Jsme lepší než Německo. Alespoň tedy ve spořivosti domácností

Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v České národní bance (ČNB).

Stále se pohybuje přibližně šest procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. Pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků.

Podobné trendy

V posledním globálním ekonomickém výhledu se proto ČNB zabývá zevrubnějším srovnáním české míry úspor se zeměmi eurozóny. Analýza ČNB pozoruje, že velké trendy v eurozóně a v Česku jsou podobné.

Míra úspor zůstává na vyšších úrovních kvůli vyšším příjmovým skupinám, které mají nižší mezní sklon ke spotřebě. Vyšší spořivost těchto skupin je častokrát daná lepší dynamikou nominálních příjmů v průběhu pandemie i energetické krize.

GRAF: Srovnání spotřeby domácností ve vybraných zemích
Spotřeba domácností od ledna 2019 do března 2023 (index – 2019 = 100).

Pozn.: Svislá čára značí začátek energetické krize.

Zdroj: ČNB/Eurostat

A možná i očekáváním, že po štědrých pandemických fiskálních balíčcích stát v budoucnu zavede vyšší daně (vyšší míra úspor daná tzv. ricardiánskou ekvivalencí).

Vyšší spořivost bohatších se pak pravděpodobně odráží buď v rychlejším umořování dluhů, nebo v investicích. V průběhu energetické krize například do energetické úspornosti bydlení (zateplení) nebo do nových zdrojů energie (fotovoltaika, čerpadla).

Proč Češi spoří víc?

I když jsou trendy v Česku podobné jako v eurozóně, byla odchylka míry úspor od dlouhodobého průměru na začátku roku 2023 výrazně vyšší. A to nejen při porovnání s průměrem EMU, ale i s nejspořivějšími kouty eurozóny včetně Německa.

GRAF: Srovnání míry úspor domácností
Hrubá míra domácností od ledna 2006 do června 2023, v procentech.

Zdroj: ČNB/Eurostat

Proč tomu tak je? Při porovnání se střední Evropou jsme zmiňovali na prvním místě opatrnostní motiv českých domácností. Ten se zpravidla projevuje silněji než u našich sousedů.

Při srovnání s eurozónou je možné poukázat také na vyšší úroveň úrokových sazeb oproti EMU. Ty mohly vést k rychlejšímu růstu nominálních příjmů z investic u bohatších Čechů (a ceteris paribus k vyšším úsporám).

A současně vyšší úrokové sazby mohly v případě refixací také motivovat větší část domácností k předčasnému splácení svých dluhů. Pokud tomu tak ve skutečnosti bylo, mělo by časem zužování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem zase vést i ke sbližování odchylek v úsporách…