Investice v prostředí rostoucích výnosů a co čekat od růstu úrokových sazeb

Pokračování současného růstu výnosů na trhu Spojených států rozhodně nelze vyloučit. Přispívají k tomu vyhlídky na rychlé ekonomické oživení nastartované velmi uvolněnou fiskální a měnovou politikou.

Ve chvíli, kdy se ekonomika otevře, dojde pravděpodobně k realizaci nyní odkládané spotřeby, kdy lidé vezmou restaurace, cestovní kanceláře a obchodní centra útokem, což by se mělo projevit v růstu cen.

Výnosy střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů se přitom odvíjejí od reálného ekonomického růstu a očekávané inflace.

Pokud tedy Fed výrazněji nezasáhne, lze očekávat, že by nadále mělo docházet k postupné normalizaci výnosů.

Hlavní neznámou je však tempo tohoto vývoje.

Sazby porostou i v Česku

Podobná situace je i v Česku, kde již centrální banka (ČNB) signalizuje možné navyšování základní sazby. Důvodem jsou pochopitelně inflační tlaky, které jsou u nás větší než v rozvinutých ekonomikách.

Inflace se podle reakce ekonomů na poslední únorová čísla minimálně v první půlce roku pravděpodobně udrží nad dvěma procenty a za celý letošní rok bude kolem 2,5 procenta. Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je třeba do dalších měsíců počítat s výkyvy inflace na obě strany. Pro březen a duben nelze vyloučit mírný nárůst meziroční inflace.

GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních 12 měsíců, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Vyšší inflační tlaky u nás jsou způsobeny stále pokračující konvergencí Česka směrem k Západu. Dohánění cenové hladiny bohužel probíhá především skrze inflaci. Koruna je totiž nadále poměrně silně překoupená vzhledem k historickému kurzovému závazku ČNB, což brzdí její posilování.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru
Za posledních 12 měsíců

Zdroj: tradingeconomics.com

Dlouhodobé dluhopisy v ohrožení

Růst úrokových sazeb by značně uškodil zejména dlouhodobým dluhopisům, které jsou na změny tržních výnosů citlivější. To je patrné na následujícím grafu, který vykresluje historický vývoj výnosu českého desetiletého státního dluhopisu a dvou dluhopisových fondů.

GRAF: Srovnání vývoje desetiletého státního dluhopisu ČR a výkonnosti fondů Sporoinvest a NN Int. Czech Bond
Od půle roku 2016 do současnosti, výkonnost fondů (levá osa) a výnos desetiletého dluhopisu (pravá osa), v procentech

Zdroj: Finsider.cz

Jak je patrné, Sporoinvest, který se zaměřuje na dluhopisy s velmi krátkou splatností, na pohyby tržních výnosů téměř nereaguje.

NN (L) International Czech Bond je naopak na vývoj dluhopisových výnosů velmi citlivý, když při jejich poklesu silně roste. V posledních měsících je pak fond v důsledku nárůstu výnosu desetiletého státního dluhopisu logicky pod tlakem. Je to dáno jeho zaměřením na bondy s dlouhou splatností, když durace portfolia dosahuje téměř hodnoty 7.

Pokud by se tedy realizoval scénář pokračujícího nárůstu výnosů, investoři by se měli zaměřovat zejména na dluhopisy s kratší splatností, které nebudou tímto vývojem bezprostředně zasaženy, a naopak dlouhodobě by z prostředí vyšších úrokových sazeb profitovaly.

Negativní scénář pro akcie

Pokračující nárůst výnosů na dluhopisech by byl obecně špatnou zprávou pro akciové trhy. Podle nedávné studie Fidelity by nárůst diskontní míry (kterou většina investorů odvozuje právě od výnosu desetiletého státního dluhopisu) o jedno procento způsobil pokles indexu S&P 500 o přibližně 20 procent.

Pod tlakem by byly ve větší míře akcie vyplácející velmi vysoké dividendy, které jsou ve své podstatě alternativou rizikových dluhopisů.

Šlo by například o akcie typu AT&T nebo burzovně obchodované nemovitostní fondy REIT. Růst úrokových sazeb by nesvědčil ani výrazně zadluženým firmám, jejichž závazky by v takovém případě znatelně ztěžkly. Pod tlakem by byla kapitálově náročná odvětví jako například utility.

Naopak lépe by na tom byly společnosti s velkými hotovostními rezervami a nízkým zadlužením, které by investoři považovali za odolnější a méně rizikové v takovém prostředí.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Hackeři jim zakryptovali firemní server. Zaplatili jsme, abychom mohli fungovat, popisuje zkušenost advokátka

Česká ekonomika loni zažila největší propad v novodobé historii. Jak dlouho se asi bude vzpamatováva

Prapodivné státní počty o covidové pomoci. Stát nic neplatí a ta částka taky nesouhlasí

Růst sazeb ve finále dobrou zprávou?

Růst úrokových sazeb by prospěl i finančnímu sektoru, zejména ve chvíli, kdy by se napřímila výnosová křivka. Banky totiž tradičně profitují z úrokových marží, když přijímají krátkodobé vklady a poskytují dlouhodobé úvěry. Zároveň by banky či obchodníci s cennými papíry mohli hotovostní vklady svých klientů ukládat za vyšší sazby.

Ačkoliv by tedy nárůst tržních úrokových sazeb přinesl krátkodobě negativní vliv na ceny většiny aktiv, dlouhodobě by to byla pozitivní zpráva.

Znamenalo by to, že ekonomika se opět staví na nohy a poptávka po penězích roste. Vyšší náklady financování by zajistily lepší alokaci vzácných zdrojů, což by se pozitivně projevilo v ekonomickém růstu. K naplnění dlouhodobých cílů je zkrátka nutné přinášet krátkodobé oběti.

Avšak pravděpodobnost výrazného růstu tržních výnosů je poměrně nízká. Fiskální i monetární stimuly budou podle všeho nadále v hojné míře pokračovat, a to i v prostředí z perspektivy posledních let nadprůměrné inflace.

Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru Finsider.cz.