Čísla nelžou. Z posledních výsledků průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu vyplývá, co už vlastně naznačovaly dřívější soft ukazatele.
Česká ekonomika už nejspíš prochází obdobím recese, nicméně stále ještě dobíhají data z doby před koronavirovou krizí. Co tedy ukazují data zveřejněná nyní Českým statistickým úřadem?
Útlum průmyslu začal dříve
Že průmysl byl v utlumeném modu už před vypuknutím současné pandemie. Jeho výsledky nebyly nijak zlé a vlastně na ně nějaký čas budeme vzpomínat jako na vynikající.
GRAF: Vývoj české průmyslové výroby
Za posledních pět let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Už v této době ale registroval slabší zahraniční poptávku, objednávky mírně klesaly a podniky na tento vývoj reagovaly snižováním počtu zaměstnanců.
Zásah, který průmyslu uštědřil nástup restriktivních opatření a „dobrovolných“ odstávek poté, co se virus začal šířit i v Česku, však odhalí až březnová čísla, která budou k dispozici za měsíc. Do té doby se dál budeme pohybovat v rovině odhadů a spekulací o rozsahu současné recese.
V té době už však bude rovněž známo, jak se s problémem koronaviru vyrovnali naši hlavní obchodní partneři. Ti totiž odebírají výraznou část tuzemské produkce nejen automobilového průmyslu.
Minimálně do té doby bude lepší o jakýchkoli výhledech pro průmysl a vlastně i celou českou ekonomiku hovořit spíš jako o indikativních odhadech (založených na určitých předpokladech) než jako o predikcích či prognózách.
Stavaři musí spoléhat na to, že se bude stavět
Nová čísla přišla i ze stavebnictví, které dál zůstává v režii budování infrastruktury. Na rozdíl od průmyslu je striktně orientované na domácí trh. Jeho hlavním potenciálním limitem tak zůstává připravenost projektů a peníze.
Dokud budou, může budování a rekonstrukce dopravních sítí držet toto odvětví nad vodou a alespoň z malé části kompenzovat propad, kterým v této době prochází třeba průmysl.
Čekání na data o trhu práce
Tentokrát nejzajímavější měsíční číslo je však teprve před námi. Bude jím nepochybně výsledek nezaměstnanosti za březen, kdy v Česku vypukla koronavirová krize.
Statistiky z trhu práce se opět, stejně jako po roce 2008 nebo 2013, dostanou do centra pozornosti, protože naznačí, s jak hlubokými problémy se česká ekonomika bude potýkat.
GRAF: Vývoj míry nezaměstnanosti
Za posledních pět let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com/Úřad práce
Zda dojde, podobně jako při první velké recesi, k výraznému propouštění, které se následně projeví v propadu domácí poptávky, či zda firmy budou spíše vyčkávat a snažit se aktuální situaci vykrýt z rezerv a vládní podpory.
To v tuto chvíli rovněž nikdo nemůže přesně spočítat, a o to více budou čísla o počtech nezaměstnaných a volných pracovních místech přitahovat pozornost, jako je tomu v zahraničí.
Prozatím se zdá, že minimálně v březnu k žádnému velkému dramatu na českém trhu práce ještě nedošlo.