Jak vysoko požene ČNB úrokové sazby?

Česká národní banka (ČNB) se v posledních vystoupeních (guvernér Jiří Rusnok, Tomáš Holub) jednoznačně ohradila vůči politickému tlaku z Ministerstva financí. A to je dobře.

Jakýkoliv tlak na centrální banku, který sleduje vlastní zájmy, a ne zákonné cíle ČNB (a to nejen ze strany státu), je z principu nebezpečný.

Objednávkové centrální banky jsou

Česká národní banka má v ruce příliš mocné nástroje. I proto má zákonem jasně vymezeno, k jakým cílům je má výlučně použít – k zajištění cenové a finanční stability.

Pokud centrální banka pracuje na objednávku vlády (nebo někoho jiného), má měna a s ní celý finanční systém problém. Výsledek můžeme vidět v mírnějším vydání v Maďarsku a v extrémnějším dál na východ v Turecku.

Tam centrální bankéři poctivě plní přání prezidenta Erdogana a inflace se pohybuje v průměru mezi 15–20 procenty.

Guvernér Rusnok v posledních komentářích zdůraznil, že na dnešní inflaci je třeba reagovat tak, aby se v Česku nezabydlela natrvalo. A v zásadě potvrdil, že sazby skončí výše než těsně pod dvěma procenty, jak předpokládala srpnová prognóza.

„My jsme řekli, že ještě zdaleka nejsme na nějaké normální úrovni sazeb. Nejsme ani na úrovni, kde jsme byli před pandemií, a ani u té jsme nikdy neříkali, že je to konečná úroveň. Čili my avizujeme, že pravděpodobně budeme dál zvyšovat sazby. To je jasné,“ řekl Rusnok pro Hospodářské noviny.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

A o pár dní později guvernér v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál mj. prohlásil, že inflace zřejmě ještě poroste, že „stále nejsme ani blízko normálu Stále jsme spíše v expanzivním módu a bohužel vidíme i z těch nových dat, že ty inflační tlaky jsou velmi silné a pravděpodobně budou také mnohem déle působit, než jsme si mysleli. Takže je namístě dále ochlazovat ekonomiku tímto způsobem.“ A zároveň nevyloučil, že by ČNB mohla kvůli razanci inflačních tlaků zvyšovat sazby opět více než o čtvrt procentního bodu.

Neutrální půda tří procent?

Česká národní banka historicky nejčastěji zmiňuje jako neutrální úroveň sazeb okolo tří procent (jedno procento reálná sazba + dvě procenta dobře ukotvená inflační očekávání). To sice neznamená, že listopadová prognóza musí ukazovat na tak rychlou/agresivní normalizaci. Na druhou stranu je pravděpodobné, že listopadová prognóza ukáže vrchol úrokových sazeb výše než v srpnu. To kromě guvernéra Rusnoka naznačil i další člen bankovní rady Tomáš Holub.

„Nominální úroková sazba 1,50 je stále výrazně pod úrovní inflace i vlastně pod úrovní toho dvouprocentního inflačního cíle. Vidíme dlouhodobě normální úroveň naší repo sazby někde mezi 2,5 a třemi procenty a asi se nějakými postupnými kroky budeme těmto úrovním v budoucnu blížit. Ale samozřejmě rychlost toho dnešního kroku byla svým způsobem mimořádná,“ řekl v Událostech, komentářích v uplynulém týdnu.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Česká inflace: tentokrát je to jiné

Opatrně se zvyšováním sazeb a krocením inflace! Předvolební kampaň prověřuje nezávislost ČNB

Česká národní banka šokovala prudkým navýšením základní sazby, shodují se v reakcích analytici

Po zvýšení přijde pauza

Oba výroky zatím zapadají do našeho základního scénáře, ve kterém očekáváme další růst sazeb o 50 bps (spíše ve dvou krocích) do konce roku a pak ještě jeden na začátku roku 2022 na 2,25 procenta.

Pak si podle nás ČNB vybere na čas pauzu, aby zhodnotila dopad utaženější měnové politiky na reálnou ekonomiku i na inflační vývoj.