně žen, dětí a starých lidí, kritizuje západní firmy, které nepřestaly s Moskvou dělat byznys. I proto vede kampaň za to, aby se firmy z Ruska kompletně stáhly.

Nelíbí se mu, že EU vydává další balíčky protiruských sankcí, které se ale netýkají potravinářského a zemědělského sektoru, pokud se nebavíme o zákazu dovozu luxusního zboží, jako je kaviár nebo vodka.

Německá chemička BASF se nicméně brání tvrzením, že na ruském trhu došlo „k výraznému poklesu“ prodejů, když se 3. března společnost rozhodla nefinancovat nové obchodní aktivity v Rusku ani Bělorusku. Omezení se ale netýká produkce potravin.

GRAFY: Největší producenti pšenice a kukuřice
V roce 2021, jde o globální tržní podíl, v procentech

Zdroj: FAO

Ruští zemědělci jsou závislí na importu ze Západu

Další firmy jsou zdrženlivější. Německý Bayer (vlastní od roku 2018 společnost Monsanto vyrábějící herbicid glyfosát) uvedl, že bude záležet na situaci na Ukrajině, zda v roce 2023 bude dodávat své výrobky na ruský a běloruský trh.

Americká chemická a semenářská společnost Corteva oznámila, že ruským farmářům dodává nezbytné produkty pro letošní vegetační sezonu, ostatní obchodní aktivity zastavila.

Analýza amerického ministerstva obchodu v roce 2021 uvedla, že Rusko působí jako globální dodavatel potravin, nicméně jeho zemědělský sektor je velmi zranitelný kvůli vysoké závislosti na dovozu zemědělské techniky. V roce 2019 se dováželo 42 procent z celkové produkce zemědělských strojů na ruském trhu.

Rusko může nakrmit dvě miliardy lidí

Největší země světa má přitom s 123 miliony hektarů zemědělské půdy potenciál „nakrmit“ dvě miliardy lidí. V roce 2019 tržby ze zemědělského sektoru činily 91 miliard dolarů.

Putin před válkou vyhlásil cíl zvýšit vývoz ruských potravin o padesát procent do roku 2024. K tomu ale potřebuje výrazně zvýšit import techniky nejen z USA, ale také z Evropské unie.

To bude s ohledem na západní sankce ale dost obtížné. Z ruského trhu se už stáhl největší výrobce zemědělských strojů, americký John Deere.

Obrovské dilema

„Staví nás to před obrovské dilema,“ připustil ředitel Německé agrobyznysové aliance Per Brodersen. Aliance sdružuje společnosti Syngenta, BASF, Bayer a CLAAS, výrobce zemědělských strojů, jenž má továrnu i v ruském Krasnodaru.

Na jednu stranu nechtějí tyto firmy narušit celosvětovou produkci potravin. Na druhou stranu ale mají problém dodávat Rusku nové zemědělské technologie, aby si Kreml nemohl diktovat ceny potravin na globálních trzích.

Brodersen reagoval na slova Dmitrije Medveděva, jenž jako místopředseda ruské Rady bezpečnosti vyhrožuje západním zemím, že Rusko bude potraviny vyvážet jen do spřátelených zemí.

Bývalý ruský prezident a nyní velký obhájce protizápadní politiky Putina rovněž oznámil, že se export ruských potravin musí stát zbraní proti západním sankcím. Nicméně Moskva oznámila, že přestane v následujících měsících vyvážet obilí i cukr i do přátelských zemí bývalého Sovětského svazu, jako je Bělorusko.

Brodersen varuje před scénářem, kdy Brusel zastaví dodávky zemědělských produktů na ruský trh, protože to zásadně ovlivní potravinovou bezpečnost celého světa. „Je to něco, co musíme pečlivě zvážit.“

Některé země v rámci EU ale ukrajinské námitky chápou. Litevský ministr zemědělství Kęstutis Navickas míní, že by Evropa měla být v tomto ohledu razantnější. Evropské zemědělské a chemické firmy, jež se dlouhodobě angažují na ruském trhu, by měly kvůli své pověsti svůj byznys přerušit.