Mohlo by vás také zajímat
Ruská válečná ekonomika se pomalu bortí. Rubl je nejslabší od války
Pavel Peterka 28. listopadu 2024Ruská měna se dostala na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od začátku války na Ukrajině. Rubl se tak vůči dolaru…
Bez dluhů na svůj provoz česká ekonomika nemá. A mít nebude!
Robert Břešťan 31. října 2024Říct něco povzbudivého o českých veřejných financích je kromobyčejně obtížné. Nabízí se spíše inspirace ze zámoří – známý bonmot někdejšího…
Fed agresivně srazil sazby, bojí se nezaměstnanosti
Jan Čermák 19. září 2024Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí…
- KOMENTÁŘ
John Hardy (Saxo Bank): Turecko zažije prudkou recesi. Pomoc od MMF je nepravděpodobná
Turecká hlava státu se svými ambiciózními infrastrukturálními projekty, na něž si vypůjčila v zahraniční měně, a výroky proti měnové politice tamní centrální banky uvrhly Turecko do finanční krize, či dokonce do hluboké recese. Výprodej turecké liry se podepisuje na kurzu eura i jiných měn. Tradičně naopak zpevňuje americký dolar a švýcarský frank, tedy měny, které jsou považovány za bezpečný přístav v době nejistoty. Nad budoucností země půlměsíce se zamýšlí John Hardy, vedoucí oddělení forexu v Saxo Bank.
Ekonomický růst Turecka nebyl v posledních letech založen na zdravých základech, ale na dlouhodobě neudržitelném financování zahraničními investicemi a úvěry. Země si navykla na levné úvěry a nyní není jasné, jak je podniky i vláda budou splácet. Potýká se s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nedokončenými reformami i slabou konkurenceschopností na mezinárodním trhu.
Dlouhodobě nepříznivý vývoj platební bilance, odliv investic a klesající státní devizové rezervy jsou toho důsledkem. Výprodej turecké liry stahuje měny rozvíjejících se ekonomiky a také euro. Ekonomické problémy Turecka naopak podporují poptávku po měnách považovaných za bezpečné útočiště v období nejistoty. Americký dolar i švýcarský frank proto sílí. K současné situaci v Turecku se v krátkém rozhovoru vyjádřil také John Hardy, vedoucí oddělení forexu v Saxo Bank.
K obnovení důvěry zahraničních investorů bude pravděpodobně zapotřebí, aby Turecko dostalo výraznější finanční injekci od některého ze svých nových přátel, ať už Ruska, nebo Číny, míní ekonom Jan Bureš. Bez ní podle něj Ankara bude těžko refinancovat splatný krátkodobý zahraniční dluh a financovat vysoký schodek běžného účtu.
Co Turecko dovedlo do současné ekonomické situace?
Strukturálním základem celé krize je obrovský finanční schodek, kdy si zejména turecký soukromý sektor, ale i vláda napůjčovaly obrovské částky v zahraničních měnách. Skutečný spouštěč současné krize je nicméně těžko identifikovatelný, z velké části jím může být signál, který vyslal turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, a to ten, že hodlá zakročit vůči nastavené měnové politice turecké centrální banky. Ta by potřebovala další zvyšování úrokových sazeb, aby zabránila vytrvalému znehodnocení domácí měny.
John Hardy |
Vedoucí oddělení forexu v Saxo Bank. Zaměřuje se na strategie a analýzy na měnovém trhu z hlediska fundamentálních ukazatelů, makroekonomických změn a vývoje technických ukazatelů. Hardy za svou práci získal řadu ocenění a byl uveden jako nejúspěšnější prognostik pro rok 2015 za období 12 měsíců ze 30 pravidelných přispěvatelů týdenní rubriky FX. Hardy, který je pravidelným hostem a komentátorem televizních stanic, například CNBC a Bloomberg, absolvoval s vyznamenáním Texaskou univerzitu v Austinu. |
Jaké jsou možné scénáře budoucího vývoje?
Turecko zcela jistě utrpí velké ekonomické škody a zažije prudkou recesi. Pokud nepřijde záchrana zvenčí, zdá se, že turecké banky budou muset restrukturalizovat své půjčky u evropských bank, což dále zhorší úvěrovou tíseň, a zřejmě tedy dlouho potrvá, než budou zase ochotně poskytovat půjčky. Pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu je dost nepravděpodobná, protože prezident Erdoğan by takový krok vnímal jako ztrátu suverenity a kontroly nad politikou své země.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zranitelnost turecké ekonomiky přetrvává, byť se trhy načas zklidnily
Jaká je úroveň měnové nestability v zemi? Je možné, že by způsobila globální finanční a ekonomické problémy?
Zejména pro zranitelné rozvíjející se trhy, například pro jižní Afriku, tu jisté riziko „nákazy“ je, ale není důvod se okamžitě obávat globální finanční krize, pokud se z nějakého jiného důvodu nerozpoutá panika mezi investory. Koneckonců žijeme ve světě, který je zadlužený více než kdy dříve. Otázkou zůstává, zda měnová nestabilita vyvolá rozsáhlé snižování podílu zahraničního kapitálu.
Může situace v Turecku ovlivnit ekonomiky členských států EU nebo eurozóny? Do jaké míry a kterými kanály (měny, obchod) by se krize šířila?
