Írán ukazuje Rusku, jak žít se západními sankcemi čtyři dekády

Západní sankce nemají tak zásadní dopady na ruskou ekonomiku, jak by si jejich tvůrci asi přáli. Po více než dvou letech ruské HDP roste díky masivnímu zbrojení. A Rusko se může inspirovat Íránem, který se západními sankcemi „žije“ už 40 let. I když islámská republika nemůže oficiálně obchodovat s ropou, běžně ji vyváží do Číny, v poslední době dokonce v rekordních objemech.

„Pokud věříte čínské vládě, země nedováží žádnou ropu z Íránu. Ani barel. Místo toho dováží spoustu malajské ropy. Podle oficiálních čínských celních údajů nakupuje malajsijské ropy více než dvakrát tolik, kolik Malajsie skutečně vyprodukuje,“ vysvětlil publicita Javier Blas, který pro agenturu Bloomberg popsal, jakým způsobem íránská ropa končí v největší asijské ekonomice.

Teherán: mistr v obcházení západního embarga

Tímto manévrem se Malajsie dostala na čtvrté místo největších dovozců ropy do Číny. Hned za Saúdskou Arábii, Rusko a Irák.

Írán navíc už mnoho let využívá k obcházení západních sankcí Spojené arabské emiráty (SAE). Zejména centrum byznysu Dubaj, přes kterou získává řadu dalšího zboží, upozornil web Deutsche Welle.

Teherán už dávno dokázal upravit své dodavatelsko-odběratelské řetězce tak, aby jej sankce Spojených států a Evropské unie příliš neomezovaly. Veškeré západní zboží lze získat prostřednictvím třetích zemí.

Rusko v tomto směru okopírovalo íránskou cestu. Existují četné důkazy, že pro dovoz „zakázaného zboží“ ze Západu využívá především středoasijské postsovětské republiky. K exportu energetických surovin pak využívá pochopitelně čínského partnera.

Obchody se středoasijskými zeměmi se nedají zkontrolovat

Bývalé sovětské republiky ve Střední Asii se ukázaly jako ideální pro obcházení sankcí. Země jako Kazachstán nebo Kyrgyzstán jsou součástí celní unie s Moskvou.

Jen Kazachstán má s Ruskem hranici dlouhou 7500 kilometrů a je prakticky nemožné vymáhání sankcí kontrolovat. Míru obcházení sankcí dokládá například to, že dovoz německých aut a autodílů do Arménie vzrostl loni skokově o tisíc procent.

Rusko je přitom podle globální databáze pro sledování sankcí Castellum.AI zemí s největším počtem uvalených sankcí na celém světě. Na Putinovu zemi bylo uvaleno přes osmnáct tisíc různých omezení. To je více, než kolik jich bylo uvaleno na Írán, Venezuelu, Myanmar a Kubu dohromady. Jen Spojené státy uvalily od února 2022 sankce na více než čtyři tisíce ruských subjektů, v případě EU to jsou necelé dva tisíce.

Ruská ekonomika nekolabuje

Ruská ekonomika přitom nekolabuje, naopak. Minulý rok ruský HDP vzrostl o 3,6 procenta a Kreml i pro tento rok počítá s podobným výsledkem, uvedl ministr financí Anton Siluanov.

Mezinárodní měnový fond předpovídá letos růst ruské ekonomiky o 3,2 procenta. Podle jeho výhledu mají růst táhnout hlavně vysoké státní výdaje na zbrojení a další investice do zbrojního sektoru kvůli válce na Ukrajině. Rusko se také může spoléhat na silnou poptávku po ruské ropě.

Háček západních sankcí spočívá především v tom, že nejsou právně závazné, a proto je významné ekonomiky světa, jako jsou Indie, Brazílie nebo Čína, nedodržují a nikdo je k tomu nemůže nutit.

Jak potrestat Putina za útočnou válku?

Západní země ale nemají moc jiných příležitostí, jak Putinův režim za agresivní válku na Ukrajině potrestat. „Kdyby nebyly uvaleny žádné sankce, bylo by to skoro jako tichá podpora nezákonné války,“ okomentoval současnou situaci Christian von Soest, odborník na sankce z Německého institutu pro globální a regionální studia.

Nicméně si myslí, že by Spojené státy i Evropská unie mohly být daleko důslednější při zavádění omezení ruské nebo íránské ekonomiky.

Bílý dům už začal sankcionovat stále větší počet čínských firem, které s Ruskem obchodují, a mohl by k tomu přidat i větší počet čínských bank. Podle amerického deníku Wall Street Journal se Washington snaží vyloučit část čínských bank z globálního finančního systému, aby zasáhl financování ruské válečné mašinerie. V případě Turecka se už na americký nátlak podařilo omezit vývoz zboží do Ruska.