Klopýtání české ekonomiky pokračuje

Podle zpřesněného odhadu ve druhém čtvrtletí letošního roku česká ekonomika vzrostla mezikvartálně o 0,3 procenta, meziročně si polepšila o 0,6 procenta. Meziroční číslo je lepší než předběžný odhad, protože došlo ke změně v časové řadě, respektive zlepšily se výsledky z úvodu roku.

K růstu ekonomiky ve druhém čtvrtletí jen mírně přispěla spotřeba domácností s meziročním růstem jednoho procenta. Je to vlastně pouze symbolický příspěvek na to, že ekonomiku už netrápí vysoká inflace a reálně rostou i mzdy.

Je nicméně vidět, že se lidé do velkého nakupování nehrnou. Utrácejí meziročně sice více za krátkodobé zboží a služby, avšak pořízení auta a nábytku odkládají na jistější časy. Svůj vliv má nepochybně i předchozí prudký reálný propad příjmů, který výrazně změnil finanční poměry jednotlivých sociálních skupin.

Na první pohled pozitivně vypadají investice, které k růstu rovněž přispěly, avšak příjemné překvapení v podobě firemních investic se nekoná. Za zvýšením investičních výdajů nestojí strojní vybavení, ale rozsáhlejší budování staveb.

Opět se tedy ukazuje, že firmy jsou opatrné a raději své investiční záměry ponechávají u ledu. Trvá to už rok, takže nejde rozhodně o žádný výkyv z rozmaru. Když už se investuje, tak do aut, nikoliv do rozvoje.

Rychlé zlepšení čekat nelze

Negativní, i když vůbec ne překvapivou, zprávou je další pokles průmyslu. Zpracovatelský průmysl klesá dál pod úroveň konce roku 2019 (-2,2 %), nicméně ještě hůř je na tom stavebnictví (-18,3 %) a zemědělství (-12,2 %). Ekonomiku drží na vodou služby, které primárně zajišťují růst HDP v letošním roce.

S ohledem na vývoj u našeho hlavního obchodního partnera asi nelze čekat nějaké zázračné zrychlení růstu ve druhé polovině roku. Ostatně tomu nenapovídají ani naše vlastní soft ukazatele. Bude úspěch, když letos ekonomický růst dosáhne jednoho procenta…