Tím hlavním kanálem budou evropské banky, zejména pak ty ve Španělsku, Itálii a Francii, které půjčily Turecku značné částky a nyní se na situaci dívají s obavami. Unie je poněkud politicky rozdělená, máme tu italskou populistickou vládu a další faktory, které ukazují na to, že EU není připravena na další záchranu. Což je i jedním z důvodů nedávného oslabení eura.
Depreciace by mohla ještě chvíli pokračovat, ačkoli neočekáváme, že by euro kleslo více než o pár procent. Obchodní propojení s Tureckem je významné v absolutních hodnotách (před krizí to bylo cca 90 miliard eur), ale jde o pouhých několik procent celkového exportu do zemí mimo EU.
Mohly by některé země ze současné situace těžit?
Ekonomicky ne – současná situace nepřináší žádná pozitiva, snad jen pro několik málo tureckých vývozců, kteří získají vyšší konkurenceschopnost díky slabší turecké liře, jinak všichni prohrávají.
Mohla by současná situace stimulovat používání národních měn v mezinárodních vypořádáních, tj. způsobit mírný odklon od amerického dolaru?
Určitě je to varování, aby si banky nepůjčovaly v cizích měnách. Tato varovná znamení tu ale byla odjakživa a objevují se znovu a znovu. Tentokrát je to jiné v tom, že v tomto případě jsou vládní půjčky v zahraničních měnách méně prominentní. Avšak v soukromém sektoru je to jinak, protože globalizace finančnictví umožnila rozsáhlé půjčování v cizí měně. Připomeňme si například maďarské a další východoevropské hypotéky nabrané ve švýcarských francích před začátkem globální finanční krize nebo rozšíření firemních výpůjček na všech rozvíjejících se trzích (odhadem jde o triliony dolarů), od Turecka po jižní Afriku, Brazílii a další země.
Ona má ta krize také náboženský podtext. Když nebudete počítat pár emirátů co plavou na ropě, pak bylo Turecko jedinou muslimskou zemí, která jakž-takž ekonomicky fungovala a bylo to díky postupné sekularizaci země, kterou spustil prezident Kemal. Erdogan využil poslední menší krize Turecké ekonomiky, aby se prodral k moci a přesto, že byla tato krize za pomoci MMF, tedy instituce nevěřících ze západu, zažehnána, podařilo se Erdoganovi přesvědčit zaostalý lid, že to on islamista zachránil Turecko a cesta k prosperitě tedy vede skrze víru v Alláha. Víc než 10let pak pracoval na „očistě“ země od všech, kdo s jeho vizí nábožensky řízené země nesouhlasili, což vyvrcholilo masovými čistkami pod záminkou podílu na nezdařeném vojenském pokusu ho odstavit. Všichni ti, které za víc jak 10let zlikvidoval patřili k elitám Turecka a další desítky tisíc sekulárnějších a vzdělaných Turků před ním uteklo. Aby toho nebylo málo, tak v duchu islámu podporoval zvyšování už tak vysoké porodnosti a zablokoval i slibně se vyvíjející usmíření s Kurdskou menšinou a naopak svou brutalitou a neústupností pravého islamisty vztahy s Kurdy ještě více vyhrotil. Jako správný muslimský vůdce pak Erdogan Trpí megalománií a jen jeho palác stál miliardy, což je v ne zrovna bohaté zemi výsměch. Na úkor kvalitního vzdělání se mu pak podařilo procpat do škol náboženskou výchovu jako hlavní vizi světa, čímž vzrostl počet radikálů v zemi. Škody, které Erdogan napáchal na obyvatelstvu a ekonomice jsou nevratné – trvalo desítky let, než podařilo jeho předchůdcům částečně sekularizovat stát, ale udělat z Turků muslimy trvalo jen pouhých 10let. Ideologie islámu je prostě pro primitivní lid neodolatelná – dává ubožákům pocit vlastní důležitosti, skrze náboženské bludy z nich pak vyrábí součást stáda, uprostřed něhož se pak za mávání vlajek cítí silní a významní… Není náhoda, že každá země, kde se islám stane státní politikou je odsouzena k bídě a posléze i k násilí. Před občanskou válkou bylo v Libanonu 70% křesťanů a Libanon prosperoval a lidé se měli dobře. Po občanské válce způsobené přílivem milionů muslimských migrantů se poměr sil otočil a z Libanonu se stala muslimská země a Libanon už neprosperuje, už jen živoří jako zbytek muslimského světa. Ve středověku na tom byli muslimové a křesťané stejně – i křesťanské země ovládala církev, která dusila pokrok a terorizovala a vysávala prostý lid. Vynucená sekularizace Evropy nastartovala pokrok a ekonomický růst. Prakticky každé náboženství má negativní dopad na ekonomiku, pokud se stane politickým systémem a islám stonásobně!!! Ať Turecku pomůže kdokoli – jsou to peníze hozené do kanálu – kvůli prohlubující se islamizaci už se Turecko nikdy nezvedne a bude už jen upadat. Nostalgie po časech Osmanské říše je jako tančit s ďáblem – Osmanská říše prosperovala výhradně díky expanzi a dobyvačným válkám, na což už dnes Turecko nemá… no leda tak napadnout a vyhnat neozbrojené vesničany v Sýriii, to ještě Turci zvládnou… Pokud někdo Turecku půjčí, tak je to sebevrah:):)
výstižně popsáno, leč smutný konec lze očekávat.