Hlubinné úložiště použitého jaderného paliva: znáte nějakého většího strašáka, kterého byste opravdu, ale opravdu NECHTĚLI mít na své zahradě?
HRŮZE jaderného odpadu může dnes novinářsky konkurovat snad jen NOVIČOK. 🙂
Devět „statečných“
Pokud jste vyděšení, stejně je na tom devět lokalit, které stát k ukládání předvybral. A letos by SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů spadající pod Ministerstvo průmyslu) měla zúžit tento výběr na čtyři.
Zbude pět veselých a čtyři ještě více vyděšení? SÚRAO chce sice dále zkoumat čtyři lokality, ale povolení si vyžádala pro všech devět. A obce zuří…
Nyní fakta:
Úložiště, v němž by měly být v hloubce stovek metrů trvale uloženy stovky tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.
Více o projektovém řešení, jak ho prezentuje SÚRAO, zde
Jeho stavba a provoz mají podle vládních informací stát zhruba 111 miliard korun (pokud bychom to srovnali s pronájmem stíhaček Jas-39 Gripen, současné náklady na pronájem 14 strojů jsou 1,7 miliardy korun na rok, tzn. že částka na úložiště by stačila na Gripeny na 65 let).
Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví hora na Žďársku.
MAPA: Vybrané lokality pro jaderné úložiště
Zdroj: SÚRAO
Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.
Máme čas?
V překladu: dalších 50 let máme kam vyhořelé palivo ukládat (je ho zhruba 80 tun ročně a máme dva mezisklady). Úložiště budeme potřebovat v době, kdy většina z nás bude v důchodu, pokud budeme ještě naživu.
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
Palivo dnes sedí v kontejnerech, kde nikomu nevadí. Stát oznámením devíti lokalit zahájil na mnoho let prohranou bitvu, kde každý nový starosta bude hlásit „NE JÁDRU“.
Ve všech obcích je totiž protiúložištní rétorika silnou částí místní politiky.
Stačí mrknout za hranice
Jako skoro vždy můžeme problémy hledat doma a pro řešení se stačí kouknout za hranice.
V Evropě pouze Finové a Švédové pokročili ve výstavbě úložiště, zvládli to sociologicky tak brilantně, že u nich se vesnice praly o možnost „tunelu v zemi k tělocvičně“ (ano, takový nicotný problém úložiště je).
SCHÉMA: Vizualizace hlubinného úložiště
Zdroj: SÚRAO
Zbylé země buď vyčkávají, nebo recyklují (ano, 96 procent paliva lze přepracovat). V Evropě naprosto úchylně chce každá země stavět své úložiště, i když třeba pro stejně velké USA stačí jedno.
Mimochodem, tam se dodnes palivo skladuje u elektráren a několik lokalit v Texasu silně lobbuje, aby příjmy z „díry v zemi“ plynuly k nim.
A víte, že pro některé bývalé československé jaderné elektrárny si vyhořelé palivo odebíral zpět jeho ruský dodavatel? Protože je to cenná (nejen vojensky) surovina.
A co se třeba zeptat?
Napadlo někoho si třeba s Finy, Švédy, Američany či Rusy popovídat, třeba někoho ze slovutného stálého vládního výboru pro jadernou energetiku?
Anebo je lepší problém neřešit a mnoho let se hádat se starosty?
Byl jsem u toho, kdyz pan docent navrhoval u minuleho reaktoroveho tendru na Temelin Frantikum, ze by soucasti jejich dodavky reaktoru melo byt i prepracovani ceskeho jaderneho odpadu ve Francii. Objem odpadu by se tak snizil 20x. Tehdejsi ministr prumyslu, „CHIRURG“ MUDr. Kuba, na to ale neslysel. Ale kde dnes leci lidi Kuba, a kde je dnes jaderny tendr?