Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. Zejména ta energetická a potravinová výrazně více zasahuje relativně chudší část populace.
Na jedné straně lidem s vyššími příjmy “pouze” snižuje úspory “odkládané” do investic. Na druhé straně nízkopříjmové skupiny nutí činit velmi těžké volby a bolestivé úsporné kroky. Proto bude inflace také jedním z hlavních témat politických soubojů relativně rušného roku 2022.
Francie, Maďarsko…
Již v dubnu se konají francouzské prezidentské volby. Tamní vysoké ceny a zdražování pohonných hmot (dané vyššími daněmi) v roce 2018 nastartovalo protesty hnutí žlutých vest.
Prezident Emanuel Macron chce podobnému fiasku předejít. I proto ke konci uplynulého roku vyplatil 100eurový příspěvek 36 milionům pracovníků s nižšími a středními příjmy.
Během jara vysoká inflace také bezesporu ovlivní maďarské volby. Viktor Orbán dostal po dlouhé době konečně silného vyzyvatele – konzervativního starostu Petera Markaie Zaye.
Sociální výdaje v Maďarsku rostou před volbami nevídaným tempem. Maďarské domácnosti sice jsou přece jen na vyšší inflaci zvyklé, ke konci roku 2021 byla velká část z nich rychlým růstem cen zaskočena. Inflace dosáhla 14letých maxim.
V listopadu pak Joea Bidena v USA čeká těžká zkouška – volby do Kongresu (tzv. mid-term elections). Ty mohou ukončit nadvládu demokratů nad jednou anebo dokonce oběma komorami Kongresu. I když témat ve volbách bude řada, velkými “bičem” na vládnoucí demokraty bude akcelerující inflace. Ta v listopadu dosáhla 39letých maxim (6,8 procenta).
Evropské zelenání
A v neposlední řadě inflace ovlivní už tak vyostřenou debatu o “zelené legislativě” uvnitř EU.
Je jasné, že vyšší inflaci jsou disproporčně lépe připraveny snášet regiony s vyššími příjmy (většinou na západě) než s nižšími příjmy (střední a východní Evropa). I když je dnes inflace primárně poháněná pandemií COVID-19, dekarbonizační snaha v sobě skrývá další inflační potenciál, kteří nejsou připraveni snášet všichni stejně.
I před pandemií COVID 19 a nástupem vysoké energetické inflace více než třetina Rumunů neměla adekvátní teplotu v bytě. A v Bulharsku se tzv. “energetická” chudoba podle některých odhadů týkala až 40 procent populace.
Výrazné zdražení energií problém ještě vyostří a bude v těchto zemích dopadat úplně jinak než v západní Evropě – v Nizozemí nebo Dánsku se energetická chudoba týká řádově jen několika procent domácností.by mělo obecně přinést úlevu celému spektru rozvíjejících se trhů.